ECB připravila nový instrument nákupu dluhopisů pro ochranu měnověpolitické transmise - Monitoring centrálních bank

ECB připravila nový instrument nákupu dluhopisů pro ochranu měnověpolitické transmise

Na svém červencovém zasedání Evropská centrální banka souběžně se zvýšením úrokových sazeb o 0,5 p. b. představila tzv. Transmission Protection Instrument (TPI). Ten by měl podpořit efektivní transmisi měnové politiky do jednotlivých zemí, což v praxi znamená zejména omezení rizika, že se zvyšování úroků spolu s ukončením čistých nákupů aktiv v boji s inflací přenese do přílišného nárůstu spreadů mezi výnosy státních dluhopisů jednotlivých zemí (zejména mezi výnosem německého státního dluhopisu a výnosy dluhopisů zemí jižního křídla eurozóny v čele s Itálií). To by citelně zvýšilo náklady na obsluhu státního dluhu jižních zemí a vyvolalo značný tlak na jejich fiskální udržitelnost. Jinými slovy nástroj má za cíl bojovat s fragmentací na dluhopisovém trhu zemí eurozóny (proto se někdy označuje za antifragmentační nástroj).

V případě aktivování TPI by Eurosystém na sekundárním trhu nakupoval dluhopisy zemí postižených nefundamentálním zhoršením finančních podmínek. Jednat by se mělo o dluhopisy se splatností mezi jedním a deseti lety. Dluhopisy mohou být nakupovány pouze v případě zemí splňujících několik stanovených podmínek zejména z oblasti dodržování fiskálních pravidel EU a fiskální udržitelnosti. Naopak k nákupu dluhopisů by nemělo docházet v případě, že nárůst výnosů je výsledkem fundamentálních faktorů daného státu. O aktivaci TPI bude rozhodovat Rada guvernérů ECB na základě vyhodnocení tržního vývoje, splnění zmíněných podmínek a konzistence s mandátem cenové stability.

ECB kromě toho dále provádí reinvestice jistin splatných aktiv nakoupených v rámci programů APP a PEPP. V případě programu PEPP plánuje v reinvesticích pokračovat v plném objemu alespoň do konce roku 2024. K těmto reinvesticím přitom ECB přistupuje flexibilně a ty tak představují první obrannou linii proti rizikům pro měnověpolitickou transmisi (fragmentace) spojeným s pandemií (narozdíl od reinvestic splatných jistin však nejsou nákupy v programu TPI ex-ante omezeny). Zatímco k aktivaci nástroje TPI dosud nedošlo, z dat ECB vyplývá, že v rámci programu PEPP byla v posledních měsících významná část prostředků plynoucích ze splácení německých, francouzských a nizozemských dluhopisů reinvestovaná do dluhopisů Itálie, Španělska či Řecka.

Forward guidance na ústupu

Klíčové centrální banky ECB a Fed opouštějí využívání forward guidance. Tou se v minulosti snažily zvýšit předvídatelnost své politiky a posílit její účinky skrze formování očekávání tržních účastníků. Na druhou stranu si jí ale v některých případech uzamkly možnost reagovat na nově přicházející situace a data v současném období vysoké nejistoty. Například ECB v minulosti deklarovala, že ke zvýšení sazeb dojde nejdříve po ukončení čistých nákupů aktiv, ke kterému pak mělo dojít nejdřív v polovině letošního roku – čímž sama sobě znemožnila přistoupit ke zvýšení sazeb již v červnu, pokud si chtěla zachovat kredibilitu. Dle vyjádření guvernérky Lagarde nyní ECB nenabízí žádnou forward guidance a bude se rozhodovat zasedání od zasedání na základě přicházejících dat. Do komplikované situace se dostal i Fed – poté, co jeho šéf J. Powell po květnovém zasedání prohlásil, že nárůst sazeb o 75 b. b. na budoucím zasedání centrální banka nezvažuje, následná nová proinflační data situaci změnila a Fed nakonec ke zvýšení sazeb o 75 b. b. v červnu přistoupil.

J. Powell pak v červenci prohlásil, že (podobně jako ECB) bude Fed nyní postupovat zasedání od zasedání na základě přicházejících dat a nebude poskytovat příliš konkrétní výhledy svých kroků.

J. Powell v Jackson Hole potvrdil prioritu snížení inflace

V závěru srpna se uskutečnilo tradiční každoroční setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole, jehož nejsledovanějším momentem byl projev šéfa amerického Fedu J. Powella. Ten ve své řeči zopakoval odhodlání Fedu bojovat s aktuální vysokou inflací. Snížení inflace si pravděpodobně vyžádá delší období ekonomického růstu pod dlouhodobým trendem a vyšší úrokové sazby, pomalejší ekonomický růst a méně napjatý trh práce nutně přinesou náklady pro domácnosti a podniky. Selhání v obnovení cenové stability by ale podle Powella představovalo ještě daleko horší výsledek.

MNB zavedla tři nové instrumenty na podporu své politiky

Maďarská centrální banka na svém srpnovém zasedání rozhodla vedle zvýšení sazeb o 1 procentní bod rovněž o zavedení tří nových instrumentů, jimiž chce podpořit transmisi své restriktivní měnové politiky v období vysoké volatility na finančních trzích. Jedná se za prvé o zvýšení sazby povinných minimálních rezerv, za druhé o zřízení pravidelných aukcí směnek centrální banky a za třetí o vytvoření dlouhodobějšího depozitního nástroje s účelem stahovat likviditu z bankovního systému i s delšími splatnostmi než dosud. 

Zajímavé události posledních tří měsíců

Riksbank bude mít nového guvernéra, personální změny i v jiných centrálních bankách

Na konci letošního roku skončí ve funkci guvernéra švédské Riksbank Stefan Ingves. Ten tuto roli zastává od roku 2006 a nyní se blíží ke konci jeho již čtvrtý mandát. Generální rada Riksbank (parlamentem jmenovaný orgán, který na centrální banku dohlíží a jmenuje její vedení, aniž by však zasahoval do jejího samotného rozhodování) již schválila Ingvesova nástupce, kterým se od začátku příštího roku stane Erik Thedéen. Ten doposud stál v čele švédského úřadu pro regulaci finančních trhů.

Novým viceguvernérem norské NB byl jmenován Pal Longva, který zaplní místo ve vedení banky uvolněné poté, co se předchozí viceguvernérka Ida Wolden Bache posunula v březnu letošního roku na pozici guvernérky. V Bank of Canada v září odejde z pozice viceguvernéra Timothy Lane, který v ní strávil přes 13 let. Do Rady guvernérů amerického Fedu pak senát definitivně schválil Michaela Barra, který má před sebou čtyři roky v pozici místopředsedy pro dohled nad bankovním systémem (samotný mandát člena Rady guvernérů však trvá až do roku 2032). Poprvé od roku 2013 je tak všech sedm míst v Radě guvernérů obsazených (více o jejích nedávných personálních obměnách viz Zajímavé události v předchozích vydáních Monitoringu centrálních bank).

RBA považuje exit z cílování výnosové křivky za neuspořádaný a čeká ji nezávislý přezkum…

Australská centrální banka v červnu publikovala vyhodnocení své politiky cílování výnosové křivky (YCC). Tu zahájila po vypuknutí pandemie v březnu 2020, kdy stanovila cílovaný výnos tříletých vládních dluhopisů na 0,25 %. V listopadu téhož roku pak cílovaný výnos snížila na 0,1 %. V listopadu 2021 se RBA nepodařilo udržet výnos na úrovni odpovídající cíli a politiku následně opustila. Dle zpětného vyhodnocení YCC zpočátku splnilo svůj účel, postupně však jeho transmise slábla a jeho ukončení bylo neuspořádané a spojené se zvýšenou volatilitou na dluhopisovém trhu, což ve výsledku vedlo k určité reputační ztrátě centrální banky. Případné opětovné využití YCC někdy v budoucnu považuje RBA za málo pravděpodobné, ačkoli zcela vyloučeno nebylo.

Poté, co byla australská centrální banka kritizována za přílišné oddalování zvyšování úrokových sazeb při nárůstu inflačních tlaků a co i její guvernér uznal určité chyby, tamní vláda v červenci vyhlásila rozsáhlou revizi RBA. Ta má zahrnovat cíle centrální banky, implementaci jejích politik, řízení instituce či její komunikaci s veřejností a má rovněž vzít v úvahu interakce mezi měnovou, fiskální a makroobezřetnostní politikou. Revizi povede nezávislý tříčlenný expertní panel a výsledná zpráva má být předložena vládě do března 2023.

…a revize mandátu může čekat i BoE

Nová předsedkyně britské vlády Liz Truss ještě před svým zvolením do této funkce prohlásila, že chce změnit mandát Bank of England tak, aby centrální banka dokázala efektivněji kontrolovat inflaci. V aktuální ekonomické situaci BoE podle tamní nové premiérky selhala. Z jejích vyjádření však není zřejmé, k jakým konkrétním úpravám mandátu by případně mohlo dojít. Kromě toho probíhají v Británii diskuze i o nastavení regulace finančního sektoru – Truss i její oponent v boji o premiérské křeslo Rishi Sunak podpořili větší pravomoce ministrů vstupovat do regulatorního procesu. Guvernér BoE Andrew Bailey ale varoval před politizací finanční regulace.