Regulace kryptoaktiv v Evropě má již jasné obrysy

Ilustrační obrázek | zdroj CoinBank.cz

Rostoucí popularita kryptografického trhu vyvolává čím dál větší obavy u centrálních autorit. Těm nejvíce vadí, že kryptoaktiva jsou vesměs ze své povahy decentralizovaná a nezávislá. Od svého vzniku byl celý trh tažen hlavně kryptoměnami. Avšak poslední roky přináší plno dalších funkcionalit a hromadné přijetí nejen ze strany nadšenců, ale hlavně ze strany globálních institucí. Blockchainy, chytré smlouvy, decentralizované finance (DeFi), non-fungible tokeny (NFT) apod. jsou všechno systémy, které se mohou využívat také ve světě fiat financí. Na rozdíl však od stávajících systémů jsou mnohdy rychlejší a hlavně méně finančně nákladné.

Kryptografický trh tak svým nastavením naráží na řídící autority. Státy jako Čína, Rusko, Bělorusko apod., kde vesměs vládne totalitní, popř. autoritářský režim, si s regulací trhu moc hlavu nelámou a rovnou zakážou vše, co by mohlo ideově narušovat tamní politická zřízení. Prodemokraticky orientované státy si jsou vědomy přínosů celého kryptografického segmentu, ale ani jim se nelíbí, že na celý systém nemají vliv. A stejně jako spíše totalitním režimům jim je zřejmě největším trnem v oku anonymita všech uživatelů, a to i přesto, že celý kryptografický trh je naprosto transparentní a každá jedna transakce je lehce dohledatelná. Ke zlepšení situace ani nepřispívají pejorativní výroky některých europoslanců, kteří trh s kryptoměnami označují hanlivě za "divoký západ".

Není se tak čemu divit, když od politiků zaznívají slova o potřebě regulace celého trhu. Tyto snahy však čelí vlně nevole ze strany některých uživatelů, kteří celý segment podporují právě proto, že je decentralizovaný, transparentní a hlavně anonymní. Těchto stěžejních atributů se tak nechtějí vzdát a jsou proti jakémukoliv, byť třeba jen sebemenšímu, náznaku regulace. Jinak se však na situaci dívají velcí institucionální hráči typu Coinbase, Binance, Huobi, Grayscale apod., kteří pochopili, že se regulacím nevyhnou a budou nuceni se jim podřídit. Ať již se jedná o USA, EU nebo třeba Velkou Británii, tak se alespoň snaží o kompromis mezi navrhovanými regulacemi a zachováním těch funkcí, které tvoří z kryptografického trhu atraktivní produkt. Co je však dnes téměř jisté, je to, že se toto odvětví, aby mohlo být zachováno, bude muset vzdát alespoň částečně své anonymity.

Co obnáší nově schválené regulace

Pokud budou chtít na Evropském trhu působit kryptografické firmy, budou muset získat licenci od národního regulátora, v případě České republiky se tak bude jednat o Českou národní banku (ČNB). Pokud tedy nějaká společnost bude chtít vydávat nebo prodávat digitální tokeny, bude k tomu muset mít povolení. Výhodou získání povolení v některém členském státě EU bude to, že taková licence bude platná pro všechny ostatní členské státy. 

Nově přijaté regulace již dnes některé kryptoaktivní společnosti, jako Binance, či Crypto.com splňují. Tyto společnosti již v minulosti získaly povolení v zemích EU, jako je Itálie, Francie, Španělsko, Řecko nebo Německo. Aby jim ho tamní regulátoři vydali, museli splnit jednotlivá národní bezpečnostní opatření pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Tento druh povolení bohužel neumožňuje působnost v rámci celé EU, ale pouze v rámci té dané země, ve které takové povolení získaly. Pokud tedy budou chtít působit v rámci EU, budou muset opět požádat o vydání nové licence. Nová licence firmám umožní působnost v celé EU a zároveň je zaváže k odpovědnosti za případnou ztrátu, či krádež kryptoaktiv z digitálních peněženek klientů.

Podle vyjádření Evropské centrální banky (ECB), nastavení regulačního rámce přimělo některé evropské banky zvážit, že by se do kryptografického sektoru také zapojily. Třeba v Německu, pokud chce firma poskytovat některé služby na kryptografickém trhu, tak již nyní musí získat k této činnosti bankovní licenci. Rovnost bank s dalšími kryptofirmami při povolování činnosti přiměla již několik bank, aby o licenci požádaly.

Na nově schválený požadavek na výkon licencované činnosti ze strany centrálních bank obratem zareagovala ECB. Ta ve svém prohlášení uvedla, že bude harmonizovat způsob, jakým banky a kryptografické společnosti nabízejí kryptoaktiva, aby zajistila, že budou mít dostatek kapitálu a odborných znalostí v sektoru. Zároveň s tím podniká kroky, které by měly vést ke sjednocení posuzování žádostí o udělování licencí tak, aby byly zachovány rovné podmínky pro jakéhokoliv žadatele v jakémkoliv členském státě sedmadvacítky.

Při řízení o udělení licence zahrnující činnosti a služby v oblasti kryptoaktiv by měly centrální banky vycházet ze směrnice o kapitálových požadavcích a posuzovat:

• samotné obchodní modely – jak navrhovaná činnost odpovídá celkové činnosti a rizikovému profilu instituce;

• vnitřní řízení – zda jsou zásady a postupy instituce přiměřené k identifikaci a hodnocení rizik, která jsou pro kryptoaktivum jedinečná, a

• posouzení způsobilosti a bezúhonnosti – podle obecných kritérií způsobilosti a bezúhonnosti, včetně způsobilosti v oblasti IT. Čím vyšší bude složitost nebo význam kryptografické činnosti, tím vyšší by měla být úroveň znalostí a zkušeností v oblasti kryptografických činností.

Národní dozorové orgány pak budou muset informovat unijní orgán pro cenné papíry ESMA o všech velkých provozovatelích, kterým licenci udělily.

Kdy začnou nová pravidla platit?

Aby mohla nová směrnice vejít v platnost, musí ji nejdříve ratifikovat členské státy EU a poté formálně potvrdit také Evropský parlament. Nepředpokládá se tak, že by tento schvalovací proces mohl skončit dříve než v roce 2023. Směrnice také zavádí přechodná období, která umožní jednotlivým hráčům podřídit se nově nastaveným pravidlům. Pokud budou společnosti, či banky obchodovat s kryptoměnami včetně stablecoinů, které jsou navázané na tradiční fiat měny nebo komodity typu zlato atd., budou se nově přijatá pravidla a opatření na ně vztahovat až za dalších 12 měsíců ode dne, kdy nová směrnice vstoupí v platnost.

V případě ostatních tokenů (chytré smlouvy, DeFi apod.) pak je stanoveno o 6 měsíců delší přechodné období. Pro společnosti a banky obchodující s takovým druhem tokenů začnou pravidla platit až po 18 měsících ode dne, kdy směrnice vstoupí v platnost. Stejná délka přechodného období bude platit i pro kryptografické společnosti, které již dnes splňují podmínky kontroly proti praní špinavých peněz. Společnosti jako Binance či Crypto.com tak budou mít 18 měsíců na získání nové licence s celoevropskou působností, aniž by muselo dojít k narušení jejich podnikatelských aktivit.

Snad jedinou výjimkou z nově schválené směrnice jsou transakce s NFT, kdy sice zákonodárci původně chtěli, aby také obchody s NFT podléhaly této směrnici, ale narazili na nevoli některých členských států. To vedlo ke kompromisu, kdy se na NFT nová pravidla nevztahují. Novým pravidlům by podléhaly pouze v případě, když by se staly zastupitelnými, tedy vzájemně nahraditelnými tokeny. To lze jen stěží předpokládat, protože NFT (non-fungible tokeny) jsou již ze své podstaty jedinečné, nezastupitelné a tím pádem nenahraditelné. Jednou z mála možností, kdy by nakonec přece jen NFT mohly podléhat nějaké regulaci, je, pokud by se začaly chovat jako tradiční cenné papíry. Poté by se musely podřít pravidlům pro cenné papíry MiFID. Tento bianco šek je zatím vystaven na dobu 18 měsíců, v jejichž rámci bude Evropská komise posuzovat, zda-li jsou pro NFT zapotřebí samostatná pravidla.

Stablecoiny a obchodování s těmito tokeny

Vzhledem k nedávným událostem, kdy jsme byli svědky krachu do té doby jednoho z největších stablecoinů na trhu TerraUSD, je tento druh kryptoaktiv posuzován optikou směrnice Markets in Crypto-Assets (MiCA) přísněji. Nejen, že každá společnost, která bude mít ve svém portfoliu takové tokeny k obchodování, bude mít kratší přechodné období na získání licence, navíc bude jakémukoliv emitentovi takového tokenu dána povinnost držet minimální úroveň likvidity.

Podle nových pravidel pak emitenti stablecoinů budou muset mít sídlo v některém státě EU a vydávané mince s krytím jinou měnou, než některou z měn členských států budou dále omezeny tak, aby byla zachována "měnová suverenita" celé sedmadvacítky. Na dodržování těchto povinností emitenty bude dohlížet Evropský orgán pro bankovnictví EU. Držitelé stablecoinů navíc získají díky novým pravidlům právo požadovat své peníze nazpět, a to bez povinnosti uhradit jakýkoliv poplatek. Není se tak čemu divit, že se tato nařízení nesetkávají s pochopením ze strany samotných představitelů  kryptografického průmyslu. Ti tak tvrdí, že taková pravidla jim notně ztíží podnikatelské aktivity. 

Energetická zodpovědnost

Jedním z témat, se kterými se nová směrnice vypořádává, je energetická náročnost těžby kryptoměn. Konkrétně pak těžba metodou proof of work (PoW), která je zodpovědná za spotřebu takřka 99 % celého kryptografického trhu. A přesto, že se např. samotná těžba bitcoinu dle nedávného výzkumu společnosti CoinShares podílí na celkových světových emisích oxidu uhličitého (CO2) méně než z 0,08 %, tak směrnice MiCA tlačí na ještě větší zodpovědnost vůči životnímu prostředí.

Kryptoměnové firmy budou muset zveřejňovat svůj dopad na životní prostředí a změnu klimatu, a to pomocí standardů, které vypracuje orgán pro dohled nad cennými papíry ESMA. Tyto zprávy pak poslouží Evropské komisi jako jeden z podkladů pro vyhodnocení dopadu celého evropského kryptografického trhu na životní prostředí. Vyhodnocování bude probíhat v následujících dvou letech a součástí závěrečné zprávy bude návrh na zavedení povinných pravidel udržitelnosti, včetně energeticky náročného systému PoW.

Závěr

Kryptoměny staví do popředí určité typy rizik, jako například krádež kryptografického klíče nebo kompromitace přihlašovacích údajů, stejně jako rizika spojená s používáním speciálních technologií, popřípadě sjednání outsourcingu u poskytovatelů třetích stran. Kryptografická aktiva jsou zároveň považována za náchylná k rizikům spojeným s bojem proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT). Proto je zapotřebí, dle názoru zákonodárců, aby licenční řízení zohledňovalo rizikový profil instituce v oblasti AML/CFT kryptografických aktiv. Pokud jde o likviditu, kterou by měly společnosti povinnost držet, nejsou zatím s výjimkou vydávání stablecoinů definovány žádné specifické požadavky na vlastní kapitál.

Lze však předpokládat, že v budoucnu budou pravidla upravena i v této oblasti. Této otázce se aktuálně věnují globální regulátoři v Basilejském výboru ve Švýcarsku, kteří posuzují, zda by měly existovat zvláštní kapitálové rezervy pro držbu kryptoaktiv v bankách. Lze tak předpokládat, že výstupy Basilejského výboru se bude inspirovat EU a limity budou upraveny také pro nebankovní společnosti.

První diskuze na téma regulace kryptografického trhu byla zahájena již v roce 2018. Legislativní proces byl zahájen o dva roky později v září 2020. A téměř za další dva roky bylo schváleno znění nové směrnice MiCA. Nyní se celý schvalovací proces přesouvá na úroveň jednotlivých států. Poté, co dojde k ratifikaci členskými státy, bude zapotřebí, aby europoslanci formálně tuto směrnici potvrdili. Vzhledem ke zdlouhavým schvalovacím procedurám tak lze předpokládat, že směrnice vejde v platnost až v průběhu roku 2023. Nová pravidla a regulace, s ohledem na přechodná období, tak pro účastníky začnou platit v průběhu roku 2024, potažmo třeba až začátkem roku 2025. To bude záležet na tom, kdy přesně nařízení vejde v platnost.

Ambicí MiCA je nastavit jednotná pravidla celého kryptografického sektoru, sladit licenční řízení na úrovni členských států, posílit práva jak spotřebitelů, tak také investorů a také zavést vysoké sankce pro případ, že by došlo k porušení MiCA nebo nějakému podvodnému jednání. Smyslem MiCA je zároveň i to, aby v celém kryptografickém segmentu nedocházelo k potlačování finančních inovací nebo technologického pokroku. Zároveň však lze očekávat, že implementace této směrnice bude u podnikatelských subjektů doprovázena zvýšenými náklady, které se pak třeba promítnou ve vyšších poplatcích.