Sektor pojišťoven v roce 2021 vykázal růst z pohledu vývoje objemu hrubého předepsaného pojistného, a navázal tak na vzestupný trend započatý v roce 2017. Celkový meziroční růst pojistného (6,9 %) byl tažen růstem neživotního pojištění (10,1 %), zatímco v rámci segmentu životního pojištění došlo k mírnému snížení objemu (o 0,3 %). Segment životního pojištění tak pokračoval v sestupném trendu, ačkoli meziroční snížení pojistného dosáhlo nižší hodnoty v porovnání s předchozími obdobími. V absolutním vyjádření dosáhl celkový objem hrubého předepsaného pojistného 179,6 mld. Kč.
Hrubé předepsané pojistného v životním pojištění dosáhlo 51,7 mld. Kč, přičemž 9,7 mld. Kč připadalo na smlouvy s jednorázově placeným pojistným. Objem hrubého předepsaného pojistného segmentu neživotního pojištění činil 127,9 mld. Kč. Ke zvýšení předepsaného pojistného nejvýznamněji přispěl růst pojistného v rámci pojištění ochrany příjmu (11,3 %) a dále pak pojištění motorových vozidel (8,5 %), ale také růst pojištění pro případ požáru a dalších škod na majetku (7,9 %). I přes relativně vyšší meziroční tempo růstu hrubého předepsaného pojistného v důsledku ekonomického oživení došlo v roce 2021 k téměř neznatelnému poklesu ukazatele propojištěnosti na 2,9 % HDP.
Ačkoli v meziročním porovnání zaznamenal segment životního pojištění jen mírný pokles hrubého předepsaného pojistného, pokračující růst segmentu neživotního pojištění vedl ke změně výše podílů obou segmentů na pojistném trhu. Ke konci roku 2021 činil poměr 72 : 28 % ve prospěch neživotního pojištění, a došlo tak k dalšímu prohloubení rozdílu mezi výšemi hrubého předepsaného pojistného obou segmentů pojistného trhu. Z dlouhodobé perspektivy byl tedy potvrzen trend dominance segmentu neživotního pojištění na českém pojistném trhu, který je opačný v porovnání s vyspělými zeměmi západní Evropy, kde dominuje segment životního pojištění. Vyšší podíl neživotního pojištění na pojistném trhu vykázaly i další země Visegrádské čtyřky.[1] Z pohledu celkového počtu pojistných smluv byl v segmentu životního pojištění identifikován nárůst, který v relativním vyjádření činil 5,5 %.
Obdobný vývoj byl zaznamenán v kategorii nově uzavřených smluv, u nichž došlo k meziročnímu růstu o 6,6 %. Tento vývoj tak přerušil poklesy počtů smluv životního pojištění vykázané v rámci sledovaného období. Segment neživotního pojištění zaznamenal nárůst v celkovém počtu pojistných smluv o 7,5 %. Počet nově uzavřených smluv se zvýšil o 6,1 %. V kategoriích sledujících počty smluv tak došlo k nárůstu, který vystřídal poklesy počtů smluv v roce 2020, resp. nově uzavřených smluv v letech 2019 a 2020. Poslední hlavní ukazatel, hrubá výše nákladů na pojistná plnění, meziročně vzrostl v obou segmentech pojištění. V celkovém vyjádření dosáhl 101,9 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 9,9 mld. Kč. Větší měrou přispěl segment neživotního pojištění, v rámci kterého došlo ke zvýšení o téměř 8 mld. Kč. Růst objemu pojistných plnění v neživotním pojištění byl zejména způsoben nárůstem objemu škod v rámci pojistných událostí způsobených živly.
Z údajů České asociace pojišťoven (ČAP) vyplývá, že i když celkový počet škodních událostí způsobených živly se meziročně snížil o 7,9 %, vzrostl jejich celkový objem, a to o 147,4 % na 6,8 mld. Kč. Ke skokovému růstu objemu škod způsobených živly nejvíce přispěly škody v kategorii vichřice a krupobití, které se meziročně zvýšily o 209,2 % a dosáhly objemu 6,1 mld. Kč. Objem škod v této kategorii tak dospěl k nejvyšší hodnotě od roku 2013. Tento vývoj byl nejvíce ovlivněn výskytem tornáda na jižní Moravě v měsíci červnu. Méně významnou kategorií byly škody z povodní, jejichž podíl na celkovém objemu škod způsobených živly činil 8,6 %. V meziročním srovnání došlo ke snížení jak objemu škod (o 24,5 %), tak počtu pojistných událostí (o 25,6 %) v této kategorii živelních pojistných událostí.
Bilanční suma pojistného sektoru se v roce 2021 zvýšila o 6,7 % a dosáhla 526,2 mld. Kč. Meziroční tempo růstu bilanční sumy bylo nejvyšší od roku 2013, přičemž v porovnání s rokem 2020 vzrostlo o 5,5 p. b. V případě nejvýznamnější položky aktiv, tj. objemu investic, u nichž nenese investiční riziko pojistník, došlo pouze k mírnému k meziročnímu zvýšení jejich objemu o 1,2 %. Jejich podíl na celkové bilanční sumě představoval 62,5 %. K růstu aktiv také přispělo zvýšení investic, u kterých je nositelem investičního rizika pojistník. Tyto investice představovaly druhou nejvýznamnější položku aktiv (podíl 21 %) a v porovnání s předchozím rokem se zvýšily o 10,6 %. Z pohledu výše technických rezerv (tj. pasivní strany rozvahy) byl identifikován nárůst o 3,5 %. Rezerva na nezasloužené pojistné meziročně vzrostla o 10,1 %, přičemž k růstu přispěly jak rezervy vztahující se k životnímu pojištění (16,6 %), tak rezervy vztahující se k neživotnímu pojištění (9,9 %). V případě rezervy na životní pojištění došlo k mírnému růstu o 2,5 %, který vystřídal její pokles započatý v roce 2015. V meziročním srovnání byl též zaznamenán nárůst rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí o 4,1 %, ke kterému pozitivně přispěl segment životního i neživotního pojištění (o 14,1 %, resp. o 2,0 %).
Z pohledu hospodaření vykázal pojistný sektor v roce 2021 kladný hospodářský výsledek ve výši 30,9 mld. Kč. V meziročním srovnání tak došlo ke zvýšení o 73,6 % a jednalo se o nejvyšší zisk pojistného sektoru od roku 2008. Výsledek technického účtu k životnímu pojištění vzrostl o 72,7 %, což bylo způsobeno zejména zvýšením výnosů z investic (47,6 %) a současně poklesem nákladů na investice (8,8 %). Zároveň byl tento výsledek ovlivněn výrazným růstem hodnoty výnosů investic související s jednorázovými účetními operacemi v důsledku konsolidace jedné skupiny působící v sektoru pojišťoven. Výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění taktéž vykázal silný růst (93,3 %). Tento výsledek byl způsoben zejména růstem předepsaného pojistného (7,8 %), který předstihl tempo růstu hrubé výše nákladů na pojistná plnění (4,1 %). Také zde však došlo mimořádnému efektu, a to z převodu výnosů z investic z netechnického účtu v souvislosti s realizací prodeje majetkové účasti jedné z entit.
Ziskovost pojistného sektoru je do značné míry determinována schopností jednotlivých pojišťoven odhalovat pojistné podvody. Z údajů ČAP vyplývá, že pojišťovny v roce 2021 prověřily celkem 11 407 podezřelých pojistných událostí. Z celkového počtu prověřených událostí byly odhaleny pojistné podvody v objemu 1,2 mld. Kč, čímž došlo k mírnému nárůstu objemu prokázaných podvodů o 1,4 %. Průměrná výše odhaleného pojistného podvodu však meziročně poklesla o 39,1 tis. Kč na 249,2 tis. Kč. Ačkoli v meziročním srovnání došlo k poklesu průměrné výše prokázaného podvodu, z dlouhodobého pohledu byl v předchozích letech zaznamenán nárůst průměrné částky potvrzující využívání sofistikovaných metod pro odhalování podvodů. V porovnání s rokem 2015 byla průměrná výše podvodu v roce 2021 vyšší téměř o 100 tis. Kč.
Zprostředkování pojištění
Celkový počet osob oprávněných zprostředkovat pojištění[2] meziročně významně poklesl a ke konci roku 2021 činil přibližně 31 tis. V porovnání s rokem 2020 došlo k poklesu celkového počtu oprávněných osob o více než 7 tis., přičemž snížení počtu zprostředkovatelů bylo zaznamenáno ve všech sledovaných kategoriích. Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů byl od roku 2019 významně ovlivněn změnami v regulatorním rámci v oblasti distribuce pojištění a zajištění[3] přijatými v roce 2018. Tyto změny měly za následek pokles osob oprávněných zprostředkovávat pojištění a zajištění mezi lety 2018 a 2019. Ke konci roku 2018 bylo evidováno více než 185 tis. licencí za celý rok, přičemž 95 % z nich tvořila oprávnění pro fyzické osoby.
Mohlo by vás zajímat: Evropští pojistitelé mají zájem o maximum údajů z veřejných databází
Finanční arbitr
Jako orgán mimosoudního řešení vybraných sporů mezi spotřebiteli a finančními institucemi působí finanční arbitr (FA) na finančním trhu od roku 2003, přičemž se jeho působnost postupně rozšiřovala a FA je nyní již oprávněn řešit spotřebitelské spory téměř napříč celým finančním trhem. Do jeho působnosti spadá mimosoudní řešení spotřebitelských sporů při poskytování platebních služeb, z neplatebních účtů a vkladních knížek, elektronických peněz, spotřebitelských úvěrů (včetně hypoték a úvěrů ze stavebního spoření), ze stavebního spoření, z kolektivního investování a investičních služeb, ze směnárenských obchodů a životního pojištění.
Naopak v působnosti FA dosud nejsou spory z finančních služeb, jakými jsou penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, neživotní pojištění, a spory akcionářů a držitelů dluhopisů. FA v roce 2021 zahájil meziročně o téměř 40 % více nových řízení, a to 1 709. Projednáváno bylo celkem 2 820 sporů, kdy vedle nově zahájených řízení probíhalo dalších 1 111 dříve zahájených řízení, meziročně o 394 více. Nejčastější nové spory (76 %) se opět týkaly spotřebitelského úvěru, u nichž došlo k meziročnímu 65% nárůstu (o 508 řízení). Nejméně nových sporů se naopak vztahovalo ke stavebnímu spoření (36 návrhů).
V rámci všech projednávaných sporů se jich cca 67 % týkalo spotřebitelského úvěru (1 887 řízení), 15 % platebních služeb (422 řízení) a 9 % životního pojištění (261 řízení). FA pravomocně ukončil 1 723 řízení, přičemž průměrná délka řízení skončených v roce 2021 činila od okamžiku zahájení řízení do nabytí právní moci úkonu, kterým se řízení skončilo, 238 dnů.
[1]
Podíly neživotního a životního pojištění v dalších evropských zemích
byly dle statistik evropského orgánu EIOPA ke konci roku 2021
následující: Francie 36 : 64 %; Německo 34 : 66 %; Maďarsko 55 : 45 %;
Slovensko 56 : 44 %; Polsko 68 : 32 %.
[2]
Kromě pojišťovacích zprostředkovatelů mohou podnikatelským způsobem
nabízet zákazníkům pojištění také osoby v postavení pojistníků (tzv.
flotilové pojištění). Tyto osoby mají povinnost pojišťovny evidovat u
ČNB, jejich počty ČNB nezveřejňuje.
[3] Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů.
RSS
Přebírání zpráv
