V obcích voliči preferují nezávislé kandidáty - Výsledky voleb do zastupitelstev obcí

Výsledky voleb do zastupitelstev obcí jsou výrazně ovlivněny charakterem sídelní struktury.

Na konci září se na území Česka uskuteční v pořadí již deváté celostátní volby do zastupitelstev obcí. V průběhu více než třiceti let jejich konání se změnily téměř všechny parametry volebního zákona, které ovlivňují výpočet výsledků voleb. Došlo totiž ke změně metody přepočtu hlasů na mandáty, hranice pro posun kandidátů na kandidátní listině či výše vstupní klauzule. Zároveň byly postupně upravovány podmínky kandidatury u nezávislých kandidátů a jejich sdružení, v důsledku čehož se postupně měnila struktura kandidujících subjektů.

Roste podíl žen i seniorů

Z hlediska počtu odevzdaných platných hlasů dominují politické strany a hnutí, a to i přesto, že v průběhu let jejich podíl na celkovém počtu hlasů klesá. Převaha v počtu hlasů je ale způsobena volebním systémem. Každý volič má totiž tolik hlasů, kolik se v dané obci volí členů zastupitelstva. V celkovém součtu tak tvoří většinu hlasy ve městech s vyšším počtem členů zastupitelstva, v nichž kandidují spíše politické strany a hnutí než nezávislí kandidáti. V případě podílu získaných mandátů je však úspěšnost zcela opačná. Nejvíce mandátů (s výjimkou voleb v roce 1994) získala právě sdružení nezávislých kandidátů. To je způsobeno sídelní strukturou, v níž výrazně převažují malé obce. V nich často politické strany a hnutí vůbec nekandidují a mandáty zde získávají zpravidla samostatně kandidující nezávislí kandidáti nebo jejich sdružení. Úspěšnost nezávislých kandidátů přitom v průběhu času roste.

Při volbách do zastupitelstev obcí se rozděluje zhruba 62 tisíc mandátů, výjimkou byly první volby v roce 1990, ve kterých bylo obsazeno více než 66 tisíc zastupitelských křesel. O zvolení v posledních čtyřech volbách usilovalo vždy více než 200 tisíc kandidátů, absolutní rekord byl dosažen v roce 2014, kdy se o mandát ucházelo téměř 234 tisíc osob. V průběhu let se kromě počtu kandidátů a zvolených zastupitelů měnila také jejich struktura podle pohlaví a věku. Nejvýraznější je zvyšování podílu žen ve všech věkových kategoriích a nárůst počtu kandidátů i zastupitelů starších 60 let. Od roku 1994 se počet kandidujících žen zdvojnásobil z 35 700 na 72 052. Počet kandidujících seniorů ve věku 60 a více let vzrostl z 20 106 na 42 115. Proměnila se také pravděpodobnost zvolení do obecního zastupitelstva. U mužů se mezi lety 1994 a 2018 snížila o 10 procentních bodů na 33 % a u žen klesla o 8 procentních bodů na 26 %. Možná i proto bylo první ryze ženské zastupitelstvo zvoleno až v roce 2006, a to v obci Okarec na Třebíčsku. V roce 2018 byla zvolena jen dvě ryze ženská zastupitelstva, nejvíce byla v Česku zvolena čtyři, a to ve volbách v letech 2010 a 2014. Počet zastupitelstev tvořených výhradně muži postupem času klesá z více než 1 350 v roce 1994 na necelých 440 v roce 2018. Nejvíce zastupitelstev (cca 85 %) však nadále vykazuje převahu mužů.

Volby do zastupitelstev obcí – věková struktura kandidátů a zvolených zastupitelů

Tvrdé boje i předem jasný výsledek

Stejně jako je rozmanitá sídelní struktura obcí v Česku, vyznačuje se značnou variabilitou také úroveň politické soutěže v jednotlivých obcích. Někdy je soutěživost ovlivněna i jinými faktory, ale klíčovou roli zpravidla hraje populační velikost obce. Při dosud posledních volbách v roce 2018 kandidovalo v Praze téměř 25krát více kandidátů, než se obsazovalo mandátů, v Brně 18krát, v Olomouci a Plzni zhruba 15krát. Najdou se však i menší obce, kde počet kandidátů několikanásobně převyšoval množství rozdělovaných mandátů. Například v obci Žlutice (okr. Karlovy Vary) se o 9 zastupitelských křesel ucházelo 81 kandidátů. Oproti tomu existovaly i obce, v nichž se počet kandidátů rovnal počtu obsazovaných mandátů, takže už před začátkem hlasování bylo jasné, kdo bude do zastupitelstva zvolen. Při posledních volbách se to týkalo 874 obcí, a ačkoliv téměř 800 z nich mělo zastupitelstva do devíti členů, bylo mezi nimi i 58 obcí s patnáctičlenným zastupitelstvem, a jedna (Dolní Břežany v okrese Praha-západ) dokonce se 17 zastupiteli.

Kandidáti, platné hlasy a mandáty podle typu volební strany ve volbách do zastupitelstev obcí

Mimořádné volby nejsou výjimkou

Kromě voleb, které se konají po uplynutí čtyřletého volebního období, probíhají i mimořádné volby do obecních zastupitelstev, a to často několikrát ročně. Mimořádné volby se uskutečňují nejčastěji z důvodu poklesu počtu členů zastupitelstva pod zákonem stanovenou hranici, kvůli nedostatečnému počtu kandidátů v předchozích volbách, při vzniku nové obce, nebo na základě rozhodnutí soudu. Od roku 1990 byly mimořádné volby vyhlášeny v 1 528 obcích, v řadě z nich opakovaně. Absolutním rekordmanem je obec Prameny (okr. Cheb), kde byly mimořádné volby vyhlášeny celkem devětkrát. Z volebních období se mimořádné volby konaly nejčastěji v letech 1990–1994, kdy probíhalo rozvolňování obecní struktury po pádu komunistického režimu. Mezi lety 2018 a 2022 byly mimořádné volby vyhlášeny celkem 139krát, ale pouze ve 126 obcích. Opakovaně se konaly v 10 obcích, z toho v sedmi obcích dvakrát a ve třech obcích třikrát. V letošním roce se z důvodu konání řádných voleb do zastupitelstev obcí, uskutečnily mimořádné volby jen ve dvou termínech

Článek si můžete přečíst také  zářijovém čísle časopisu Statistika&My.

Okomentovat na facebooku