HDP – růst za námi, pokles před námi (30.8.2022)

30.08.2022

Dnes zveřejněné údaje o vývoji domácí ekonomiky (HDP) za 2. čtvrtletí pozitivně překvapily. Oproti předběžnému odhadu ze závěru července (+0,2 % k/k a 3,6 % r/r) byl totiž růst HDP revidován směrem vzhůru na 0,5 % k/k a 3,7 % r/r. Pozitivem je samotný růst HDP, který v kombinaci s 1. čtvrtletím vytváří dobré základy pro to, aby domácí ekonomika letos vzrostla minimálně o 2 %. Kladně lze hodnotit i to, že spotřeba domácností v mezičtvrtletním srovnání de facto stagnovala. A v neposlední řadě slušně rostly investice.

Vadou na kráse je skutečnost, že se HDP ve stálých cenách stále nedokázal ani po více jak dvou letech vrátit na úrovně z před začátku pandemie, tj. z posledního čtvrtletí roku 2019. A to se pravděpodobně nepodaří ani ve druhé polovině letošního roku, protože dynamika HDP začíná evidentně zpomalovat a zatímco první dvě čtvrtletí letošního roku byly ve znamení mezičtvrtletního růstu, tak ve 3. a 4. čtvrtletí se bude HDP pro změnu mezičtvrtletně snižovat. To, že domácí ekonomika ve druhé polovině roku začne klesat, je však možné vidět již při pohledu na strukturu HDP ve 2. čtvrtletí.

Spotřeba domácností. Ta sice ve 2. čtvrtletí téměř přerušila negativní trend poklesu ze závěru loňského a začátku letošního roku, avšak detailnější rozdělení spotřeby domácností ukazuje, že si domácnosti se snižováním spotřebních výdajů vzaly jen „oddechový čas“ před druhou polovinou roku. To, že domácnosti budou i nadále omezovat svoji spotřebu, totiž podporuje pokles výdajů na tzv. předměty dlouhodobé spotřeby ve 2. čtvrtletí, které mají investiční povahu. To koresponduje s obavami spotřebitelů z budoucnosti. Vysoká inflace se však odráží i na poklesu tzv. předmětů krátkodobé spotřeby. A tyto trendy (obavy z budoucnosti a vysoká inflace snižující reálné příjmy) budou ve druhé polovině roku celkovou spotřebu domácností a tím i HDP táhnout směrem dolů.

Tvorba hrubého kapitálu. Ve 2. čtvrtletí zásoby přispívaly k růstu HDP kladně, k čemuž výrazně pomohly stále narušené dodavatelské řetězce. Podniky totiž jednak z opatrnostních důvodů akumulovaly vyšší zásoby a zároveň se jim i nadále hromadila na skladech nedokončená produkce. Pozitivní příspěvek do HDP zaznamenaly i investice a to především investice do ostatních budov a staveb, dopravních prostředků a strojů a zařízení. Extrémní růst cen energií však může investice v nadcházejících čtvrtletích dost zásadně přibrzdit. Firmy, hlavně ty průmyslové s vysokým podílem energií na celkových nákladech, na investice nebudou mít dost finančních prostředků. Argumentem, že se investiční aktivita udrží, je čerpání finančních prostředků z EU. Vysoké ceny energií, nejistota a celkové zhoršení poptávky se však na investicích velmi pravděpodobně projeví negativně.