Jak vůbec může klesat produkt a anatomie současné rally na akciích - Perly týdne

Jeremy Siegel se ptá, jak může v USA při současném počtu pracovních míst vůbec klesat produkt. A míní, že Fed by měl být už u konce cyklu zvedání sazeb. Joseph Stiglitz rozebírá rozdíly mezi současnou situací a sedmdesátými lety a čeká návrat dezinflačních tlaků. K tomu Schwab analyzuje růst cen akcií posledních týdnů a pokazuje na propast v zásobách. Přinášíme pravidelné Perly týdne.

Stiglitz o dezinflaci a návratu k silné nabídce: Obavy před dlouhodobě vysokou inflací na Bloombergu tišil profesor ekonomie na Columbia University Joseph Stiglitz. Podle něj přichází současné inflační tlaky zejména z nabídkové strany ekonomiky, včetně komoditních trhů. Významnou roli hraje cena ropy, která se stále drží vysoko. Ovšem podle ekonoma se dlouhodoběji dá očekávat její pokles i proto, že jsme schopni získávat větší množství energie z obnovitelných zdrojů. A to za cenu odpovídající asi 50 dolarům za barel ropy.

Stiglitz hovořil i o tom, že pravděpodobně přijde dezinflace, i když její načasování nezná. Ohledně srovnávání současné situace se sedmdesátými lety pak připomněl, že tehdy byly mnohem silnější odbory a tudíž i vazba mezi cenami a mzdami: vyšší ceny vedly k růstu mezd, které se obratem promítaly do dalšího zvyšování cen. Nyní jsou odbory slabé a to se projeví na dynamice inflace. Ekonom také připomněl, že před pandemií byla „nabídková strana velmi silná“ a podle jeho názoru se do tohoto světa budeme vracet.

Stiglitz se na straně monetární politiky podle svých slov obává spíše přílišného utažení. Podle něj se tato politika projevuje v ekonomice asi s 18 měsíčním zpožděním. Utahování se tak může projevit ve chvíli, kdy již nastane pokles cen energií a přijdou nabídkové tlaky na snížení inflace. Ekonom také připomněl, že před pandemií vládní politika omezovala zemědělskou produkci a pokud se tato politika obrátí, bude to mít za výsledek růst produkce a tlak na nižší ceny potravin.

Na skutečně přehřátém trhu práce by podle ekonoma nerostly mzdy nižším tempem, než inflace. K tomu ale nyní dochází a právě vývoj reálných mezd by měl být jedním z hlavních indikátorů, který bude ovlivňovat další vývoj monetární politiky. Fed by měl přitom podle Stiglitze jednat razantnější v případě, že by se zvedalo tempo inflace, k čemuž ale nyní nedochází.

Auta a to ostatní: Liz Ann Sonders ze Schwabu na Twitteru poukazuje na to, že zatímco celkové zásoby bez aut se v USA prudce zvedly, u automobilů se stále drží hluboko pod úrovněmi z počátku roku 2020:


Zdroj: Twitter

Strategička také poukazuje na to, že rally, kterou trh prochází od poloviny června, je tažena valuacemi (modrá křivka). Očekávané zisky naopak zamířily směrem dolů:


Zdroj: Twitter


Jak vůbec mohl klesnout produkt a konec cyklu utahování. Jeremy Siegel z Wharton School of Business před pár dny poukazoval na CNBC na to, jak silný je trh práce. „Jak i přesto mohlo dojít k poklesu HDP? Překvapuje mě, že se lidé na tohle neptají. Produkt je vytvářen právě tím, že lidé pracují“, řekl ekonom. Vysoký počet pracovních míst si dovede dát s poklesem ekonomické aktivity dohromady jen tím, že buď došlo k prudkému propadu produktivity, nebo počtu odpracovaných hodin.

Z dostupných čísel profesor usuzuje, že příčinou je produktivita. Což je částečně i dobrá zpráva, protože její opětovný růst na běžné úrovně by znamenal dezinflační tlaky. Siegel, který dříve volal po razantnějším postupu Fedu, nyní už podle svých slov míní, že americká centrální banka je blízko konce cyklu utahování. Neutrální sazby profesor odhaduje níže, než se nachází sazby skutečné. A Fed by také podle něj měl věnovat pozornost vývoji na komoditních trzích. Fed tak „udělal chybu, nechal inflaci prudce vzrůst, ale nyní již zastavil inflaci očekávanou“.

Graf ukazuje současná tržní očekávání týkající se pohybu klíčových sazeb Fedu, připojeny jsou predikce Goldman Sachs:


Zdroj: Twitter