Zalesňování dosáhlo rekordní úrovně

V českých lesích v roce 2021 došlo po několika letech k poklesu těžby dřeva. Plocha zalesňování byla v novodobé historii ČR naopak rekordní.

Výměra lesních pozemků v roce 2021 víceméně stagnovala (+0,1 %) a činila k 31. 12. 2021 dle údajů z katastru 2 678 804 ha (34,0 % celkové výměry ČR). Největší výměry lesních pozemků dosáhl jednoznačně Jihočeský kraj (380 587 ha), nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře měl Liberecký kraj (44,7 %). V současném období rozsáhlých kalamit se na řadě lesních pozemků nenachází porost, ale holiny vzniklé odtěžením dřeva z postižených lokalit.

Těžba dřeva na ústupu

Těžba dřeva poprvé od roku 2012 zaznamenala pokles, meziročně o 5 497 tis. m3 na 30 256 tis. m3 (bez kůry). Přestože jde o zřetelný úbytek, jedná se o třetí nejvyšší úroveň těžby dřeva v historii ČR. Rekordní objem vytěženého dříví z roku 2020 (35 754 tis. m3) sice nebyl pokořen, stále se však pohybujeme na dvojnásobku obvyklé těžby v rámci posledního dvacetiletí. To, zda stojíme na počátku sestupného trendu, ukáže teprve vývoj počasí a od něj se odvíjející intenzita výskytu kůrovce.

Spolu se snížením objemu vytěženého dříví klesl i podíl nahodilé těžby, v rámci které se nadále zpracovávala hlavně kůrovcová kalamita. Loni její podíl dosáhl 86,9 % z celkové těžby, přičemž v předchozích dvou letech to bylo 95 %. Nejvyšší podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva daného území zaznamenal Kraj Vysočina (98,3 %). V rámci nahodilé těžby se v roce 2021 vytěžilo 26 279 tis. m3, z toho více než čtvrtina (7 320 tis. m3, 27,9 %) v Kraji Vysočina. Další nejvyšší podíly na celkové nahodilé těžbě v Česku vykázaly kraje Středočeský (vč. Prahy 14,2 %) a Jihočeský (10,3 %).

Těžily se především jehličnaté dřeviny (28 714 tis. m3, 94,9 % celkové těžby), těžba listnatých dřevin ve výši 1 542 tis. m3 se zvedla oproti předchozímu roku o 275 tis. m3 (+21,7 %). Do budoucnosti lze očekávat snížení zastoupení jehličnatých dřevin v lesích, což začíná být poměrně zřetelné již v současnosti.

Z jednotlivých dřevin jasně převažovala těžba smrku (85,1 %), dále s velkým odstupem následovaly borovice (7,0 %) a modřín a buk (shodně 2,2 %). Smrku se během posledních čtyř let vytěžilo 110 mil. m3. V těchto kalamitních letech byl celkový objem vytěženého dříví vyšší, než jeho přírůst v lesních porostech.

Nejvyšší objemy vytěženého dříví byly zaznamenány v Kraji Vysočina (7 446 tis. m3), ve Středočeském kraji (vč. Prahy 3 977 tis. m3) a v Jihočeském kraji (3 614 tis. m3). Kraj Vysočina zaujímá první místo na žebříčku krajů již čtvrtý rok za sebou, intenzita těžby dřeva zde dosáhla 35,8 m3/ha lesních pozemků, zatímco průměr ČR byl 11,3 m3/ha. Nejvíce listnatých dřevin se těžilo v krajích Olomouckém (286 tis. m3) a Jihomoravském (269 tis. m3), což jsou kraje s vysokým zastoupením listnáčů v lesních porostech.

Těžba dřeva podle krajů (mil. km3, bez kůry)

Zdroj: ČSÚ

Zalesňování na vzestupu

Meziročně velký nárůst byl zaznamenán u plochy zalesňování (sadba a síje). Oproti předchozímu roku došlo k navýšení o 7 tis. ha na 40 679 ha. Jedná se o nejvyšší hodnotu za několik posledních desetiletí, dle dostupných údajů zde byla taková situace naposledy v 60. letech 20. století. Prokazatelně vzestupnou tendenci lze pozorovat po roce 2018, během kterého došlo k výraznému navýšení těžby dřeva. Jedná se o nutnou reakci na probíhající kalamitu, v jejímž důsledku vznikly rozsáhlé holiny.

V rámci zalesňování drtivě převažuje sadba, jejíž podíl se dlouhodobě pohybuje kolem 99 % a loni činil 99,4 % (40 415 ha). Síje (zalesňování s využitím osiva) tak zůstává nadále spíše okrajovou záležitostí týkající se pouze stovek hektarů. Při zalesňování se využívá zejména sadební materiál lesních dřevin (zjednodušeně sazenice). Loni se spotřebovalo 244 017 tis. sazenic, z nichž 63,8 % tvořily listnáče. Průměrná spotřeba na hektar sadby byla 6 038 sazenic, v případě listnatých dřevin 7 437 a u jehličnatých dřevin 4 533 sazenic. Na hektar se využívalo o 2,2 % (136 ks) méně sazenic než v předchozím roce 2020. Nejvíce (75 876 tis.) se spotřebovalo sazenic buku (31,1 % všech sazenic) a dubu (24,1 %), smrk představoval 19,7 % všech sazenic.

Zalesňovalo se především listnatými dřevinami, které byly loni použity na 21 178 ha, tedy na 52,1 % celkové zalesňované plochy. Plocha zalesněná listnáči tak převládala již třetí rok po sobě a trend upřednostňování listnatých dřevin na úkor jehličnanů pokračuje. Tento vývoj do značné míry souvisí se současnou kalamitou, které podléhají zejména jehličnaté dřeviny a z nich hlavně smrk. Cílem jsou odolnější a druhově pestřejší lesy v budoucnosti. Z jednotlivých dřevin zaujímal největší zalesňovanou plochu smrk (29,8 %), dále buk (24,2 %), dub (17,1 %) a borovice (7,6 %). V posledních letech je patrný nárůst využití i u douglasky a modřínu, jejichž zastoupení je dohromady zhruba 7 % z celkového zalesňování.

Jehličnaté dřeviny se nejvíce používaly v Plzeňském kraji (63,7 % zalesňované plochy v kraji), listnaté dřeviny pak (kromě Prahy) v Moravskoslezském kraji (65,6 %).

Nejvíce se zalesňovalo v Kraji Vysočina (9 310 ha, 22,9 % celkového zalesňování v ČR) a v Jihomoravském kraji (5 037 ha). Kraj Vysočina tak v roce 2021 (stejně jako v roce předchozím) dosáhl rekordu nejen v těžbě dřeva, ale i v zalesňování.

Zalesňování a přirozená obnova podle krajů (ha)

Zdroj: ČSÚ

Rostoucí význam přirozené obnovy lesa

Kromě zalesňování sadbou a síjí se využívá i přirozená obnova lesa. Na rozdíl od umělé obnovy se nevyužívají sazenice vypěstované v lesních školkách, ale přírodní procesy a schopnost obnovy původního lesního porostu (stromů), zejména nálet a opad semen (plodů). Při tomto způsobu obnovy se musí přihlížet k vhodnosti lokálních podmínek (klimatické a půdní podmínky, přítomné druhy lesních dřevin).

Plocha přirozené obnovy lesa se meziročně navýšila o 2 496 ha (+37,7 %) na 9 111 ha. Dle dostupných údajů se jedná o rekordní hodnotu v historii ČR. Obdobně jako u umělé obnovy lesa jde o reakci na vznik rozsáhlých holin po kalamitách. Mírně zde převažovaly jehličnany (54,5 %), z dřevin pak nejčastěji smrk (46,3 %) a buk (21,6 %). Významně se využívá i bříza (10,3 % celkové přirozené obnovy), která je důležitou pionýrskou dřevinou snášející i extrémnější stanovištní podmínky. Nejvíce se přirozená obnova lesa v rámci ČR uplatnila v kraji Olomouckém (21,2 %), v Moravskoslezském (17,6 %) a v Kraji Vysočina (13,1 %).

Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.