Malta, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Maltská ekonomika je vysoce industrializovaná a založena na službách. Hlavní hnací silou ekonomiky je sektor služeb. Příspěvek sektoru zemědělství k hospodářskému růstu je velmi nízký v důsledku nedostatku vody a suché půdě. Přední odvětví představují námořní sektor (stavba lodí), cestovní ruch a textilní a oděvní průmysl. Maltská vláda usiluje v roce 2022 o výrazné hospodářské oživení s cílem podpořit čisté zdroje energie a udržitelný rozvoj. V souvislosti s vývojem pandemie v předchozích letech prodloužila maltská vláda podporu mezd a investovala do vzdělávání. Vláda dále představila programy na podporu investic do technologií, zvyšování konkurenceschopnosti a expanze na zahraniční trh. Podpůrné nástroje jsou určeny malým a středním podnikům, které představujících základ maltské ekonomiky. Malta by rovněž měla obdržet granty a půjčky v rámci Next Generation EU ve výši až 1,1 mld. EUR.

Dle predikcí Maltské centrální banky vzroste v roce 2022 ekonomika o 6 %, přičemž k růstu HDP přispěje především návrat čistého vývozu, zatímco domácí poptávka poroste pomaleji, ale stabilně. Očekává se, že saldo veřejných financí zůstane schodkové až do roku 2024, sníží se však na 3,3 % HDP, jelikož budou postupně ukončena podpůrná opatření související s covid-19.

Malta - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD

Malta	2020	2021	2022	2023	2024
Růst HDP (%)	-8,1	5,3	4,5	3,5	-
Průmyslová produkce (% změna)	-0,6	2,6	5,2	1,5	-
Veřejný dluh (% HDP)	53,3	55,4	54,1	50,4	-
Míra inflace (%)	0,8	0,7	1,7	1,5	-
Populace (mil.)	0,5	0,5	0,5	0,5	-
Nezaměstnanost (%)	4,4	3,6	3,5	3,4	-
HDP/obyv. (USD, PPP)	43 940,7	47 140,0	50 670,0	53 060,0	-
Bilance běžného účtu (mld. USD)	-0,5	-0,4	-0,3	0,5	-
Saldo obchodní bilance (mld. USD)	-1,6	-1,9	-1,9	-1,6	-
Exportní riziko OECD	-	-	-
Konkurenceschopnost	-	-

Vývoj HDP

Malta	5,9	-8,1	5,3	4,5	3,5
Svět	2,3	-3,7	5,6	3,5	3,1
Vyspělé ekonomiky	1,7	-4,5	5,2	3,3	2,4

Podíl sektorů

zemědělství	0,5
průmysl	10,1
služby	89,4

Malta - Import dle zemí

Itálie	20,3
Velká Británie	8,4
Čína	7,9
Francie	7,1
Německo	6,6

Malta - Import dle zboží

Celkem	5,3
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje	0,7
Letadla a zařízení související, lodě kosmické, rakety	0,6
Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly	0,3
Léčiva (vč. léčiv veterinárních)	0,3
Lodě, čluny (i vznášedla), konstrukce plovoucí	0,2

Malta - Příležitosti pro český export

Civilní letecký průmysl

Jedním z nejžádanějších produktů a současně i exportních příležitosti na Maltě jsou letadla a součástky letadel. Vzhledem k vysoké úrovni českého leteckého průmyslu jsou v zemi značné možnosti pro uplatnění české produkce.

Malta dovezla v r. 2021 části letadel, vrtulníků a/nebo kosmické lodě včetně družic za 476 mil. USD a letadla a součástky letadel patří na Maltě k nejpoptávanějším produktům. Existují zde tak příležitosti v oblasti vybavení letadel a produkci malých dopravních letounů.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Zlepšení dopravní infrastruktury a zajištění lepší veřejné dopravy je nutným předpokladem rozvoje turistického ruchu. Druhými nejodváženějšími produkty na Maltu (hned po ropě – 33 %) jsou lodě a čluny (činí 24 % celkového importu), které jsou využívány jak k přepravním účelům, tak i k rybolovu.

Na Maltě byly vyhrazeny investice ve výši 700 milionů euro na modernizaci maltských silnic v příštích 7 letech. Maltský Plán obnovy podporuje ekologický přechod prostřednictvím rozsáhlé elektrifikace silniční dopravy. Do dopravního průmyslu a infrastruktury na Maltě se počítá s balíčkem finančních pobídek ve formě grantů EU na podporu ekologičtější a udržitelné dopravy v celkové výši přibližně 20 milionů euro. Investice ve výši 60 milionů euro mají podpořit nákup elektrických vozidel pro veřejný a soukromý sektor. Nákup 102 elektrických autobusů pro veřejnou dopravu za 34 milionů euro a reforma poskytující bezplatnou veřejnou dopravu více než 100 000 maltských občanů má za cíl zvýšit využívání veřejné dopravy.

Elektrotechnika

Počítačová technika patří v dlouhodobém výhledu mezi největší položky českého vývozu na Maltu. Zemi si vybrala pro výrobu ICT komponent řada významných firem. Řada českých dodavatelů zde tedy může najít odbytiště. Jednu z nejvýraznějších položek českého vývozu na Maltu tvoří přístroje pro elektrický záznam, reprodukci zvuku a TV obrazu.

Maltský plán obnovy podporuje přechod na digitální technologie investicemi a reformami ve veřejném i soukromém sektoru. Plán například zahrnuje investice do digitalizace veřejné správy a veřejných služeb (34 milionů euro) s cílem posílit vládní IT systémy a zlepšit digitální veřejné služby. Investuje také do digitalizace firem, zejména malých a středních podniků (15 milionů euro).

Energetický průmysl

Vláda si uvědomuje vysokou závislost na dovozech fosilních produktů a zvažuje větší rozšíření obnovitelných zdrojů. Exportní příležitosti lze najít v oblasti výroby zařízení či komponent pro větrnou či solární energii. Trh je otevřený pro zahraniční investice. Právě to by mohla být příležitost pro české energetické firmy (například plánovaná výstavba plynovodu z Itálie). Do budoucna lze za perspektivní obory považovat například technologie pro ochranu životního prostředí, ekologicky šetrné výrobní procesy či oblast zvyšování energetické účinnosti budov.

Rozsáhlý program energetické účinnosti veřejných a soukromých budov v hodnotě 60 milionů euro má vést k výraznému snížení emisí skleníkových plynů.

Chemický průmysl

Země poptává především organické chemikálie. Obchodní bilance je v případě těchto komodit hluboce deficitní. Jedním z produktů, u nějž roste v posledních letech dovoz nejvíce, jsou umělá hnojiva (růst o 181,8 % od roku 2011) a guma či pryskyřice (růst o 1,2 % od roku 2011). Dovoz chemických výrobků činí 6 % celkového importu.

V roce 2021 se hodnota produkce v odvětví výroby chemických látek a chemických výrobků na Maltě zvýšila od roku 2020 o 1,1 mil. euro. Celková hodnota výroby tedy v roce 2021 činila 31,7 mil. euro.

Služby

Ekonomika Malty je z velké míry založena na službách, které tvoři největší podíl HDP země (kolem 80 %). Země se zaměřuje na turistiku či ICT (eGaming) a celou další širokou škálu služeb. Růst se očekává v obchodních a finančních službách a technologiích (FinTech), správě fondů, managementu majetku, finančních službách (pojištění, bankovnictví), telekomunikacích. České firmy zde mohou nalézt uplatnění především v oblasti programovaní a poradenství spojeném s IT.

Strojírenský průmysl

Vývoz strojních výrobků je jednou z nejperspektivnějších exportních příležitostí. Malta dováží řadu výrobků, od motorů až po čerpadla, a čeští exportéři tak mohou v tomto sektoru nalézt široké uplatnění. Jednou z největších vývozních položek z ČR na Maltu tvoří reaktory, kotle a mechanické nástroje a přístroje.

Malta dovezla v lednu 2022 stroje a zařízení za 116 mil euro, což znamenalo pokles oproti částce 244 mil. za prosinec 2021. Údaje o dovozu strojů a zařízení jsou aktualizovány měsíčně a od ledna 1996 do ledna 2022 dosáhly v průměru 121 mil. euro.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Přestože na Maltě působí významné farmaceutické firmy, poptává země některá léčiva a zdravotnické doplňky (2,4 % maltského dovozu tvoří farmaceutický průmysl). Life sciences jsou důležitým základním kamenem maltské ekonomiky. Budoucí investice do farmaceutického průmyslu, zdravotní turistiky či rehabilitace patří k perspektivním oblastem, i z hlediska subdodávek.

Malta investovala značné prostředky do infrastruktury, jako jsou laboratorní zařízení a výstavba vědeckého parku Life Sciences Centre v hodnotě 35 milionů euro. Tento projekt vládou podporovaný má umožnit vytvoření výzkumného, vývojového a inovačního klastru. S legalizací marihuany na Maltě se objevují příležitosti pro subjekty, které mohou pěstovat, dovážet, zpracovávat a vyrábět konopí určené pro lékařské a výzkumné účely v kontrolovaném prostředí a pod dohledem.

Připravuje se také několik velkých projektů v oblasti veřejného zdravotnictví. Příležitosti existují pro výrobce zařízení, farmaceutické společnosti, poskytovatele zdravotnických služeb a developery zdravotnické infrastruktury.

Zpracovatelský průmysl

Malta je dovozcem papírových výrobků a nejvíce v posledních letech roste poptávka po dovozu buničiny.

Malta se specializuje na výrobu středně a vysoce technologických výrobků, polotovarů, oděvů, doplňků a kosmetiky a potravin. V tomto odvětví je zaměstnáno více než 22 000 lidí. Většina výrobních závodů se nachází v 10 maltských průmyslových parcích, které spravuje Malta Industrial Parks (MIP).