Kypr, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Sektor představuje jednu z hlavních oblastí pro přímý dovoz průmyslové produkce - státní nemocnice budou muset zásadně investovat do infrastruktury a vybavení. Jako přirozená lobby působí mimo jiné také desítky kyperských lékařů vystudovaných v ČR. Konkrétní příležitosti pro české firmy budou zejména v dodávkách vybavení nemocnic – lůžka, zdravotnická technika, nástroje. V lednu 2022 byla zahájena výstavba nové psychiatrické kliniky Athalassa s rozpočtem 40 mil. EUR.

Počátkem března 2022 byla podepsána smlouva na výstavbu první fáze projektu výstavby psychiatrické kliniky Athalassa, s náklady 12 mil. € (307 mil. CZK) . Tento projekt má časový rámec 24 měsíců a je z poloviny financován z Fond EU pro odolnost a obnovu. Nemocnice bude mít kapacitu padesáti lůžek pro pacienty ve vážném stavu, dále zde bude klinika elektrokonvulzivní terapie a pokoje pro ošetřovatelský a zdravotnický personál. Oddělení péče o osoby závislé na návykových látkách bude sestávat z osmnácti lůžek spolu s tělocvičnou, místností pro školení personálu, místností pro ošetřovatelský a zdravotnický personál a víceúčelovým prostorem pro pracovní terapii. Rozpočet druhé fáze projektu by měl dosáhnout 28 mil. € (717 mil. CZK).

Dalším krokem k modernizaci kyperského zdravotnictví je prodej soukromé nemocnice Apollonio americkému investičnímu fondu CVC Capital Partner (konkrétně se podepsaná dohoda týká nákupu většinového podílu nemocnice Apollonio, zbytek bude patřit i nadále skupině Hellenic Healthcare Group, která je největší soukromou skupinou poskytující zdravotnické služby v Řecku). Nemocnice má být zrekonstruována, zmodernizována a očekává se, že bude svou kvalitou zařazena mezi nejlepší nemocnice na ostrově.

Jedním z dalších zajímavých projektů je výstavba zdravotnického centra Hadassah Health Park v hlavním městě Nikósie, které by mělo být uvedeno do provozu v roce 2024. Centrum se bude skládat z pěti nemocničních budov s více než 266 jednolůžkovými nemocničními pokoji, s 15 nejmodernějšími operačními sály a pohotovostním oddělením. Nemocnice bude zároveň obsahovat onkologické centrum a specializované rehabilitační centrum s 90 pokoji. V souvislosti se stavbou Hadassah Health Park v Nikósii bude otevřeno také nové diagnostické centrum v Limassolu, které nabídne snadný přístup k včasné diagnostice i k opakovaným léčbám pacientů (diagnostické centrum by mělo být zprovozněno v nadcházejících měsících).

Novým projektem bude také výstavba nové nemocnice a rehabilitačního centra v nikosijské čtvrti Engomi. Jedná se o nový soukromý nemocniční areál s moderním rehabilitačním centrem, které by mělo být jedním z nejkompletnějších a nejmodernějších robotických rehabilitačních oddělení poskytující vysoce kvalitní rehabilitační a fyzioterapeutické služby, srovnatelné s nejmodernějšími centry v mezinárodním měřítku. Nemocniční část projektu bude mít 145 lůžek, hybridní operační sály, čekárny a oddělení první pomoci. Očekává se, že stavební práce začnou v první polovině roku 2022, přičemž by nemocnice měla začít fungovat v roce 2024. Komplex budov byl navržen mezinárodní architektonickou firmou HKS se sídlem v Texasu, Dubaji a Singapuru ve spolupráci s MDG Architects na Kypru, specializující se na návrh vysoce kvalitních nemocnic. V této souvislosti bude areál vybaven a provozován podle nejmodernějších evropských a mezinárodních norem.

Modernizace služeb se stala jednou z priorit vlády. Na digitalizaci státní správy a soukromého sektoru bylo z fondů EU vyčleněno 283 mil EUR. Konkrétní příležitosti pro české firmy by mohly být zejména v tvorbě softwaru pro e-government, elektronizaci justice, e-health, širokopásmové připojení k internetu, smart cities, digitální transformaci škol, chytrém managementu vodního hospodářství nebo propojení databází úřadů.

Podle plánu ministerstva pro výzkum a inovace investuje Kypr 283 milionů EUR z fondu pro obnovu a odolnost podporovaného EU do digitalizace státní správy s cílem posílit ekonomiku a prosperitu země. Plán byl vypracován v souladu s rámcem digitálního desetiletí EU, jehož cílem je učinit zemi do roku 2030 lídrem v digitálním sektoru. Částka 282 milionů EUR odpovídá 23 % celkových investic v programu „Kypr – zítřek“ a je určena na opatření týkající se digitálního přechodu a/nebo k němu přispívajícím. Navrhovaná opatření zahrnují reformy a investice do elektronické veřejné správy, a to jak ústřední, tak místní, elektronické justice, přeshraničního elektronického zdravotnictví, posílení širokopásmového připojení, digitálního spojení mezi Kyprem a Řeckem pomocí podmořského optického kabelu, budování inteligentních měst, digitální transformace ve školách, inteligentních systémů vodního hospodářství, podpory inovativního podnikání a podpory malých a středních podniků při digitální transformaci. Zřízení ministerstva pro výzkum a inovace (jaro 2019) má toto úsilí ještě více podpořit, doposud byly realizovány projekty spojené s covidovou situací - trasování, portál pro očkování, zavedení dálkového studia na univerzitách atd. Digitální transformace státní správy by se měla řídit dvoustupňovým plánem, kdy malé projekty budou dokončeny rychle, zatímco ty větší budou mít delší časový rámec. Rozpočet na rok 2021 činil 97,7 milionu EUR (2,5 mld. CZK). Na roky 2022/23 je vyčleněno 202 milionu EUR (5,1 mld. CZK).

Realizovány budou menší projekty s nižšími náklady a rychlou realizací, které mají okamžitý pozitivní dopad na ekonomiku, i dlouhodobější projekty s vyššími náklady, jejichž realizace trvá dva až pět let. Jedná se mimo jiné o zřízení elektronické identity, elektronického soudnictví, platformy obchodního rejstříku a elektronického systému pro nemocnice. Pokud jde o kybernetickou bezpečnost, která je jedním z nejdůležitějších projektů, neboť digitálních služeb počítá rozpočet s investicemi ve výši 700 tis. EUR (17,9 mil. CZK) ročně na příští dva roky.

Země neplní závazky v oblasti snižování emisí CO2 ani navyšování podílu energie vyrobené z
obnovitelných zdrojů. Konkrétní příležitosti pro české firmy jsou v rozvoji infrastruktury pro výrobu a distribuci elektřiny, především ze sluneční a větrné energie. Kypr bude z EU čerpat 93 mil. EUR. na podporu výstavby obnovitelných zdrojů energie.

V rámci Evropské unie je Kypr jedním z nejpříhodnějších míst pro solární elektrárny, a to hlavně vzhledem k vysokému počtu slunečných dnů v roce (300 - 340). Kyperská vláda se snaží využití obnovitelných zdrojů podporovat nejen kvůli Green Deal EU, ale také kvůli závislosti na dovozu při výrobě energie, která je na ostrově poměrně drahá, a její výroba se většinově spoléhá na nákladný a hlavně neekologický těžký topný olej. Podle údajů Eurostatu Kypr v roce 2020 mírně překročil cíle pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie (konkrétně podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 dosáhl 16,9 %). I přesto, že se od roku 2019 do roku 2020 výroba a spotřeba energie z OZE na Kypru podle údajů Eurostatu zvýšila o 3,1 %, Kypr se v porovnání s ostatními evropskými zeměmi pohybuje na posledních místech, co se týče výroby energie z obnovitelných zdrojů. Na ostrově je stále velký prostor pro investice a podnikání v tomto oboru. V boji proti změně klimatu bude Kypr přijímat nejen komplexní opatření vyplývající zejména ze společných závazků EU, ale bude posilovat i spolupráci se zeměmi východního Středomoří a Blízkého východu.

Na podzim 2022 má dojít k liberalizaci trhu s elektřinou. Na Kypru je za výrobu, přenos, distribuci a dodávky elektřiny konečným spotřebitelům už přes 50 let zodpovědná společnost Kyperský úřad pro elektřinu (Kyperská elektrárenská společnost AEC, Elecricity Authority of Cyprus). V roce 2003 byly v souladu s příslušnými směrnicemi EU založeny instituce Kyperský provozovatel přenosové soustavy (TSOC - Transmission System Operator) a Kyperský energetický regulační úřad (CERA), čímž byl učiněn první krok k přechodu na liberalizovaný trh s elektřinou. Zatím existuje celkem 13 nezávislých licencovaných dodavatelů, kteří se připravují a postupně se snaží zapojit do systému po dobu přechodného období, trh je ovšem stále otevřen i dalším dodavatelům. Pro české firmy je zde proto velký potenciál, a to jak ve výše zmíněné oblasti, tak i v oblasti instalace a následného provozu elektráren a neposlední řadě také ve výzkumu vývoje nových solárních technologií.

V tomto roce byly také zahájeny přípravy na výstavbu Euroasijského spojovacího kabelu na dodávku elektřiny (1 208 km), díky kterému bude kyperská elektrická rozvodná síť propojena se sítí zemí EU. První fáze projektu bude propojení Kypru s Řeckem (přes Krétu), v plánované druhé fázi projektu by mohl být elektrický kabel veden až do Izraele. EU nejenže bude financovat tento projekt společného zájmu částkou 657 mil. EUR (16,8 mld. CZK), ale Kypr obdrží další finanční prostředky (samostatný grant ve výši 100 mil. EUR) v rámci sladění přechodu na obnovitelné zdroje a energie, v souladu s dlouhodobou evropskou politikou čistší energie, zejména v oblasti výroby elektřiny.

Země dlouhodobě výrazně zaostává za přijatými cíli EU v oblasti zpracování odpadů, recykluje méně než čtvrtinu pevného komunálního odpadu, většina je skládkována. Kypr bude do nakládání s odpady investovat 14,8 mil EUR v rámci projektu podporovaného EU. Příležitosti pro české firmy jsou ve vytvoření infrastruktury pro sběr a třídění odpadu na území jižní části ostrova.

Evropská unie pomůže Kypru financovat projekt zaměřený na infrastrukturu a systém sběru recyklovatelného a bio degradovatelného odpadu. Projekt by měl podpořit zelené cíle EU – klimatickou neutralitu a nulové znečištění ovzduší do roku 2050. Celkový rozpočet projektu LIFE-IP CYzero WASTE (součást projektu LIFE) je 14,8 mil. EUR, ze kterého zaplatí Kypr téměř 6 mil. EUR. Kyperská republika má v poměru na obyvatele jedno z největších množství domácího odpadu, který je z větší části ukládán na pozemní skládky, méně než 20 % je recyklováno. Kypr tak neplní cíle akčního plánu cirkulární ekonomiky a skládkování odpadu EU. Projekt proto bude mj. zahrnovat vytvoření systému třídění bioodpadů v padesáti zejména venkovských oblastech a zlepšení třídění suchých recyklovatelných odpadů (papír, hliník, apod.) instalací dvaceti nových sběrných míst. Sedm měst vybuduje opravny s prodejnami znovu využitelných materiálů/výrobků.

V některých oblastech jižní části ostrova je stále značně zanedbaná vodovodní a kanalizační síť, někde úplně chybí. Například v okrese Limassol, v obci Palodia se 4,5 tis. obyvateli, bude vybudován zcela nový kanalizační systém v hodnotě 7 mil. EUR (179 mil. CZK). Výstavba začne v roce 2023. Ve stejném regionu jsou chystány i další projekty na výstavbu/obnovu vodovodních a kanalizačních systémů. V oblasti Kourion bude vybudován systém o délce 250 km s náklady přibližně 120 mil. EUR (3 mld. CZK). Obdobným projektem je výstavba kanalizačního systému v oblasti Kokkinochoria, na který EU přispěje z kohezního fondu částkou 22 mil. EUR (560 mil. CZK). Do projektu je zahrnuta i výstavba čistírny odpadních vod s kapacitou 10600 m ³ /den a rozvodem recyklované vody pro závlahu polí, vč. 13 přečerpávacích stanic.

Příležitostí k zapojení do výstavby jsou také projekty cílené na bikomunální spolupráci řeckých a tureckých Kypřanů v oblasti severního Kypru. Na těchto projektech se finančně podílí Evropská unie a Rozvojový program Spojených národů.

Turistika patří k nejdůležitějším sektorům kyperské ekonomiky. Vláda se zaměřuje na její obnovu, rozvoj a diverzifikaci. Zde se nabízejí příležitosti pro české firmy (vybavení hotelů, včetně například designového osvětlení, sportovních, informačních center a tematických parků). Na obnovu turistiky po pandemii je vyhrazeno 18,6 mld. EUR.

Rozpočet ministerstva cestovního ruchu na rok 2022 činí 53,7 mil. EUR (1,4 mld. CZK), z toho je 52,6 mil. EUR určeno na běžné výdaje a 1 mil. EUR na výdaje na rozvoj. Ministerstvo pro turistiku stanovilo pro rozvoj sektoru šest hlavních tematických celků. První z nich se týká digitálního marketingu, na který je přiděleno 5 mil. EUR (128 mil. CZK). Zahrnuje propagaci Kypru jako turistické destinace doma i v zahraničí prostřednictvím inzerce. Druhé téma se týká zkvalitnění nabízeného produktu, podpory specifických forem cestovního ruchu a výdajů na zlepšení infrastruktury. Třetí se týká rozvoje oblastí z hlediska cestovního ruchu, jako jsou horské, venkovské a okrajové oblasti, a to prostřednictvím akcí, jako je například trasa "Heartland of Legends". Čtvrté opatření se týká rozvoje domácího cestovního ruchu, na který je cílen Program mimořádné podpory domácího cestovního ruchu. Pátá oblast zahrnuje spolupráci s cestovními kancelářemi a leteckými společnostmi a cílené partnerství v oblasti společné reklamy. Šesté téma se týká provádění opatření zahrnutých v plánu obnovy a odolnosti, na něž jsou v rozpočtu vyčleněny přibližně 3 mil. EUR (76,9 mil. CZK) a pro něž budou vypracovány čtyři projekty. Největší část rozpočtu, tj. 40 % z výše uvedené částky 53,7 mil. EUR, je určena na marketing, 25 % na platy zaměstnanců a 25 % na modernizaci produktů cestovního ruchu.

Kypr uzavírá smlouvy na letecká spojení s mnoha novými destinacemi. Cílem strategie je, aby se do roku 2030 zvýšil počet turistů, kteří Kypr každoročně navštíví, ze 4 (údaj z roku 2019) na 5 milionů a aby se podíl lidí, kteří Kypr navštíví v zimních měsících, zvýšil z 25 na 40 procent. Jedním z důležitých cílů je rozšířit turistickou sezónu ostrova na celý rok, tedy i v zimních měsících (listopad – březen), jejichž potenciál je v tomto ohledu nevyužitý.

V zemi probíhají oprava a výstavba dopravní infrastruktury, včetně cyklistických stezek a chodníků. V plánu je například modernizace a přestavba dvou přístavů v jižní časti ostrova. Příležitosti pro české firmy jsou například v dodávkách „chytrých“ zastávek MHD, semaforů i dopravních značek, nabíjecích míst pro elektroauta a dalších součástí dopravní infrastruktury (výstavba mostů). Na konci roku 2021 byl vyhlášen tendr na výstavbu 11 km čtyřproudé rychlostní komunikace s rozpočtem 89 mil. EUR.

Na celém ostrově existuje poměrně hustá a kvalitní silniční síť, na severu ostrova je však výrazně méně investováno do její údržby a obnovy. Železniční a samozřejmě ani říční doprava zde neexistuje. Lodní spojení s okolní pevninou existuje pouze pro nákladní dopravu. Letecká doprava je pro ostrov dostačující.

Nerezidentní výstavba je na Kypru stimulována zejména evropskými fondy v čele s Kohezním fondem. Ze strukturálních investičních fondů EU Kypr obdržel 917 mil. EUR (23 mld. CZK). V posledním roce výrazně přispívá i finanční alokace v rámci Plánu rozvoje a odolnosti EU. Na zvýšení udržitelnosti a zelené mobility bylo alokováno 87 mil. EUR (2,2 mld. CZK). Program by měl stimulovat obyvatele zejména k přechodu ze soukromé dopravy na hromadnou a používání klimaticky čistých dopravních prostředků. Pro rozvoj elektromobility bude alokováno dalších 6,8 mil. EUR (174 mil. CZK). Evropská investiční banka poskytne v rámci projektu Národní silnice III na zkapacitnění existující dálniční sítě 100 mil. EUR, celkový rozpočet pak dosahuje 220 mil. EUR (5,6 mld. CZK).

Na konci roku 2021 zadalo město Nikósie vypracování studie, která by měla navrhnout opatření ke zkvalitnění mobility ve městě. Studie, která má být dokončena v roce 2023, by měla zahrnovat posouzení vhodnosti výstavby infrastruktury pro tramvaje, silniční pruhy a infrastrukturu pro elektrobusy, optimalizace dopravních světel s prioritizací hromadné dopravy, systémy park and ride, digitalizace informačních systémů v dopravě apod. Na projekt je vyhrazeno 174 mil. EUR (4,5 mld. CZK) z Plánu pro obnovu a odolnost EU.

Před zahájením je také největší infrastrukturní projekt na Kypru – výstavba nového přístavu ve městě Larnaka. Projekt v hodnotě 1,2 mld. EUR (30,7 mld. CZK) by měl být dokončen během následujících dvanácti let.

Přečtěte si také