mzv.cz (MZv ČR)
Makroekonomika  |  21.09.2022 08:55:47

Kambodža, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Kambodža je jednou z nejchudších zemí asijského kontinentu a patří mezi nejméně rozvinuté země ASEAN. V zemi žije dle odhadu cca 17 mil. obyvatel, přičemž HDP na obyvatele (PPP) dosahuje zhruba 5 tis. USD. Běžný účet se pohybuje dlouhodobě v mírném deficitu. Z pandemie vyšla kambodžská ekonomika v roce 2020 s propadem HDP ve výši 3,1 % a zvýšenou nezaměstnaností, zejména v nejvíce postiženém sektoru služeb (turismus a pohostinství). V roce 2021 již ekonomika celkově vzrostla o 1,6 %, počínaje rokem 2022 je očekáván návrat k předchozímu tempu růstu ve výši 6-7 %. Růst ekonomiky je dlouhodobě tažen především sílícím exportem zboží oděvního a obuvního průmyslu. Nově přijatý zákon o investicích, nedávno podepsané dohody o volném obchodu s Čínou, resp. Jižní Koreou, a též vznik volné ekonomické zóny v rámci Regionálního ekonomického partnerství (RCEP), by měly do budoucna zajistit zvýšený příliv přímých zahraničních investic do země a další růst zahraničního obchodu. Na druhou stranu se očekává, že během několika příštích let se Kambodža posune z kategorie nejméně rozvinutých zemí světa a nebude tak již těžit z preferenčního přístupu na vyspělé trhy. Ke zvýšení konkurenceschopnosti Kambodže je nutné realizovat strukturální reformy, které jsou součástí vládního plánu hospodářské obnovy. Jedná se zejména o snížení nákladů na podnikání, logistiku a energie a odstranění nepružnosti trhu práce.

 

Kambodža - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD

Kambodža 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) -3,1 1,6 6,6 7,0 6,8
Průmyslová produkce (% změna)
Veřejný dluh (% HDP) 31,4 35,1 34,4 36,4 35,8
Míra inflace (%) 2,9 2,9 3,8 1,5 2,4
Populace (mil.) 16,7 16,9 17,2 17,4 17,6
Nezaměstnanost (%)
HDP/obyv. (USD, PPP) 4 429,4 4 581,9 5 020,0 5 440,0 5 890,0
Bilance běžného účtu (mld. USD) -2,2 -11,8 -2,1 -2,2 -2,4
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -2,5 -10,9 -2,9 -5,3 -6,8
Exportní riziko OECD 6/7 6/7 6/7    
Konkurenceschopnost - -      

 

Vývoj HDP

Kambodža 7,1 -3,1 1,6 6,6 7,0
Svět 2,3 -3,7 5,6 3,5 3,1
Rozvojové ekonomiky 2,6 -2,8 6,2 2,7 3,4

 

Podíl sektorů

zemědělství 23,6
průmysl 36,6
služby 39,8

 

Kambodža - Import dle zemí

Čína 37,2
Thajsko 12,4
Vietnam 12,1
Singapur 4,7
Indonesie 3,1

 

Kambodža - Import dle zboží

Celkem 19,1
Látky pletené a háčkované j. n. 2,4
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 1,2
Zlato (ne mincovní, ne rudy a koncentráty zlata) 0,9
Tkaniny z vláken textil. umělých (ne úzké, speciální) 0,8
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 0,6

 

Kambodža - Příležitosti pro český export

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství trpí nedostatečnou technologickou infrastrukturou a nízkou produktivitou v dalším zpracování produkce. Poptávka je po zemědělské technice, hnojivech, zařízeních pro třídění, sušení, balení a vakuaci zemědělských výrobků. V závislosti na obnově turistického ruchu se očekává poptávka po minipivovarech. Na dovoz zemědělských strojů a technologií je uplatňováno nulové clo.
Stěžejní kambodžský sektor zemědělství, ve kterém pracuje téměř polovina obyvatel, nebyl navzdory pandemické krizi zasažen tak jako jiná odvětví, a naopak zaznamenal mírný růst. Dosavadní rozvoj sektoru byl z významné části postaven na výhodách preferenčního režimu, který přinášel zemi výhody v exportu některých zemědělských plodin a potravin (zejm. rýže) na vyspělé trhy. Podstatnou slabinou kambodžského zemědělství však nadále zůstává nízká produktivita a konkurenceschopnost pěstitelů a přílišná závislost na prvovýrobě s nedostatečně rozvinutým zpracovatelským průmyslem. Moderní zemědělské metody a technika chybějí zejména malým a středním podnikům. Uplatnění by tak zde mohli nalézt zejména vývozci nabízející mikro a mini řešení jak pro samotné zemědělství (dodávky hnojiv, pesticidů a zemědělské techniky), tak i pro odvětví zpracování zemědělské produkce a potravinářství (transfer zemědělských a potravinářských zařízení nezbytných pro třídění, sušení, balení a vakuaci tropických plodů). Nedoceněný potenciál nabízí agrobyznys produktů s chráněným zeměpisným označením (kampotský pepř, palmový cukr z Kampong Speu či pomelo z ostrova Koh Trong), po nichž roste poptávka, avšak jejich producenti nedisponují dostatečnými kapacitami pro zpracování a vývoz do zahraničí. Nové zemědělské technologie a inovativní postupy se uplatní i při zpracování kaučuku. S návratem turistického ruchu lze v hlavním městě a dalších turistických lokalitách očekávat postupně rostoucí poptávku po nových minipivovarech. Důležitým faktem je, že na dovoz zemědělské techniky a vybavení se vztahuje nulová celní sazba.

 

 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie koronaviru potvrdila dlouhodobou spotřebu nezbytných investic do vybavení nemocnic. Lze také očekávat obnovení zájmu o konvenční lékařské obory. Důležitým oborem je neonatologie, kde si ČR vybudovala velmi dobrou pověst v rozvojové spolupráci. Existuje tak prostor i pro komerční dodávky.
Zdravotní péče se dlouhodobě potýká s nízkou důvěrou veřejnosti kvůli nedostatečnému vybavení veřejných nemocnic a nízké kvalifikaci personálu pro složitější zákroky. Roste proto počet soukromých klinik i zájem kambodžské střední třídy investovat do kvalitní zdravotní péče. Velký zájem je o zahraniční farmaceutické přípravky, které jsou na seznamu nejvíce dovážených produktů z EU. Ve veřejných nemocnicích chybějí zkušenosti personálu provozovat a pravidelně opravovat technologicky náročné vybavení. Pandemie prokázala, že zdravotnictví není dostatečně připraveno čelit mimořádným událostem a vyššímu počtu pacientů. Současně se potvrdila potřeba nezbytných investic do vybavení zdravotnických zařízení (přístroje, lůžka, nástroje a další pomůcky pro rutinní i složitější zákroky). V rámci dodávek lze využívat některé rozvojové nástroje s možností zaměřit se na nemocnice, kde již Česko v této prioritně indikované oblasti rozvojové spolupráce působí. K perspektivním oborům patří zejménaneonatologie, kde lze na uskutečněné aktivity v rámci zahraniční rozvojové spolupráce navázat i dodávkami na komerční bázi.

 

 

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Velká část Kambodžanů, zejména těch na venkově, stále nemá přístup k pitné vodě, často chybí základní infrastruktura. Nabízí se tak příležitosti především pro menší projekty postavené na inovativních a cenově nenáročných řešení (mobilní úpravny vody, kořenové čističky a podobně). České firmy by se mohly uplatnit i jako dodavatelé pro místní neziskový sektor s přístupem k vlastnímu financování.
Většina venkovského obyvatelstva, ale i část městského, postrádá přístup k pitné vodě. Nedostatečné jsou systémy kanalizace a čištění odpadních vod. Ve velkých městech je situace lepší, ale i tam kapacita naráží na zvyšující se potřeby nových obyvatel. V regionech, kam za normální situace nejčastěji míří turisté (provincie Sihanoukville, Siem Reap ad.) by absence kvalitní vodohospodářské infrastruktury mohla v nejhorším případě vést i k útlumu cestovního ruchu, který se v poslední dekádě stal novým hybatelem rozvoje kambodžské ekonomiky. Vláda a další partneři zahájili výstavbu nových úpraven vody v Battambangu a Kampong Chamu, nových čistíren odpadních vod v Battambangu a rozšíření stávajícího sanitačního zařízení v Sihanoukville. Do takových velkých projektů, financovaných mezinárodními finančními institucemi, se lze zapojit formou subdodávek. Velkou příležitost pro uplatnění pak českým firmám nabízejí menší projekty s využitelností inovativních a cenově nenáročných řešení (studie proveditelnosti, mobilní úpravny vody, kořenové čističky, malé čističky pro menší komunity, města či hotelové rezorty). Nedostatečný kapitál veřejného sektoru na realizaci projektů lze v některých případech překlenout nástroji zahraniční rozvojové spolupráce. Firmy by se mohly uplatnit i jako dodavatelé pro místní neziskový sektor s přístupem k vlastnímu financování.

 

 

Civilní letecký průmysl

Pokračuje výstavba nových páteřních letišť, plánuje se také modernizace regionálních letišť. Kambodža si chce udržet profil atraktivní turistické destinace a přitáhnout turisty i do okrajových regionů, které zatím žádnou leteckou infrastrukturou nedisponují. Příležitosti jsou hlavně v subdodávkách, zejména pro řízení letového provozu nebo radarové a telekomunikační systémy.
V Kambodži byly spuštěny projekty nových páteřních letištních hubů a modernizace stávajících regionálních letišť. Aktuálně probíhá výstavba nových letišť v Phnompenhu a Siem Reapu s předpokladem dokončení v roce 2023. Modernizací by mělo projít menší letiště v provincii Mondulkiri. Realizátory těchto projektů jsou převážně čínské subjekty, možnosti subdodávek (zařízení pro řízení letového provozu, radarové a telekomunikační systémy) se nabízejí zvláště pro ty české firmy, které již mají dostatečné reference na čínském trhu.

 

 

Energetický průmysl

Kambodža v posledních dvou letech obrátila pozornost k dříve opomíjené fotovoltaice, zahraniční firmy rovněž zkoumají potenciál malých vodních elektráren a větrné energie. Vedle oborů maloobchodu, služeb a cestovního ruchu jsou menší projekty obnovitelných zdrojů v energetice jednou z nejzajímavějších alternativ pro možné investice.
Sektor kambodžské energetiky v posledních letech prochází obdobím velkého rozvoje. Země dokončuje páteřní přenosovou elektroenergetickou soustavu a pracuje na další elektrifikaci provincií, zejména venkovských, která by měla být hotova do roku 2030. Kambodža se aktuálně více zaměřuje na vyšší využívání obnovitelných zdrojů, což se týká zejména fotovoltaiky. Zahraniční firmy rovněž zkoumají potenciál malých vodních elektráren, větrné energie, zařízení na zpracování biomasy, bioplynu ad. Podle odhadů by se podíl sluneční a větrné energie na energetickém mixu země mohl do roku 2030 zvýšit ze současných 5 % až na 15 %. Menší projekty obnovitelných zdrojů jsou současně nejzajímavější investiční alternativou sektoru energetiky. Země však nadále počítá také s fosilními zdroji, přičemž probíhá výstavba několika uhelných elektráren formou joint-venture. Pro případné subdodávky je nezbytná spolupráce s investory těchto projektů, kterými jsou zpravidla čínské firmy. Časté výpadky proudu mohou být předpokladem pro dodávky záložních generátorů a spojených technologií, které jsou všude v zemi běžně využívány.

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Pá 15:53  Komoditní boom způsobují opět centrální banky Kryštof Míšek (Argos Capital)
Pá 14:31  Nezaměstnanost v USA klesla (4.10.2024) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688