Data z tuzemské ekonomiky budou svědčit o zpomalení ekonomické aktivity (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tuzemská data během týdne pravděpodobně vykážou hluboký meziroční propad reálných mezd o 10,2 % a meziměsíční poklesy průmyslové produkce a maloobchodních tržeb. Data z německého průmyslu by měla již nést předzvěsti mělké recese v 2H22. Klíčovou událostí týdne bude zasedání ECB, která se podle nás odhodlá k 75bodovému hiku, přičemž terminální úroveň sazeb, dosažená až příští rok, by se měla pohybovat na 2,75 %.

ECB pravděpodobně přitlačí na pilu se 75bodovým hikem.

Týden bohatý na tuzemská data začne dnešním zveřejněním vývoje průměrných mezd ve Q2. Nominální mzdy by sice měly vzrůst o 4 %, s ohledem na vysokou inflaci by to ale stále znamenalo pokles reálných mezd o 10,2 %. Úterní smršť dat za červenec by pak měla ukázat na meziměsíční pokles průmyslu o 1,6 % (-0,1 % y/y WDA) vlivem slabší poptávky a celozávodních dovolených. Stavební produkce by měla meziročně vzrůst o 3,3 % a zahraniční obchod pak prohloubit svůj schodek. Na závěr týdne by měly maloobchodní tržby bez aut ukázat meziměsíční pokles o 0,7 % s ohledem na slábnoucí spotřebu domácností a negativní sentiment. Více v našich měsíčních odhadech zde: https://bit.ly/3Q5dHL8.

Finální odhad HDP v eurozóně by měl přinést revizi směrem nahoru na 0,7 % q/q a odhalit pokračující silnou investiční aktivitu, odolnou spotřebu domácností a negativní příspěvek zahraničního obchodu a zásob. Podle nás by mělo dojít ke značnému zpomalení v Q3 na 0,2 % q/q a následné stagnaci ve Q4. V zimě by pak ekonomika eurozóny mohla padnout do technické recese. Předzvěsti recese by naopak pravděpodobně měl již nést německý průmysl, když tovární objednávky podle nás pokračovaly v meziměsíčním poklesu a červencová průmyslová produkce klesla o 2,6 % m/m (-3,8 % y/y). Tamní průmysl trápí především vysoké ceny energií, slabší poptávka a logistické problémy na Rýnu.

Středem pozornosti tohoto týdne bude čtvrteční zasedání ECB, kde by mělo dojít k 75bodovému zvýšení všech tří klíčových sazeb. Pro zbylé dvě zasedání letošního roku pak čekáme celkově 75 bb a pro příští rok další tři 25bodové zvýšení, což by implikovalo klíčovou repo sazbu na 2,75 % již během 1H23. Značným rizikem frontloadingu zvyšování sazeb je aktivace anti-fragmentačního nástroje (TPI) s ohledem na nadále rostoucí úrokové sazby periferních zemí, přičemž absence kvantitativního utahování implikuje nutnost ještě vyšších sazeb. Polská centrální banka by měla také zvýšit klíčovou sazbu, byť jen o 25 bb. Zde čekáme, že úrokové sazby porostou i nadále a dosáhnou 8 % na konci Q123.

Americký NFP report nerozklíčoval hádanku amerických sazeb.

Minulý týden vyvrcholil vysoce sledovanými statistikami z amerického trhu práce. Tamní ekonomika přidala během srpna 300 tis. nových míst v nezemědělském sektoru. To je sice výrazně méně než předchozí přírůstek (528 tis.), nicméně stále se jedná o velice solidní nárůst zaměstnanosti nadále svědčící o silném trhu práce v USA. Průměrné hodinové výdělky vzrostly meziměsíčně o 0,3 % oproti očekávanému růstu o 0,4 %, nezaměstnanost vzrostla o 0,2 pb na 3,7 % vlivem vyšší participace na trhu práce. Silná data by mohla rozvázat ruce americkému Fedu a implikovat agresivnější postoj měnové politiky. Nicméně tržní ocenění se stále pohybuje mezi 50 a 75 bb pro příští zasedání Fedu s menším náklonem k 75bodovému zvýšení. Obrázek by mohla definitivně rozklíčovat americká inflace zveřejněná ale až během příštího týdne.

Středem pozornosti byly také cenové indikátory. Inflace v eurozóně v srpnu zrychlila z červencových 8,9 % y/y na 9,1 % y/y především za přispění jádrové složky, jejíž tempo zrychlení bylo ještě výraznější (z 4,0 % na 4,3 % y/y). Zrychlující inflace a její perzistentní struktura bude hlavním argumentem pro 75bodový hike od ECB tento čtvrtek (viz výše). K podobnému závěru pomalu směřuje i tržní ocenění dle budoucích kontraktů odvíjející se od zářijového zasedání. Růst cen výrobních vstupů v eurozóně překvapil ještě více, když meziměsíčně ceny vzrostly o 4,0 %. Ke skokovému nárůstu výrazně přispěly ceny energií, které se meziročně téměř zdvojnásobily. Podobně, směrem nahoru a vlivem složky energií, překvapila i polská inflace, ta německá naopak meziměsíčně zpomalila. Podle nás by tuzemský protějšek měl pokračovat ve zmirňování svého meziměsíčního tempa z červencových 1,3 % na 0,8 %, po sezónním očištění pak z 1,1 % na 0,9 %. Nicméně s ohledem na výše zmíněné vývoje spotřebitelských cen, sílu dovážených inflačních tlaků plynoucí z dynamiky PPI v eurozóně a nejistotě průsaku cen energií jsou rizika vychýlená směrem k vyšší dynamice. Více v našich nových měsíčních odhadech zde: https://bit.ly/3Q5dHL8.

Výrobní PMI u nás a v Polsku setrvaly značně pod 50bodovou hranicí, což nenese dobré zprávy pro vývoj průmyslu v nadcházejících měsících. Finální odhady výrobních PMI v eurozóně a Německu ukázaly na hlubší propad. Obecně pojítkem poklesu těchto indikátorů byla vidina slábnoucí poptávky. Pokles důvěry v průmyslu v eurozóně pak stáhl celkový index důvěry v ekonomiku na nejnižší úroveň od února 2021.

Během minulého týdne eurové i dolarové tržní sazby pokračovaly ve svižném růstu. Zatímco eurové sazby narostly výrazněji na kratším konci vzhledem k posunu očekávání k agresivnějšímu utahování měnové politiky od ECB, tak u těch dolarových naopak narostly více delší splatnosti. České sazby naopak klesaly. Růst eurových sazeb sice přinesl mírnou úlevu pro euro, nicméně se zhoršenými vyhlídkami pro ekonomiku eurozóny spojené s hrozbou eskalace energetické krize nejspíše převládne atraktivita dolaru. Eurodolarový pár během minulého týdne osciloval kolem parity. Středoevropské měny navzdory výše zmíněnému vývoji tržních sazeb posilovaly v čele s maďarským forintem (+2,4 %), kterému pomohlo zvýšení sazeb o 100 bb od MNB. Následoval jej polský zlotý (+0,45 %) a pak česká koruna (+0,38 %).