Důraz na jemné přistání amerického Fedu je minulostí (Komentář)

Dnešní ostře sledovanou událostí byl projev šéfa amerického Fedu J. Powella, který navázal na vyjádření svých kolegů a upevnil postoj centrální banky v boji proti vysoké inflaci. Scénář tzv. jemného přistání se nám tak znovu oddaluje. Jestřábí vyznění jen potvrdilo nutnost úrokových sazeb zavítat hlouběji do restriktivního teritoria, výrazně nad 3 %, a tam také delší dobu setrvat. Nicméně ohledně trajektorie sazeb na nejbližším zářijovém zasedání se Powell k ničemu nezavázal a trhy tak přemítají nad relativně vlažném vyznění. Klíčové budou zřejmě data příchozí v nadcházejících dvou týdnech.

V hlavní roli uplynulého týdne byly předstihové indikátory ekonomické aktivity. Úterní smršť evropských PMI za srpen překvapila mírně nižším poklesem, než očekávali analytici. Nicméně kompozitní PMI stále zůstaly pod 50bodovou hranicí. Překvapivě došlo také k relativně většímu zhoršení PMI v oblasti služeb, což by implikovalo, že vítr do jejich plachet vlivem pocovidového oživení začíná slábnout. Při pohledu do historie by úroveň kompozitního PMI eurozóny kolem 49,2 b. naznačovala mírný mezikvartální pokles ekonomiky. Podle našich odhadů ekonomika eurozóny bude ve Q3 stále těžit z oživení služeb a turismu a zaznamená tak 0,2-0,3 % q/q růst. K většímu zpomalení by mělo pak dojít ve Q4, nicméně zde již nelze vyloučit ani mírný pokles a následný propad do recese v zimě.

Horším ekonomickým vyhlídkám nasvědčovaly i indikátory důvěry v ekonomiku jako německé Ifo a Gfk indexy podnikatelské, resp. spotřebitelské důvěry, anebo index spotřebitelské důvěry v eurozóně, které víceméně setrvaly na svých nízkých úrovních. I nadále platí, že spotřebitelský sentiment je značně více negativní než ten v podnikatelské sféře, nicméně i zde již dochází k poklesu zejména s odkazem na vidinu slábnoucí poptávky v budoucích měsících. Tuzemský konjunkturální průzkum potvrdil výše uvedené, když došlo k mírnému zlepšení spotřebitelského sentimentu, a naopak ke zhoršení podnikatelského sentimentu.

Německý a americký HDP zaznamenaly mírnou revizi o desetinu směrem nahoru na
0,1 % a -0,6 % q/q (z 0,0 % a -0,9 %). Zatímco pro Německo potýkající se s energetickou krizí a vysychajícím Rýnem jsou ekonomické vyhlídky do Q3 značně negativní, jak již naznačují výše zmíněné indikátory, tak v USA by podle našich odhadů mělo dojít k obnovení růstu ve světle stále silného trhu práce, pokračujících investic a nadále silných výsledků amerických firem.

Před třídenní odstávkou Nord Streamu 1 od příští středy burzovní ceny budoucích kontraktů pro příští rok na elektřinu a plyn pokračovaly v trhání rekordů, když narostly až o 45 %, resp. 30 % během týdne To jen zintenzivní snahy o řešení vysokých cen energií na půdě EU. Tuzemská vláda třeba již schválila připravovaný úsporný tarif, který by měl pomoci tlumit dopady vysoké inflace na spotřebu domácností.

Euro strávilo většinu týdne pod dolarovou paritou reflektující slabší vyhlídky pro evropské ekonomiky a atraktivitu dolaru vzhledem k další trajektorii amerických úrokových sazeb. Tržní sazby i v tomto týdnu v očekávání před konferencí v Jackson Hole nadále rostly, což se také odrazilo na českých sazbách. Naopak riziková aktiva zažila mírně negativní týden. Středoevropské měny po mírném oslabení ze začátku týdne pomalu umazávaly ztráty, nicméně šlo o pohyby v úzkých pásmech, výjimkou není ani dnešek. Nejhůře na tom byl maďarský forint, který během týdne ztratil až 1,5 %, zatímco česká koruna a polský zlotý se během dneška vrací k pondělním úrovním.