Kybernetiční elfové kolem nás

Přečtěte si náš rozhovor s expertkou na dezinformační scénu Adélou Klečkovou, která vedla výzkumné projekty tykající se kybernetických a informačních operací pro mezinárodní organizace a instituce, jako jsou Evropský parlament nebo Severoatlantická aliance (NATO).

Ve studii pro German Marshall Fund jste se věnovala roli kybernetických elfů. Když začneme na samém začátku, jak byste popsala kybernetické elfy a jejich pracovní náplň pro lidi, kteří je zaznamenali pouze okrajově, anebo vůbec?

„Příběh elfů“ začíná v Litvě roce 2014, kdy hrstka nadšenců pozorovala s čím dál většími obavami intenzivní informační a kybernetické útoky v jejich informačním prostoru, které tehdy souvisely s ruskou anexí Krymu. Protože viděli negativní vliv těchto aktivit v jejich prostoru, založili elfy, tehdy Baltské elfy.

Elfové si říkají, protože bojují proti ruským profesionálním internetovým trolům. Protože ruské aktivity v internetovém prostoru představují hrozbu nejen v Pobaltí, ale minimálně v celém post-sovětském prostoru, působení elfů se relativně rychle rozšířilo i do jiných zemí. V současnosti mají přibližně 4 až 5 tisíc členů. Dohromady operují ve 13 zemích Evropy, především ve střední a východní Evropě, nově i v Německu. Uvažují o zapojení asijských zemí, které čelí obdobnému tlaku primárně ze strany Číny.

Jaká je hlavní náplň činnosti kybernetických elfů?

Jednotlivé buňky se diametrálně liší. Jsou na různé úrovni vyvinutosti, zavedenosti, mají různý počet členů, mají jiné možnosti. Pobaltská, ukrajinská a česká buňka se stále řadí mezi ty nejstarší a nejfunkčnější.

Jak se mohou zájemci o tuto činnost stát kybernetickými elfy?

Musí se chtít účastnit veřejného života a být aktivní. Stačí na jejich webu vyplnit formulář či kontaktovat jednoho z mluvčích. Elfové mají relativně dobré zabezpečení svého hnutí. Dříve minimálně čeští elfové nabírali nové členy pouze na osobní doporučení stávajících elfů, takže nemohl přijít nikdo z venku. Nyní nabírají nové členy, kteří ale nejdříve projdou screeningem a výběrem.

Ve svém výzkumu ses zaměřila na Česko, Slovensko a Pobaltí. Jsou všechny země v této oblasti na srovnatelné úrovni, anebo se stále máme co učit?

Komparace se dá udělat těžko. Krátká odpověď by byla, že česká buňka je na světové úrovni, srovnatelné s pobaltskou. Ale je důležité zmínit, že každá buňka operuje v jiném prostředí a čelí jiným hrozbám. Klíčový je také vztah lidí vůči Ruské federaci – do jaké míry je v dané zemi vnímán Kreml jako hrozba. Jinak operuje elfská buňka v Pobaltí, kde elfové dostávají veřejnou podporu, jinak operují buňky v jiných zemích, kde takovou podporu nemají.

V čem je Pobaltí v této oblasti tak unikátní?

Důležitou proměnou je zde závažnost hrozby a podpora aktivit elfů. Velkou roli hraje i široká veřejnost a politici.

Jak bojovat s hrozbou dezinformací a jejich dopady na společnost, která je ochotná jim věřit?

Existuje pětina až třetina populace, kterou nelze přesvědčit o nepravdivosti dezinformačních zpráv. Důležitá je skupina lidí, s kterými je možné diskutovat. Důležité je i vzdělávání, ale samotné vzdělávání nestačí. Je důležité o hrozbách informovat a budovat odolnost společnosti proti dezinformačním útokům.

– Odkaz na výzkum a možnost dalšího článku na téma trolí farmy.

Celý výzkum o kybernetických elfech si můžete přečist tady: https://www.gmfus.org/news/role-cyber-elves-against-russian-information-operations

Adéla Klečková se zaměřuje na studium konfliktů v kybernetickém prostoru a na kybernetický aktivismus. Vystudovala „summa cum laude“ Fakultu válečných studií na King’s College London. Vedla výzkumné projekty tykající se kybernetických a informačních operací pro mezinárodní organizace a instituce, jako jsou Evropský parlament či Severoatlantická aliance. Za podpory amerického think-tanku German Marshall Fond v rámci ReThink CEE napsala v rámci ročního výzkumu vědeckou práci na téma hnutí kybernetických elfů. Je členkou Digitálních Sherlocků (uskupení expertů na open source inteligence) a absolventkou stejnojmenného kurzu pořádaného think-tankem Atlantic Council. Za výzkumné aktivity byla zařazena španělským think-tank CIDOB na seznam 35 mladých technologických lídrů.