mzv.cz (MZv ČR)
Makroekonomika  |  21.09.2022 08:55:47

Island, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Island je 36. evropskou a nejmenší severskou ekonomikou. Ze severských zemí byl pandemií zasažen nejvíce, protože struktura jeho hospodářství se nejvýrazněji opírala o incomingový turistický ruch. V krizovém roce 2020 se ekonomika propadla o 6,5 %. Již v následujícím roce se nicméně vrátila na růstovou trajektorii (+3,7 %) a i výhled na další roky naznačuje, že se z recese zotavuje rychleji, než se předpokládalo. Záměrem vlády je překonat náročné období nikoli škrty a úsporami, ale naopak využitím široké palety dostupných fiskálních nástrojů ke stimulaci hospodářského růstu. Postupný návrat turistů na Island, růst výkonů hliníkářského průmyslu a rybolovu jsou hlavními příčinami pozitivního výhledu místní ekonomiky. Vláda se také chystá investovat do modernizace a rozšíření energetické a dopravní infrastruktury. Island se chce stát jedním z lídrů zelené tranzice díky svému know-how v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Dlouhodobými výzvami islandské ekonomiky jsou zejména stárnutí populace, nedostatek pracovních sil a slabý růst produktivity práce. Míra nezaměstnanosti se již vrátila do předpandemických mezí (kolem 5 %) a v nejbližších letech se neočekávají výrazné výkyvy. Také Island se potýká s vyšší mírou inflace – ta v letech 2021-22 dosahuje nejvyšších hodnot od roku 2012 (kolem 5 %).

Island - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD

Island 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) -6,5 3,7 4,4 3,9 3,4
Průmyslová produkce (% změna) -5,0 8,5 7,0 5,1 5,1
Veřejný dluh (% HDP) 77,1 80,8 81,1 80,8 80,0
Míra inflace (%) 2,9 4,4 4,0 3,2 2,5
Populace (mil.) 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4
Nezaměstnanost (%) 6,4 5,0 4,5 3,7 2,8
HDP/obyv. (USD, PPP) 56 010,0 58 860,0 62 160,0 65 720,0 69 590,0
Bilance běžného účtu (mld. USD) 0,2 0,2 0,4 0,4 0,3
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -0,7 -1,4 -1,6 -2,4 -2,6
Exportní riziko OECD - - -
Konkurenceschopnost - -

Vývoj HDP

Island 2,4 -6,5 3,7 4,4 3,9
Svět 2,3 -3,7 5,6 3,5 3,1
Vyspělé ekonomiky 1,7 -4,5 5,2 3,3 2,4

Podíl sektorů

zemědělství 5,8
průmysl 19,7
služby 74,5

Island - Import dle zemí

Německo 9,0
Norsko 8,8
Čína 8,4
Nizozemsko 7,6
Dánsko 7,2

Island - Import dle zboží

Celkem 5,7
Rudy, koncentráty hliníku (vč. přir. kysl. hlinitého) 0,5
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 0,3
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 0,3
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 0,3
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) 0,2

Island - Příležitosti pro český export

Energetický průmysl

V důsledku rozvoje elektromobility, stále rostoucí energetické náročnosti hliníkového průmyslu a nově budovaných datových center, se zvyšuje poptávka po elektrické energii v zemi. 100 % elektřiny vyprodukované na Islandu přitom pochází z obnovitelných zdrojů, země chce do roku 2040 dosáhnout uhlíkové neutrality. Dochází proto k modernizaci a budování nových vodních a větrných elektráren a zařízení pro výrobu geotermální energie, investic by se měla dočkat i zastarávající rozvodná síť. Lze proto předpokládat poptávku po klíčových komponentech jako jsou transformátory, turbíny, generátory a podobná zařízení.

Island, podobně jako ostatní severské země, má ambici zařadit se mezi globální premianty přechodu k zelené ekonomice. Země se plně připojuje ke klimatickým cílům EU a chce redukovat emise do roku 2030 na 55 % oproti roku 1990. Island se také zařadil mezi jedenáct zemí, které schválily legislativu směřující k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2040. Klimatická agenda nachází velkou odezvu i na politické scéně, neboť jednou ze stran vládní koalice je hnutí Zelená levice se silnými ekologickými akcenty (jedná se o domovskou stranu předsedkyně vlády). Čistá elektrická energieIslandu zajistit naplňování ambiciózních klimatických závazků a zároveň postupně omezovat závislost na dovozu z ropy produkovaných pohonných hmot. V důsledku velkého množství geotermální energie a tekoucí povrchové vody je Island schopen pokrýt veškerou domácí poptávku po elektrické energii z těchto zdrojů. S produkcí zhruba 55 000 kWh na osobu je Island touto optickou největším producentem elektrické energie na světě. Nicméně potenciál využití obnovitelných zdrojů energie je v zemi stále značný – aktuálně je podíl jeho využití odhadován asi na jednu třetinu. Navíc poptávka po elektřině v dalších letech významně poroste. Dostatečně ilustrativní je v tomto smyslu růst elektromobility – aktuálně činí podíl elektromobilů mezi nově prodanými vozy asi 55 % a stále stoupá. Prudký rozvoj produkce energie na Islandu může dále podnítit plánovaný projekt Icelink – podmořský kabel mezi Islandem a Spojeným královstvím, jímž by islandská elektrická energie mohla proudit do Evropy. Aktuálně je tento projekt ve fázi studie proveditelnosti.

Existuje proto prostor k dalšímu rozvoji produkce elektrické energie z domácích ekologických zdrojů. Značný potenciál k rozvoji skýtá rovněž větrná energie, k níž se stále více upíná pozornost vlády. Podíl tohoto energetického zdroje je na Islandu zatím minimální, přitom místní klima nabízí k provozování větrných elektráren ideální podmínky. Na Islandu zatím stojí jen několik zkušebních turbín – dosavadní poznatky z jejich provozu podle místní vlády ukazují na řadu výhod tohoto zdroje energie. Výstavba větrných parků je proto na Islandu jen otázkou času.

Také síť stávajících hydro- a geotermálních elektráren je postupně rozšiřována a prochází modernizací (některé z nich pocházejí ze 60. či 70. let minulého století). Cílem je, aby tato zařízení zanechávala minimální uhlíkovou stopu a uměla vyprodukované emise CO2 zachytit k dalšímu využití či uskladnění. Jak budoucí rozvoj větrné energie, tak modernizace stávajících hydro- a geotermálních elektráren přináší poptávku po klíčových komponentech. Patří mezi ně mj. elektrické motory a generátory, elektrické transformátory, statické měniče a induktory, vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory, technologie pro hloubkové vrty apod. Široké využití na Islandu najdou také „zelená“ řešení a technologie umožňující omezování emisí.

Dopravní průmysl a infrastruktura

V rámci postpandemické obnovy vláda plánuje více investovat do rozvoje silniční infrastruktury a za tímto účelem vznikají, v zemi dosud nepříliš rozšířená, partnerství mezi subjekty soukromého a veřejného sektoru (PPP). V regionu hlavního města je cílem výrazně zvýšit kapacitu městské autobusové dopravy. V roce 2022 plánuje vláda do rozvoje dopravní infrastruktury investovat v přepočtu 240 mil. USD. Příležitosti se proto nabízejí v široké oblasti dodávek stavebních komponent a materiálů.

Islandská dopravní infrastruktura je vystavena náročným klimatickým a geografickým podmínkám. Její rozvoj je dlouhodobou prioritou vlády, která v kontextu hospodářské obnovy související s pandemií covidu-19 nabývá dále na významu. Vládní investice se budou týkat jak výstavby nové, tak údržby stávající infrastruktury. Klíčový význam vzhledem k místním podmínkám je budování silničních tunelů. Právě jeden z nich (Hvalfjör?ur) se stal na konci 90. let prvním realizovaným projektem partnerství mezi subjekty soukromého a veřejného sektoru (PPP) pro realizaci dopravních staveb. Projekty PPP však na Islandu začínají ve větší míře vznikat teprve v těchto letech, a to nejen za účelem realizace dopravních staveb.

V centru pozornosti je rozvoj dopravní infrastruktury v hlavním městě a okolí, kde je koncentrována většina obyvatel a hospodářských aktivit země. Vláda a šest municipalit z oblasti hlavního města schválily ambiciózní patnáctiletý infrastrukturní plán pro Reykjavík a okolí. Během patnácti let zde má být do roku 2033 proinvestováno cca 20 mld. . Plán zahrnuje vybudování nových silnic, mostů, cyklopruhů, cyklostezek a nového systému rychlé tranzitní autobusové dopravy napříč regionem (tzv. Borgarlína), který má pomoci zredukovat provoz automobilů v oblasti. Cílem je zvýšit bezpečnost dopravy a posílení jejích kapacit při současném redukování emisí. Jedná se o jeden z nejkomplexnějších dopravních projektů v historii země.

Pro české subjekty se nabízí možnost dodání významných stavebních komponentů (mosty, konstrukce, razící stroje, apod.), konstrukčních materiálů pro stavbu pozemních komunikací, technologií pro zpracování suti, signalizačních zařízení či digitálních řešení pro řízení dopravy.

ICT

Relativně novým fenoménem je budování datových center, která na Islandu k provozu využívají stále ještě cenově dostupné elektřiny z obnovitelných zdrojů a s ohledem na tamní klima také přirozeného chlazení. Průměrné náklady na provoz datového centra na Islandu jsou nyní poloviční oproti například Německu či Velké Británii. Do roku 2025 by se investice do budování datových center v zemi měly zdvojnásobit. Sektor nabízí příležitosti nejen v oblasti výstavby, provozu a údržby datových center, ale i dodávek hardwarového a softwarového vybavení.

Island sám sebe deklaruje jako ideální destinaci pro umisťování datových center. Je přitom jasné, že poptávka po jejich výstavbě bude narůstat ruku v ruce se zvyšujícími se globálními nároky na digitalizaci společnosti.

Na první pohled se může zdát, že budování datových center právě na Islandu není vzhledem k jeho odlehlé geografické poloze nijak zvlášť výhodné. Nicméně ve skutečnosti může ostrovní země nabídnout několik unikátních výhod, které z ní činí zajímavou destinaci pro toto perspektivní odvětví. Datová centra totiž na Islandu ke svému provozu využívají stále ještě cenově dostupnou elektrickou energii čistě z obnovitelných zdrojů (geotermální a vodní elektrárny). Evropský trend růstu cen elektrické energie proto může být pro řadu zájemců rozhodujícím faktorem, proč datové centrum vybudovat či provozovat právě na Islandu.

Další výhodou je přirozené chlazení s ohledem na tamní klima. Datová centra totiž představují tepelný zdroj, který s sebou nese nutnost technologicky zabezpečit využití produkovaného odpadního tepla. V islandských klimatických podmínkách je ovšem tento významný problém podstatně redukován. Místní klima zajišťuje přirozené chlazení, neboť ani v červenci nepřesahuje průměrná teplota na ostrově 15 °C, v zimních měsících se pohybuje kolem 0 °C a celoroční průměr je na 5 °C. V pobřežních lokalitách, kde jsou datová centra umístěna, teploty v zimě jen zřídka klesnou výrazněji pod bod mrazu, což redukuje i nutnost vytápění v případě velkých mrazů. Toto specifické klima bez výrazných teplotních výkyvů tak výrazně snižuje náklady na provoz.

Vzhledem k nízké hustotě zalidnění země zároveň existuje dostatek stavebních ploch pro výstavbu nových center. Ta jsou aktuálně na Islandu rozmístěná v devíti lokacích. Všechny tyto příznivé faktory společně s místní kvalifikovanou pracovní silou, předvídatelným tržním prostředím a investičními pobídkami představují zajímavou konstelaci pro zahraniční investory.

Realizována je jak výstavba nových center, tak modernizace a rozšiřování kapacity těch stávajících. Datová centra procházejí neustálým vývojem stavební části, hardwarového vybavení i použitého softwaru. Pro zahraniční dodavatele tedy tento perspektivní sektor nabízí různorodé příležitosti. Jedná se jak o komplexní stavební zakázky se širokým využitím dalších technologií (mj. monitorovací či protipožární systémy), tak o dodávky hardwarového a softwarového vybavení nezbytného pro provoz datových center.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám, které významně omezují potravinovou soběstačnost země, přetrvává poptávka po kvalitních a cenově dostupných potravinách. Příležitosti poskytuje také rozvíjející se akvakultura – její produkce se na Islandu za posledních 10 let zčtyřnásobila. Jedná se o technologicky náročné odvětví s velkou mírou uplatnění biotechnologií, pevných konstrukčních materiálů, krmných zařízení či řešení pro čištění vody.

Island je zemí s chladným klimatem, které zemědělství příliš nepřeje. Vegetační období je krátké, v létě se průměrné teploty pohybují mezi 10 a 15 °C, v zimě kolem 0 °C. Země o celkové rozloze lehce přes 100 000 km 2 má pouze 1 % orné půdy, zemědělství zaměstnává asi 5 % obyvatel a tento podíl bude v dalších letech dále klesat. Vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám je Island potravinově soběstačnou zemí pouze ve vybraných produktech (např. maso, mléčné výrobky, vejce). V omezeném rozsahu produkuje místní zemědělství brambory, vybrané druhy zeleniny či krmných plodin. Náročnější plodiny se pěstují ve sklenících vytápěných geotermální energií, často i s využitím umělého osvětlení.

Vzhledem k výše uvedenému je na islandském trhu přetrvávající poptávka po kvalitních a cenově dostupných potravinách. Omezení vyplývá z délky dopravních cest na Island, a proto lze soutěžit zejména nabídkami v segmentu trvanlivých potravin, které mohou být přepravovány lodí (mj. cukrovinky, cereální výrobky, produkty zdravé výživy, krmiva pro zvířata). Vzhledem k vysokému daňovému zatížení pálenek a vína je oblíbenou alternativou konzumace cenově přijatelnějšího piva. Další možnosti odbytu se nabízejí na úseku obalových materiálů pro islandské potravinářské výrobky.

Zásadní pro místní ekonomiku jsou příjmy z rybolovu, který zaměstnává 5,3 % obyvatel země a na národním HDP se přímo podílí 11 %. Asi 1,2 % z celosvětově vylovených ryb a mořských plodů pochází z Islandu, což je vzhledem k velikosti země velmi nadproporční údaj. Průmyslový chov ryb je velice dynamicky se rozvíjejícím odvětvím, jehož význam pro místní hospodářství stoupá a jeho produkty jsou exportovány do desítek zemí světa. Potenciál pro další růst tohoto odvětví je přitom značný – globální spotřeba ryb a plodů moře je neustále na vzestupu, a to nejen díky většímu celospolečenskému akcentu na zdravý životní styl, ale především kvůli růstu celosvětové populace. Aktuálně jsou největší exportní trhy v Evropě, nicméně v příštích letech se největšími odbytišti stanou především země BRICS.

Vedle sádek umísťovaných v mořských pobřežních vodách se rozšiřuje i pevninská akvakultura, která má být dlouhodobě udržitelnější a díky využívání technologicky velmi vyspělých zařízení na čištění a cirkulaci vody má i produkce dosahovat vyšší kvality než produkty mořských chovů. Islandská akvakultura klade velký důraz na udržitelnost a kvalitu nabízené produkce. Provoz nesmí zatěžovat okolní ekosystémy, ať již mořské, či pevninské. V odvětví proto najde uplatnění celá řada technologií a systémových řešení. Jedná se mj. o různorodé monitorovací a měřicí systémy vodního prostředí (sledující fyzikální či chemické charakteristiky), ale i zabezpečení chovných stanic (kamerové systémy). Široké využití najdou dále krmné systémy, filtrační technologie, chovné nádrže či konstrukce chovných klecí, čerpadla, řídicí jednotky, ozonizátory, aerace, dezinfekce či komplexní recirkulační systémy. Příležitosti existují také v oblasti dodávek souvisejících IT systémů.

Stavební průmysl

Islandská vláda má v úmyslu podpořit místní stavebnictví několika významnými investicemi. Celkem 100 mil. USD má jen v roce 2022 směřovat na pokračování výstavby nové nemocnice Landspítali. Kromě toho se připravuje rozšiřování bytové výstavby v oblasti Reykjavíku. Pro Island životně důležitý turistický průmysl je po pandemickém útlumu opět na vzestupu a přináší s sebou výstavbu ubytovacích kapacit. Uplatnění proto najde široká škála stavebních materiálů a komponent.

Stavební průmysl má na Islandu velký potenciál stabilního rozvoje. Populace v regionu hlavního města poměrně rychle narůstá, stejně jako poptávka po nebytové výstavbě. Predikce hlavního města hovoří o tom, že pro uspokojení poptávky v roce 2030 bude do té doby potřeba postavit v Reykjavíku asi 700 nových bytových jednotek ročně. Do roku 2030 bude také nezbytné vybudovat ročně 50–60 tisíc m2 nebytových prostor pro komerční využití. Velký počet zahraničních pracovníků na Islandu generuje další poptávku po nájemních ubytovacích kapacitách. Reykjavík se chce do roku 2040 stát uhlíkově neutrálním městem, proto bude důraz kladen na novostavby a přestavby šetrné k životnímu prostředí.

Velký význam vláda přikládá projektu nové nemocnice Landspítali. Její výstavba byla zahájena v roce 2018 a bude pokračovat zhruba do poloviny této dekády. Rozloha komplexu bude po dokončení kolem 70 tis. m2, stane se tedy největší budovou v zemi. Výstavba zdravotnických zařízení je obecně důležitou vládní prioritou. Například jen během roku 2022 chce vláda investovat 1 mld. do výstavby nových domovů s pečovatelskou službou.

Po pandemickém útlumu dochází k zotavení incomingové turistiky na Islandu – turisté se do země rychle vracejí (na počátku r. 2022 se tento sektor dostal již na 80 % předpandemické úrovně). To se odrazí i v nadprůměrných výkonech islandského stavebnictví. Část Islanďanů bere pořizování nových nemovitostí, ať už bytových jednotek k trvalému bydlení, nebo domů pro ubytování hotelového typu, jako investici. Mnoho Islanďanů své byty ve městě pronajímá pro krátkodobé pobyty zahraničních hostů, a proto si pořizuje nové vlastní bydlení. V příštích letech by navíc mělo dojít k opětovnému urychlení výstavby dalších ubytovacích kapacit pro turisty.

Pro všechny výše uvedené developerské projekty mohou české firmy dodávat materiál a komponenty pro stavbu. Z konkrétních příkladů lze zmínit mj. výrobky stavebního truhlářství a tesařství, plastová potrubí, keramické komponenty, stavební desky či hliníkové konstrukce. Široké uplatnění najdou i realizace montovaných staveb (průmyslové haly, datová centra apod.). Vzhledem ke specifikům místního klimatu se uplatní také konstrukce skleníků a souvisejících technologií.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688