Inflace zrychluje navzdory slábnoucí poptávce (Měsíční předpovědi)

Červen byl podle našich odhadů ve znamení meziměsíčního poklesu jak v případě maloobchodních tržeb, tak i průmyslové produkce. Pozitivní trend zmírňujících se omezení v dodavatelských řetězcích sice pokračoval, výroba aut však zůstává hodně volatilní a v červnu opět klesla. Výrobní sektor navíc začíná trápit i snižující se poptávka, která již plně zasáhla sektor spotřebitelský. Důvodem je především rychlý růst spotřebitelských cen, který tvrdě dopadá na domácnosti. Inflace by přitom z důvodu výrazného zvýšení cen energií pro konečné spotřebitele měla dále zrychlit. Očekáváme, že v červenci došlo k nárůstu meziroční inflace z 17,2 % na 19,3 % a poblíž 20 % se bude nejspíše pohybovat až do konce roku. ČNB i přesto na srpnovém zasedání pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny.

Poptávka po průmyslovém zboží slábne

Průmyslová produkce v červnu podle našeho odhadu klesla meziměsíčně o 1,2 %, zatímco v květnu o 2,4 % vzrostla. Výroba automobilů zůstává i přes pozitivní trend pokračujícího zmírňování problémů v dodavatelských řetězcích hodně rozkolísaná. V červnu došlo k jejímu poklesu meziměsíčně o 2,1 % (SA) poté, co v květnu přidala výrazných 24,3 %. Poptávka po průmyslovém zboží v důsledku vysokých cen postupně slábne. Předstihový PMI indikátor aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu klesl v červnu po zhruba dvou letech pod hranici 50 bodů a nacházel se tak v pásmu kontrakce. V červenci se tento pokles ještě prohloubil. Jedním z důvodů horšího hodnocení je právě nižší objem nových zakázek. Složka PMI hodnotící úroveň výroby se snížila z květnových 50,4 b. na 46,3 b. v červnu. V meziročním srovnání očekáváme zpomalení růstu průmyslové produkce ze 3,3 % na 0,6 % (WDA). Stejný by měl být i sezonně a kalendářně neočištěný údaj, když letošní červen měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský. Za celý letošní rok čekáme pouze skromný růst průmyslové produkce o 1,3 %, a to hlavně díky oživení výroby v první polovině roku.

Nízký spotřebitelský sentiment se promítá v klesajících maloobchodních tržbách

Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v červnu pravděpodobně snížily meziměsíčně o 1,6 % po předchozím poklesu o 2,3 %. Záporné znaménko by tak meziměsíční dynamika měla již pátý měsíc v řadě. Od března strmě klesá také spotřebitelský sentiment, který v červenci dosáhl nejnižší úrovně v historii časové řady dostupné od roku 2003. Důvodem je zejména vysoká inflace snižující kupní sílu spotřebitelů, ale i rostoucí obavy ohledně nižšího výkonu ekonomiky či přímo recese a s tím spojených negativních dopadů na finanční situaci domácností. Prodeje automobilů podle našeho odhadu meziměsíčně rostly, oproti květnu však o poznání pomalejším tempem. Pozitivně by nadále mělo působit oživení jejich výroby a dosud nevyřízené objednávky z předchozích měsíců. V souhrnu čekáme, že celkové maloobchodní tržby v červnu klesly meziměsíčně o 1 %. V meziročním srovnání by mělo dojít k prohloubení poklesu celkových tržeb na 7,5 %, v případě tržeb bez prodejů aut pak na 7,7 % (WDA). Za celý letošní rok očekáváme, podobně jako u spotřeby domácností, pokles maloobchodní tržeb bez prodejů aut kolem 2 %.

Inflace se kvůli dražším energiím bude do konce roku držet poblíž 20 %

Očekáváme, že meziměsíční růst spotřebitelských cen v červenci výrazně zrychlil na 2,9 % z červnových 1,6 %. Hlavním důvodem byl strmý nárůst cen energií pro konečné spotřebitele. Na základě již zveřejněných ceníků jednotlivých dodavatelů energií odhadujeme, že se cena elektřiny a plynu pro domácnosti v červenci zvýšila meziměsíčně o zhruba 20 %. Výrazné zdražení energií by se na celkové meziměsíční inflaci mělo podílet přibližně z poloviny. V meziměsíčním růstu nicméně pokračovaly také ceny potravin a pohonných hmot. V případě jádrové inflace čekáme, že nadále docházelo k postupnému zmírňování meziměsíční dynamiky (po sezonním očištění). Ta však i přesto zůstala výrazná. Celková meziroční inflace podle našeho odhadu vzrostla z 17,2 % v červnu na 19,3 % v červenci. Růst spotřebitelských cen se bude pravděpodobně pohybovat poblíž 20 % do konce roku, s vrcholem ve čtvrtém čtvrtletí, a za celý rok by podle naší prognózy měl činit v průměru 16,8 %. V příštím roce očekáváme jeho zmírnění na 11,2 %. Více píšeme v našich nových Ekonomických výhledech zde https://bit.ly/CEOQ322CZ.

ČNB ponechá úrokové sazby na srpnovém zasedání beze změny

Nová bankovní rada vedená guvernérem Michlem podle nás ponechá základní repo sazbu na současných 7 %, v listopadu ji však kvůli vývoji inflace bude muset zvednout o 50 bb. Růst spotřebitelských cen se v posledních měsících nacházel výrazně nad prognózou centrální banky a zároveň i jejím dvouprocentním cílem. Zatímco meziroční inflace v červnu zrychlila na 17,2 %, centrální banka ve své poslední prognóze ze začátku května čekala 15,0 %. Rychlý růst spotřebitelských cen se navíc stále více propisuje do vyšších inflačních očekávání. Podle posledního průzkumu ČNB z června očekávají nefinanční podniky v horizontu jednoho roku inflaci ve výši 9,4 %, v horizontu tří let pak na úrovni 7,1 %. Optimální reakcí by podle nás bylo zvýšit úrokové sazby již na srpnovém zasedání. Podle dosavadních vyjádření představitelů ČNB to však vidíme jako nepravděpodobné. Myslíme si však, že cenový a mzdový vývoj v kombinaci s tlaky na oslabení koruny bankovní radu nakonec stejně donutí ještě jedno další zvýšení udělat. V listopadu by se tak podle nás měla dvoutýdenní repo sazba dostat na 7,5 %, což by měl být zároveň její vrchol. Při takovémto vývoji a díky předchozím výrazným zvýšením úrokových sazeb, spolu s očekávaným útlumem poptávky, by se dynamika jádrové inflace měla postupně snižovat. Další nárůst inflace bude z velké části dán růstem regulovaných cen z důvodu vyšších cen energií pro domácnosti. Na ten však podle nás centrální banka reagovat pravděpodobně nebude. Rizikem je nicméně přeliv těchto vyšších cen do jádrové inflace a inflačních očekávání, což by si vyžádalo výraznější reakci měnové politiky. V souladu se zmírňováním jádrové inflace naše prognóza od začátku příštího roku očekává postupný pokles úrokových sazeb zpět k politicky neutrálním 3 %, kterých by však mělo být dosaženo až ve Q3 24. Zároveň předpokládáme, že ČNB bude nadále pokračovat v intervencích proti oslabující koruně.