Kambodža, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Zemědělství trpí nedostatečnou technologickou infrastrukturou a nízkou produktivitou v dalším zpracování produkce. Poptávka je po zemědělské technice, hnojivech, zařízeních pro třídění, sušení, balení a vakuaci zemědělských výrobků. V závislosti na obnově turistického ruchu se očekává poptávka po minipivovarech. Na dovoz zemědělských strojů a technologií je uplatňováno nulové clo.

Stěžejní kambodžský sektor zemědělství, ve kterém pracuje téměř polovina obyvatel, nebyl navzdory pandemické krizi zasažen tak jako jiná odvětví, a naopak zaznamenal mírný růst. Dosavadní rozvoj sektoru byl z významné části postaven na výhodách preferenčního režimu, který přinášel zemi výhody v exportu některých zemědělských plodin a potravin (zejm. rýže) na vyspělé trhy. Podstatnou slabinou kambodžského zemědělství však nadále zůstává nízká produktivita a konkurenceschopnost pěstitelů a přílišná závislost na prvovýrobě s nedostatečně rozvinutým zpracovatelským průmyslem. Moderní zemědělské metody a technika chybějí zejména malým a středním podnikům. Uplatnění by tak zde mohli nalézt zejména vývozci nabízející mikro a mini řešení jak pro samotné zemědělství (dodávky hnojiv, pesticidů a zemědělské techniky), tak i pro odvětví zpracování zemědělské produkce a potravinářství (transfer zemědělských a potravinářských zařízení nezbytných pro třídění, sušení, balení a vakuaci tropických plodů). Nedoceněný potenciál nabízí agrobyznys produktů s chráněným zeměpisným označením (kampotský pepř, palmový cukr z Kampong Speu či pomelo z ostrova Koh Trong), po nichž roste poptávka, avšak jejich producenti nedisponují dostatečnými kapacitami pro zpracování a vývoz do zahraničí. Nové zemědělské technologie a inovativní postupy se uplatní i při zpracování kaučuku. S návratem turistického ruchu lze v hlavním městě a dalších turistických lokalitách očekávat postupně rostoucí poptávku po nových minipivovarech. Důležitým faktem je, že na dovoz zemědělské techniky a vybavení se vztahuje nulová celní sazba.

Pandemie koronaviru potvrdila dlouhodobou spotřebu nezbytných investic do vybavení nemocnic. Lze také očekávat obnovení zájmu o konvenční lékařské obory. Důležitým oborem je neonatologie, kde si ČR vybudovala velmi dobrou pověst v rozvojové spolupráci. Existuje tak prostor i pro komerční dodávky.

Zdravotní péče se dlouhodobě potýká s nízkou důvěrou veřejnosti kvůli nedostatečnému vybavení veřejných nemocnic a nízké kvalifikaci personálu pro složitější zákroky. Roste proto počet soukromých klinik i zájem kambodžské střední třídy investovat do kvalitní zdravotní péče. Velký zájem je o zahraniční farmaceutické přípravky, které jsou na seznamu nejvíce dovážených produktů z EU. Ve veřejných nemocnicích chybějí zkušenosti personálu provozovat a pravidelně opravovat technologicky náročné vybavení. Pandemie prokázala, že zdravotnictví není dostatečně připraveno čelit mimořádným událostem a vyššímu počtu pacientů. Současně se potvrdila potřeba nezbytných investic do vybavení zdravotnických zařízení (přístroje, lůžka, nástroje a další pomůcky pro rutinní i složitější zákroky). V rámci dodávek lze využívat některé rozvojové nástroje s možností zaměřit se na nemocnice, kde již Česko v této prioritně indikované oblasti rozvojové spolupráce působí. K perspektivním oborům patří zejménaneonatologie, kde lze na uskutečněné aktivity v rámci zahraniční rozvojové spolupráce navázat i dodávkami na komerční bázi.

Velká část Kambodžanů, zejména těch na venkově, stále nemá přístup k pitné vodě, často chybí základní infrastruktura. Nabízí se tak příležitosti především pro menší projekty postavené na inovativních a cenově nenáročných řešení (mobilní úpravny vody, kořenové čističky a podobně). České firmy by se mohly uplatnit i jako dodavatelé pro místní neziskový sektor s přístupem k vlastnímu financování.

Většina venkovského obyvatelstva, ale i část městského, postrádá přístup k pitné vodě. Nedostatečné jsou systémy kanalizace a čištění odpadních vod. Ve velkých městech je situace lepší, ale i tam kapacita naráží na zvyšující se potřeby nových obyvatel. V regionech, kam za normální situace nejčastěji míří turisté (provincie Sihanoukville, Siem Reap ad.) by absence kvalitní vodohospodářské infrastruktury mohla v nejhorším případě vést i k útlumu cestovního ruchu, který se v poslední dekádě stal novým hybatelem rozvoje kambodžské ekonomiky. Vláda a další partneři zahájili výstavbu nových úpraven vody v Battambangu a Kampong Chamu, nových čistíren odpadních vod v Battambangu a rozšíření stávajícího sanitačního zařízení v Sihanoukville. Do takových velkých projektů, financovaných mezinárodními finančními institucemi, se lze zapojit formou subdodávek. Velkou příležitost pro uplatnění pak českým firmám nabízejí menší projekty s využitelností inovativních a cenově nenáročných řešení (studie proveditelnosti, mobilní úpravny vody, kořenové čističky, malé čističky pro menší komunity, města či hotelové rezorty). Nedostatečný kapitál veřejného sektoru na realizaci projektů lze v některých případech překlenout nástroji zahraniční rozvojové spolupráce. Firmy by se mohly uplatnit i jako dodavatelé pro místní neziskový sektor s přístupem k vlastnímu financování.

Pokračuje výstavba nových páteřních letišť, plánuje se také modernizace regionálních letišť. Kambodža si chce udržet profil atraktivní turistické destinace a přitáhnout turisty i do okrajových regionů, které zatím žádnou leteckou infrastrukturou nedisponují. Příležitosti jsou hlavně v subdodávkách, zejména pro řízení letového provozu nebo radarové a telekomunikační systémy.

V Kambodži byly spuštěny projekty nových páteřních letištních hubů a modernizace stávajících regionálních letišť. Aktuálně probíhá výstavba nových letišť v Phnompenhu a Siem Reapu s předpokladem dokončení v roce 2023. Modernizací by mělo projít menší letiště v provincii Mondulkiri. Realizátory těchto projektů jsou převážně čínské subjekty, možnosti subdodávek (zařízení pro řízení letového provozu, radarové a telekomunikační systémy) se nabízejí zvláště pro ty české firmy, které již mají dostatečné reference na čínském trhu.

Kambodža v posledních dvou letech obrátila pozornost k dříve opomíjené fotovoltaice, zahraniční firmy rovněž zkoumají potenciál malých vodních elektráren a větrné energie. Vedle oborů maloobchodu, služeb a cestovního ruchu jsou menší projekty obnovitelných zdrojů v energetice jednou z nejzajímavějších alternativ pro možné investice.

Sektor kambodžské energetiky v posledních letech prochází obdobím velkého rozvoje. Země dokončuje páteřní přenosovou elektroenergetickou soustavu a pracuje na další elektrifikaci provincií, zejména venkovských, která by měla být hotova do roku 2030. Kambodža se aktuálně více zaměřuje na vyšší využívání obnovitelných zdrojů, což se týká zejména fotovoltaiky. Zahraniční firmy rovněž zkoumají potenciál malých vodních elektráren, větrné energie, zařízení na zpracování biomasy, bioplynu ad. Podle odhadů by se podíl sluneční a větrné energie na energetickém mixu země mohl do roku 2030 zvýšit ze současných 5 % až na 15 %. Menší projekty obnovitelných zdrojů jsou současně nejzajímavější investiční alternativou sektoru energetiky. Země však nadále počítá také s fosilními zdroji, přičemž probíhá výstavba několika uhelných elektráren formou joint-venture. Pro případné subdodávky je nezbytná spolupráce s investory těchto projektů, kterými jsou zpravidla čínské firmy. Časté výpadky proudu mohou být předpokladem pro dodávky záložních generátorů a spojených technologií, které jsou všude v zemi běžně využívány.