Estonsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Estonsko se snaží využívat svou výhodnou polohu mezi severskými státy, EU a státy SNS, disponuje navíc hlubokým nezamrzajícím přístavem pro lodní dopravu. Pro české firmy se nabízí účast v infrastrukturních projektech, výstavbě dálnic či nového vlakového nádraží a tramvajového depa v Tallinnu, obnově vozového parku a přesunu vojenského přístavu od centra metropole. Nadále pokračují plány na výstavbu vysokorychlostní železniční tratě Rail Baltica spojující Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Polsko s evropskou železniční sítí. Připravuje se také výstavba mostu mezi pevninou a ostrovem Muhu. S investicemi ve výši cca 91 milionů eur do dopravní sítě počítá také estonský plán obnovy financovaný EU.

V oblasti dopravního průmyslu a infrastruktury plánuje Estonsko v následujících deseti letech rozsáhlé investice. Estonská vláda v roce 2021 schválila Plán rozvoje dopravy a mobility pro roky 2021–2035 s cílem snížit klimatickou a infrastrukturní zátěž způsobovanou individuální dopravou. Prostředky ve výši přibližně sto milionů eur pro modernizaci infrastrukturní sítě jsou alokovány také skrze Plán obnovy financovaný z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF).

Veřejná doprava : Za posledních dvacet let enormně vzrostla preference jízdy osobním vozem vůči jiným druhům dopravy. Zatímco v roce 2000 jezdilo v Estonsku do práce autem něco přes 30 % lidí, v roce 2019 jich bylo již více než 56 %. Ve venkovských oblastech toto číslo za stejné období vyskočilo ze 40 % na téměř 73 %. S cílem tento trend zvrátit chce Estonsko podpořit nákup autobusů na bioplyn a jiné pohony s nulovými emisemi (od srpna 2021 musí být alespoň 31 % autobusů nakupovaných skrze veřejné zakázky „zelených“). Plán si dále klade za cíl zajistit dostupnost, bezpečnost a chytrost celého dopravního systému a zároveň snížit emise skleníkových plynů v sektoru dopravy, přesunout obchodní toky ze silnic na ekologicky šetrnější alternativy, tedy železnici a moře. V osobní dopravě dojde ke zvýšení využívání veřejné dopravy a aktivních způsobů dopravy (chůze, cyklistika atd.) a využití mikromobility (např. elektrokoloběžky, monocykly).

Pokračují přípravy na stavbu nové tramvajové linky v rámci hlavního města a také pořízení dvaceti tří nových tramvají (smlouva má být podepsána během roku 2022, detaily o probíhajících tendrech je možné nalézt zde ). Po dokončení tramvajové linky ze stanice Üllemiste na letiště se zvažuje výstavba nového tramvajového depa.

V oblasti železniční dopravy Estonsko plánuje rekonstruovat trať Turba–Haapsalu–Rohuküla, elektrifikovat tratě na Tartu a Narvu a posílit železniční severojižní koridor pro nákladní dopravu. Státní železniční operátor Elron do roku 2024 plánuje získat šest nových elektrických vlakových souprav, které nahradí dosluhující dieselové soupravy. Podle Ministerstva hospodářství a infrastruktury je pravděpodobné, že v příštích dvou letech bude objednáno dalších deset vlaků.

Největším projektem ale zůstává plán výstavby trati Rail Baltica (zcela na zelené louce) s cílem integrovat pobaltské státy do evropské železniční sítě. Nový koridor propojí Helsinky, Tallin, Rigu, Kaunas, Vilnius a Varšavu. Podle současných plánů bude Rail Baltica dokončena do roku 2030. Nyní probíhá výkup pozemků a připravují se dodávky několika desítek viaduktů a mostních konstrukcí. V roce 2022 by měla započít výstavba na dvou úsecích, první v okrese Harju (Ülemiste–Soodevahe) a druhý v okrese Rapla. Probíhající tendry je možno sledovat zde . V roce 2022 bude také organizováno výběrové řízení na stavbu multimodálního terminálu Ülemiste v hlavním městě (součást vysokorychlostní železniční trati evropských standardů Rail Baltica) a bude zahájena rozsáhlá přeložka stávající železniční infrastruktury – plánuje se zahájení výstavby tallinského železničního okruhu, tedy propojení trati Rail Baltica a existující železniční sítě s cílem zvýšit dopravní propojenost v hlavním městě a přilehlých regionech.

V dubnu 2021 podepsaly estonská a finská vláda memorandum o porozumění o spolupráci mezi oběma zeměmi v odvětví dopravy. Účelem memoranda je výměna informací za účelem podpory rozsáhlých dopravních projektů, jako je např. tunel Helsinky–Tallinn či železnice Rail Baltica. Výstavba podmořského tunelu zůstává jednou z možností rozvoje estonsko-finského spojení, v příštích letech se ale neočekává žádný zásadní vývoj. Uplatnění ale naleznou firmy specializující se na studie dopadů na životní prostředí, geologii, průzkum mořského dna atd.

Estonsko také zvažuje nákup třetího osobního trajektu na trase Heltermaa–Rohuküla, plánuje se rozvoj letiště v Tallinu s cílem rozšířit počet přímých leteckých spojení po Evropě a diskutuje se plán přesunout vojenský přístav dále od centra hlavního města.

Příležitosti proto v Estonsku naleznou dodavatelé řešení šetrných k životnímu prostředí a elektromobility, výrobci kolejové techniky, zabezpečení kolejové dopravy, signalizačních a komunikačních systémů pro železnice, ale také mnohé další. Mimo přímé účasti v projektech otevřených zahraničním účastníkům se české firmy mohou ve všech oblastech podílet jako subdodavatelé, kontraktoři či konzultanti.

Estonský plán obnovy je novým impulzem pro projekt výstavby „supernemocnice“ v Tallinnu. Stavba a vybavení nemocnice vyjde na 520 mil. EUR, plán obnovy počítá s uvolněním 326 mil. eur, dalších sto mil. EUR přispěje město Tallinn. Pro české výrobce a distributory zdravotnických prostředků tento projekt přinese významné obchodní příležitosti. Součástí „supernemocnice“ je také nákup víceúčelových vrtulníků pro nouzové situace a stavba přistávacích ploch.

Estonsko se dlouhodobě potýká se zhoršenou dostupností lékařské péče, zejména stomatologických a odborných služeb. Každý osmý Estonec dle údajů WHO se každoročně nedostane k lékaři (především kvůli čekacím dobám, ale v menší míře také kvůli ceně nebo příliš dlouhé vzdálenosti na cestování). Během pandemie covidu-19 se estonský zdravotnický systém několikrát dostal na hranu svých kapacit a lůžková kapacita země je z tohoto pohledu nedostatečná (počet lůžek na 100 000 obyvatel od roku 2000 klesl ze 7,04 na 4,57).

Již během pěti příštích let proto má být v estonském hlavním městě vybudována nová supernemocnice , která pojme až 600 000 ambulantních návštěv ročně. Předpokládané náklady na projekt byly vyčísleny na více než dvanáct miliard korun. Pro české stavební a zdravotnické firmy tak v Pobaltí vznikne unikátní příležitost představit své produkty.

Osmipatrová nemocnice o podlahové ploše 127 000 m ² zmírní nápor na estonský zdravotnický systém způsobený rostoucím počtem pacientů. Zařízení nabídne stacionární péči pro 45 000 klientů ročně. Plánovanou kapacitu 537 lůžek bude možno dle potřeby dále rozšířit. V letech 2022–2023 proběhnou výběrová řízení na stavební práce, samotná konstrukce komplexu musí být dokončena do léta roku 2026. Ke spuštění nemocnice dojde v roce 2027.

Zároveň budou vypsány tendry na dodávky vybavení nemocnice v celkové hodnotě sto milionů eur. Poptávané vybavení zahrne kompletní přístrojové vybavení a rozvody, operační a porodní sály, pracoviště intenzivní medicíny, lůžkovou část, veškerý nábytek, IT systémy a přidružené provozy.

Projekt bude financován z několika zdrojů. Skoro tři sta milionů eur pokryje evropský Nástroj pro oživení a odolnost (RRF), 100 milionů eur bylo vyhrazeno z tallinského městského rozpočtu a zbylých 140 milionů eur zaplatí stát. Jednou z podmínek grantu z RRF je, že projekt musí být realizován do roku 2027, jinak bude Estonsko muset prostředky vrátit. Výstavba tedy bude muset dodržovat přísný harmonogram.

Estonsko má rovněž aktivní biotechnologický klastr, zahrnující více než 70 společností, který se ve spolupráci s Univerzitou v Tartu věnuje výzkumu a klinickým testům. Hlavními oblastmi jsou genetika a molekulární a biomarkerové testování. Společnosti ve zdravotnické sféře jsou v Estonsku velmi otevřeny jakékoli zahraniční spolupráci, zejména v oblastech personalizované medicíny, klinických testů, výzkumu rakoviny či biotechnologie.

Plány na další rozvoj ohlásilo hned několik největších estonských farmaceutických firem: V regionu Saku má vzniknout nová soukromá farmaceutická továrna o rozloze 8500 m ² v ceně více než 50 milionů eur. Součástí stavby budou „čisté provozy“ pro výrobu biotechnologií a citlivých medicínských přípravků. Podobný projekt byl ohlášen v regionu Kambja, kde vznikne továrna na výrobu komponentů např. pro léky proti rakovině a také veterinární přípravky.

Estonsko je světovým lídrem v oblasti elektronického zdravotnictví . Zdravotnický informační systém byl vytvořen již v roce 2008 a zahrnuje zdravotní údaje, které využívají jak lékaři, tak i pacienti. Více než 95 % dat, vytvořených nemocnicemi a lékaři, je digitalizováno, e-recepty v současnosti pokrývají 100 % předepisovaných receptů.

Estonsko je závislé na výrobě elektřiny z ropné břidlice, v nejbližších letech ale bude sektor muset projít zásadní modernizací s cílem zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie a snížit závislost právě na břidlicové ropě. Země na to z EU získá přes 430 mil. EUR. Stát dále plánuje investovat do modernizace rozvodné sítě a smart grid řešení (modernizace vysokonapěťových sítí a změna z ruských na evropské standardy, v nichž mohou české firmy oproti domácím společnostem využít evropské know-how) a skladovacích (bateriových) kapacit.

Estonsko je nadále závislé na výrobě elektřiny z ropných břidlic (oil shale), tato závislost se ale má postupně umenšovat.

S cílem urychlit růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů probíhají v Estonsku přípravy na výstavbu několika větrných elektráren . První projekt počítá s vybudováním větrných parků ve třech oblastech u pobřeží Estonska, první z parků má být spuštěn do konce dekády. Celková plocha plánovaných pobřežních větrných elektráren bude 1700 km ² . Souběžně s tímto plánem pokračují přípravy na výstavbu soukromého (německý investor) příbřežního větrného parku o kapacitě 2120 MW (115 větrných turbín) a také továrny na výrobu vodíku. Estonský investor plánuje výstavbu dalšího větrného parku v Rižském zálivu, další park připravuje estonsko-lotyšské konsorcium, které bude během roku 2022 soutěžit firmu na dodání studie proveditelnosti a vytipování vhodné lokality (tendry na dodávky jsou očekávány v roce 2026, spuštění parku v roce 2030).

Se zaváděním klimaticky šetrných řešení v každodenní spotřebě energie počítá také program Energetika a nerostné zdroje 2022–2025 :

• Podpora nabídky tankování biometanu na čerpacích stanicích a využívání linkových autobusů spotřebovávajících biometan (podpora ve výši cca 13,2 milionů eur prostřednictvím systému obchodování s emisemi skleníkových plynů, cca 2,8 milionů eur bude pokryto ze strukturálních fondů EU).
• Podpora renovace odepsaných a neefektivních tepelných potrubí a/nebo výstavba nových tepelných potrubí (cca 3 miliony eur). Výsledkem je snížení konečné spotřeby energie díky efektivnější výrobě a přenosu tepla.
• Podpora renovace a výstavby kotlů dálkového vytápění a změna spalovaného paliva (přibližně 5 milionů eur).
• Renovace infrastruktury veřejného osvětlení pro účely úspory energie (cca 14,7 milionů eur).
• Elektrobusy ve veřejné dopravě (4 miliony eur).

Nad rámec uvedených opatření Estonsko v nejbližší době zavede zvláštní podpůrné opatření: Vlastníkům soukromých domů v Tallinnu a Tartu bude kompenzováno 10 % nákladů na instalaci solárních panelů, přičemž jinde v Estonsku podpora vzroste na 20 %.

Estonsko dále diskutuje také možnost výstavby vlastního malé jaderné elektrárny za použití nové generace malých modulárních reaktorů. V případě kladného rozhodnutí se dokončení výstavby očekává kolem roku 2031, pokud rozhodnutí a přípravné práce (studie proveditelnosti a dopadů na životní prostředí, připomínková a povolovací řízení, výkup pozemků atd.) budou dokončeny do roku 2028.

Ve východním Estonsku má dále vzniknout nová továrna na zpracování dřevoodpadu . Předpokládaný objem investic je 800 milionů eur a výroba by začala fungovat nejdříve v roce 2026. Celulózky používají kotle, které spalování odpadu vyrábějí elektřinu, výrobní kapacita by podle prvních odhadů dosáhla 730 GWh, polovina by byla dodávána do veřejné sítě. Továrna by dále produkovala rozpouštěcí buničinu, talový olej, biohnojiva a stimulátory růstu. Z koncových produktů bude komplex vyrábět suroviny pro různé tkaniny (viskózové tkaniny) pro textilní průmysl, dále bioplasty a přísady pro průmysl barev, rozpouštědel, farmaceutický, kosmetický a potravinářský průmysl. Tepelná energie na vytápění by se používala pro zásobování měst Kohtla-Järve a Johvi dálkového vytápění. Výstupem komplexů by bylo několik typů bioproduktů, jmenovitě celulóza a rozpustná celulóza, biohnojiva a další vedlejší produkty, včetně těch, které by mohly být využity v textilním průmyslu.

Příležitosti proto vzniknou pro české firmy z téměř všech odvětví energetického a strojírenského průmyslu, na mezinárodních projektech se mohou podílet jako přímí dodavatelé, ale také jako subdodavatelé či konzultanti.

Estonsko je známé svým zaměřením na digitální a online řešení, což přináší příležitosti také pro české firmy v dodávkách hardwaru (v Estonsku v současnosti probíhá výstavba největšího datového centra v Pobaltí se 135 tisíci servery), cloudových instalací, softwaru pro digitalizaci státní správy i podnikání či řešení pro kybernetickou bezpečnost (včetně mobilních zařízení). Spolupráce českých a estonských startupů nabízí prostor pro vývoj špičkových ICT řešení, aplikací pro zefektivnění pracovních i volnočasových aktivit či projekty v oblasti sdílené ekonomiky.

Odvětví informačních a komunikačních technologií se pro Estonsko stává stále důležitějším a zůstává hlavním motorem hospodářského růstu země. Odvětví ICT se podílelo až 30 % na růstu přidané hodnoty generované ekonomikou jako celkem. Estonsko zažívá nejrychlejší vlnu zakládání technologických společností v Evropě – v roce 2019 působilo v sektoru ICT více než 6000 společností. Růst estonských start-upů je již více než pět let stabilní na 20–30 % ročně, ať už jde o měření tržeb, počtu zaměstnanců nebo souvisejících investic. Podle předpokladů budou ICT společnosti přispívat do estonské ekonomiky až 10 miliardami EUR ročně, pokud bude současná efektivita pokračovat. To by bylo až 30 % hrubého domácího produktu Estonska. ICT sektor a všechny ostatní ekonomické sektory dohromady potřebují každý rok zaměstnat minimálně 2600 nových ICT specialistů.

Estonský plán rozvoje digitální společnosti do roku 2030 obsahuje akční plán, jak dále rozvíjet estonskou ekonomiku, stát a společnost v průběhu příštího desetiletí s pomocí digitální technologie. Důraz je kladen na podporu přeshraniční interoperability a zajištění soudržnosti společných řešení Estonska a architektury digitálního státu. Veškeré vládní služby již jsou online až na několik výjimek (uzavření a rozvod manželství) a digitalizace zasáhla všechna odvětví. Online portály pro zdravotnictví a vzdělávání byly v Estonsku běžnou praxí.

Na další rozvoj digitálních řešení pamatuje také estonský plán obnovy a odolnosti financovaný z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF): Podpořen bude například vývoj různých softwarových rozhraní napojených na právě vznikající národní informační systém stavební správy (e-construction platform) nebo tvorba aplikací a programů umožňujících používání digitálních nákladních listů (e-CMR). Estonsko se také rozhodlo dále zlepšovat svou značně digitalizovanou státní správu – stát nakoupí rozsáhlou cloudovou infrastrukturu či nechá vyvinout nový informační systém pro strategickou analýzu praní špinavých peněz a financování terorismu. Část financí je přímo určena na státní podporu konkurenceschopnosti startupů a malých a středních podniků registrovaných v Estonsku, což je zatraktivní i v očích potenciálních českých investorů.

Několik zajímavostí o loňském roce: Přehled start-upů ve střední a východní Evropě 2021 naznačuje úspěch Estonska současně v několika aspektech. Tři estonské společnosti byly označeny jako nejhodnotnější technologické společnosti založené v regionu CEE po roce 2000: Wise (2.), Skype (4.) a Bolt (8.). Pokud jde o investice rizikového kapitálu vložené do start-upů v letech 2015 až 2021, Estonsko vede s 2,62 miliardami eur. Kromě toho Estonsko získalo nejvíce investic na hlavu (1967 eur) ze všech zemí v Evropě. Pokud jde o start-upy vytvořené na 1 milion obyvatel, na prvním místě globálně se umístilo Estonsko s 1048 start-upy, následované Izraelem (904 firem) a USA (724 start-upů).

V současnosti probíhají dražby 5G frekvencí a vznikají přípravné studie pro rozvoj základní infrastruktury 6G.

Objemem produkce jde o největší odvětví v zemi, i přesto však Estonsko není v zemědělství a potravinářství soběstačné. Estonské firmy proto během první poloviny roku 2021 investovaly téměř 50 mil. EUR do rozšíření vlastních výrobních kapacit. Příležitosti pro české firmy se nabízejí v exportu potravinářských zpracovatelských strojů a dalších zařízení. V zemi také roste poptávka po dodávkách pivovarnických celků a surovin k výrobě piva, zejména pro minipivovary.

Celkový objem produkce potravinářského průmyslu za prvních devět měsíců roku 2021 mírně vzrostl (+ 3 %). Produkce vzrostla v nápojovém, pekárenském a rybím průmyslu, snížila se však výroba mouky a obilovin, rostlinného oleje a masných výrobků. Největší podíl na potravinářské výrobě měl mlékárenský průmysl (23 %) a masný průmysl (19 %). V roce 2020 bylo podle statistik pouze 79 % masa spotřebovaného v Estonsku vyprodukováno v domácích chovech. V roce 2021 se vepřové maso na produkci masa podílelo 55 %, drůbež 29 %, hovězí 15 % a zbytek skopové a kozí maso. Produkce vepřového masa se snížila o 2 %, zatímco produkce drůbeže vzrostla o 4 % a produkce hovězího o 3 %.

Přesto hodnota potravinářského a zemědělského dovozu do Estonska v roce 2021 vzrostla o 6 % a Estonsko nadále zůstává v této oblasti závislé na dovozech potravin . Příležitosti se proto nabízejí jak potravinářským firmám, které mohou do Estonska dovážet veškeré druhy potravin včetně těch rychle se kazících, ale také strojírenským firmám, které mohou nabízet své zpracovatelské linky a automatizované provozy. Poptávaná jsou také diagnostická a digitalizovaná řešení.

Podle oblasti činnosti byly nejaktivnějšími investory výrobci ostatních potravinářských výrobků (hotové potraviny, omáčky, cukrovinky atd.) – 11,5 milionů eur investic, nápojový průmysl (10,2 milionů eur) a rybářský průmysl (10,5 milionů eur). Investice do ostatních sektorů byly necelých pět milionů eur. Cílem estonského potravinářského průmyslu se stále více stává snaha nabízet zdravější potraviny s méně konzervanty a náhražkami. U hlavního města v současné době vzniká nové zpracovatelské centrum pro kakao a další exotické surové potraviny dovážené z Asie a Afriky.

V červenci 2021 začala v Paide stavba nejmodernějšího mlékárenského závodu v Pobaltí. Závod zahájí provoz v létě 2023. Při výstavbě nového komplexu je prioritou klimatická neutralita a udržitelnost. Veškerá tepelná energie využívaná v závodě bude pocházet z obnovitelných zdrojů energie a do budoucna se plánuje postupný přechod na uhlíkově neutrální řešení. Na místě vznikne také solární park.

Cíl snižovat emisní zátěž že živočišné výroby ohlásily také další estonské firmy s dílem do roku 2025 učinit své výrobní procesy uhlíkově neutrálními a nejpozději do roku 2040 takto reformovat celý výrobní řetězec od hospodářských zvířat až po spotřebitele.

Na estonském trhu má své pevné místo české pivo, které se vyskytuje ve všech estonských supermarketech i většině restaurací. Rovněž velmi úspěšná je produkce vlastního piva, která je rozdělena mezi dva hlavní estonské producenty A. Le Coq a Saku. V poslední době tato oblast zažila určitý boom, kdy na estonský trh vstoupilo mnoho minipivovarů, které se těší oblibě u zákazníků.

Estonská vláda plánuje sloučení většiny estonských státních kontrolních laboratoří do jedné instituce. Nová laboratoř bude postavena v Tartu, kde se v současnosti nachází několik samostatných laboratoří. Cílem nové instituce bude sjednotit kontrolu kvality potravin a zemědělské produkce, kvalitu vody a půdy, složení léčiv atd. Investice do přístrojového vybavení se plánuje ve výši cca 15 milionů eur.

Jednou z hlavních částí estonského chemického průmyslu je zpracování živičné břidlice na břidlicovou ropu, které je však silně neekologické. Sektor se v příštích letech nevyhne restrukturalizaci, která nabídne možnosti k uplatnění českých firem. Přepracován musí být projekt nové továrny na zpracování živičné břidlice v regionu Ida-Viru, aby vyhovoval evropským ekologickým normám v rámci Zelené dohody pro Evropu. Fond EU pro spravedlivou transformaci alokoval pro tento region 340 mil. EUR na ekologičtější provozy.

Estonský chemický průmysl je malý, ale se silnou exportní orientací: asi 85 % veškeré produkce jde na export. Objemy vývozu v posledních obdobích zůstaly stabilní. Výroba chemikálií a chemických produktů se podílí 5,2 % na celkovém zpracovatelském průmyslu a přibližně 0,8 % na celkovém HDP. V posledních letech se udělalo mnoho pro to, aby byl průmysl efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí. Estonský chemický průmysl zároveň nadále potřebuje více finančního kapitálu, kvalifikované pracovní síly a energičtější vývoj produktů. Objemy exportu spotřební chemie jsou skromnější, ale Estonsko má s výrobou spotřební chemie a kosmetiky dlouhodobé zkušenosti: mezi produkty domácího trhu patří kosmetika, čisticí prostředky, prací prášky a dezinfekční prostředky.

Charakteristickým rysem estonského chemického průmyslu je jeho koncentrace v regionu Ida-Virumaa, kde se koncentrují dva důležité a jedinečné chemické sektory v Evropské unii – chemie ropných břidlic a výroba vzácných kovů a jejich oxidů. Tyto výroby jsou ovšem silně neekologické. Sektor se v příštích letech nevyhne restrukturalizaci, která může nabídnout i možnosti k uplatnění českých firem.

Například koncem listopadu 2021 byl položen základní kámen pro novou továrnu na zpracování ropných břidlic. Dokončení se plánuje za čtyři roky a celkové náklady na vývoj činí 320 milionů eur. Vzhledem k ekologické náročnosti této produkce ale nový projekt musí splňovat velmi přísná pravidla, a zatímco závod bude spuštěn jako klasická továrna na ropné břidlice, následně se přemění na chemický závod, která bude zpracovávat odpadní plasty a pneumatiky, aniž by spálil jakoukoli produkci břidličné ropy. Cílem je změna ze zpracovatele ropných břidlic na zpracovatele odpadu a recyklovat odpad a vyrábět olej ze všech organických plastových odpadů.

Fond EU pro spravedlivou transformaci (JTF) alokoval 340 miliony eur pro severovýchodní region Ida-Viru, srdce estonského energetického sektoru založeného na spalování ropných břidlic, které musí být do roku 2030 ukončeno. Nabídkou až desetimilionových grantů Estonsko do regionu láká zahraniční investory a podnikatele schopné vytvořit pracovní místa a přispět k diverzifikaci místní ekonomiky. Za tímto účelem se v Ida-Viru s plánovanou podporou z JTF rozrůstá pět průmyslových parků zaměřených mj. na logistiku, strojírenství, čisté technologie, obnovitelné zdroje energie a chemický průmysl. Jedním z hlavních projektů bude výstavba plně robotické filtrační továrny na čištění vody za 200 milionů eur ve městě Narva, která má být dokončena do roku 2025.

Vzniknout má také továrna na zpracování odpadů z plastů. Síla projektu spočívá ve zpracování netříděného a kontaminovaného plastového odpadu a také využití plastového odpadu, který se dříve dal pouze skládkovat nebo spalovat. Zpracování plastového odpadu na olej a jeho opětovné poskytnutí jako suroviny pro plastikářský průmysl je výrazně výhodnější a ekologičtější než spalování takového odpadu. Díky použité technologii bude závod schopen zpracovat až 130 000 tun plastového odpadu ročně.

V neposlední řadě se rozvíjí projekt metalurgického závodu na zpracování vzácných kovů a magnetických materiálů pro použití ve větrných turbínách, elektrických vozidlech a dalších ekologických technologických řešeních. Rozšíření výroby a výstavba nové továrny bude stát až 250 milionů eur. Továrna by mohla zahájit výrobu v roce 2024 a uspokojit potřeby evropských firem na magnety až z pětiny. Projekt zapadá do strategie zeleného přechodu Estonska.

Dalšími vývozními artikly regionu Ida-Virumaa jsou fenoly, kyselina benzoová, benzoát sodný a změkčovadla. V regionu se dále nacházejí výrobci produktů stavební chemie (plniva spár, tmelů a stavebních lepidel). Estonsko je třetím největším světovým výrobcem jednosložkových polyuretanových pěn.

Estonsko na obranu vydává ročně nadstandardních 2,31 % svého HDP, kvůli napjaté situaci ve východní Evropě si pro roky 2022-2026 schválilo dodatečných 380 mil. EUR na posílení své obranyschopnosti. Země praktikuje politiku otevřených mezinárodních tendrů, navýšení rozpočtu proto přinese velmi zajímavé příležitosti i pro české firmy, včetně výrobců ručních zbraní, bezpilotních letounů a technologií pro sledování těžko prostupného terénu, výrobců nákladních vozidel, ale také pro mnoho dalších hráčů v obranném sektoru. V roce 2022 by měli estonský trh sledovat zejména výrobci munice.

Rozpočet Estonska na obranu pro rok 2022 dosáhne 748 milionů eur, o sto tři milionů eur více než loni. Schválený Národní obranný plán pro roky 2022 až 2031 počítá s navýšením počtu aktivních vojáků, mechanizací pěchotních jednotek, posílení protivzdušné obrany a pobřežní ochrany.

Estonské centrum pro obranné investice (ECDI), zodpovědné za armádní akvizice, zahájí letos nákup nových obrněných vozidel 6×6, až tisícovky nákladních vozidel, raketových systémů protivzdušné obrany a dalekonosných střel. Nedávno byl spuštěn tendr na nákup odstřelovacích pušek a kulometů ráže 7,62 mm. Národní plán dále počítá s investicemi do komunikačních zařízení, kybernetické obrany, systémů autonomního řízení a bezpilotních systémů. V roce 2022 se očekává dokončení formování 2. mechanizované brigády (hlavní pozemní jednotkou je 1. mechanizovaná brigáda, jejíž součástí je dělostřelecký prapor, druhá mechanizovaná brigáda, která byla aktivována v roce 2014, ještě nezformovala všechny své jednotky).

Z infrastrukturních projektů čeká estonské obranné síly rekonstrukce a rozšíření základny v Tartu (ta bude sloužit jako hlavní základna 2. mechanizované brigády), výstavba nových muničních skladů a také časově a finančně velmi nákladná rekonstrukce přistávací dráhy letiště Ämari, které od roku 2014 pro svou misi Baltic Air Policing využívá NATO.

Dodatečný balíček ve výši 380 milionů eur se ovšem do výše uvedené částky nezapočítává, jedná se o peníze nad rámec standardního rozpočtu. Podle dostupných informací získá 339 milionů eur ministerstvo obrany, většinu z těchto peněz využije na nákup munice různé ráže. Třicet milionů eur pro posílení ochrany státních hranic získá ministerstvo vnitra, zájem bude zejména o nákup sledovací techniky. Část peněz získá také ministerstvo zahraničních věcí pro posílení zabezpečení interní komunikace. Je pravděpodobné, že i v následujících letech bude vláda schvalovat ad hoc výdaje nad rámec standardního obranného rozpočtu. Očekává se například schválení zvláštního balíčku na nákup prostředků protivzdušné obrany.

ECDI bude postupně uvedené plány zpracovávat do projektové dokumentace, jejíž součástí je i rešerše potenciálních dodavatelů jednotlivých řešení. Informace o plánovaných i spuštěných tendrech lze nalézt jak na příslušných stránkách ECDI, tak v estonském Národním registru veřejných zakázek či skrze evropskou stránku Tenders Electronic Daily. Kontakty na estonské firmy v obranném a bezpečnostním průmyslu lze získat skrze národní asociaci Defence Industry Association. Estonské firmy mají také zájem na spolupráci v rámci obranných projektů financovaných z Evropského obranného fondu.

ECDI spolupracuje přibližně s tisícovkou aktivních dodavatelů, poměr národních a mezinárodních subjektů je prý přibližně jedna ku jedné. České firmy mají v Estonsku dobré jméno, zejména díky kvalitě svých výrobků, orientaci na vývoz a obecně vysoké komunikativnosti.

Přečtěte si také