Tuzemský PMI by měl setrvat kolem své nejnižší úrovně za poslední dva roky (Ranní zpráva z finančního trhu)

Předstihové indikátory PMI ze zpracovatelského průmyslu by měly v tuzemsku i Polsku nadále setrvat na nízkých úrovních. V tuzemském indexu zřejmě dojde k nepatrnému zlepšení, nicméně stále bude poblíž své nejnižší úrovně za poslední dva roky. Finální odhady PMI v eurozóně a v Německu by měly zůstat beze změny pod 50bodovou hranicí. Americký ISM index by měl reflektovat relativně pozitivní vývoj v tamním průmyslu. Zrychlení inflace v eurozóně přispělo k debatám o 75bodovém zvýšení na příštím zasedání ECB.

Tuzemské a polské PMI zřejmě setrvají na nízkých úrovních.

Indikátor PMI ze zpracovatelského průmyslu by měl jak u nás, tak i v Polsku setrvat v zóně kontrakce znatelně pod 50bodovou hranicí. Nízké úrovně předstihových indikátorů tak nenesou příliš dobré zprávy pro vývoj průmyslu v nadcházejících měsících. Podle nás tuzemská průmyslová produkce v červenci meziročně klesla o 0,1 % (WDA), především vlivem slabší poptávky a celozávodních dovolených. Detailněji jsme se věnovali našim měsíčním odhadům zde: https://bit.ly/3Q5dHL8. Finální odhady PMI v eurozóně by neměly přinést změnu. Nicméně by měly odrážet nadále se zlepšující situaci v dodavatelských řetězcích, což neintuitivně přispívá k indexu negativně. Naopak nové objednávky by měly setrvat na slabých úrovních.

V USA se ISM index z průmyslu bude zřejmě pohybovat poblíž svých dlouhodobých průměrů. Červencová data z amerického průmyslu zatím vyzněla dobře a implikují tak pozitivní vývoj i v následujících měsících. Trh práce v oblasti průmyslu zůstává nadále silný, zatímco průmyslová produkce v červenci vzrostla o 0,7 % m/m. 

Inflace v eurozóně a Polsku během srpna zrychlily.

Inflace v eurozóně se v srpnu v meziročním srovnání vyšplhala na 9,1 % z červencových 8,9 %. Podle nás ji každopádně čeká vrchol až v září, a to na 9,7 % y/y. K meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen (+0,5 %) přispěla především jádrová složka, což by naznačovalo perzistentní inflační tlaky, které budou doprovázet i následující měsíce. Významný příspěvek měl také růst cen potravin. Naopak zlevnění pohonných hmot působilo v opačném směru, což částečně kompenzovalo mírný nárůst cen energií. Perzistentní inflační tlaky by měly podle nás vést k tomu, že jádrová složka inflace bude vrcholit až začátkem příštího roku na 5,3 % y/y. V podobném duchu překvapila směrem nahoru i polská inflace, když meziměsíčně v srpnu výrazně zrychlila z červencových 0,2 % na 0,8 %. Ve větší míře k tomu přispěly především ceny potravin a energií. V Polsku také došlo ke zveřejnění zpřesněného odhadu HDP, překvapením byl zejména 2,1% růst spotřeby domácností i přes vysokou míru inflace, což vysílá relativně proinflační signál.

Včera euro doprovázela větší volatilita. Poté, co se dostalo vůči dolaru opět pod paritu, tak ztráty vzápětí mazalo. Evropské obchodování zakončilo jen těsně nad paritou. Zrychlující inflace po komentářích představitelů ECB z Jackson Hole tak jen posílila debaty ohledně přísnějšího tempa utahování měnové politiky na zářijovém zasedání ECB, které se bude konat příští týden. Podle trhu je na stole i možnost 75bodového zvýšení úrokových sazeb. Středoevropské měny následovaly podobný trend jako euro a měly tendenci oscilovat v relativně úzkých pásmech. Česká koruna pak ke konci seance významně posílila až o 0,20 % poblíž úrovně 24,50 CZK/EUR.