Frait (ČNB) silnou potřebu zvýšit repo nevidí

Ve svém prvním agenturním rozhovoru po návratu do bankovní rady Jan Frait mj. pravil: „Já určitě nebudu navrhovat snižování sazeb, ale budu zvažovat mezi stabilitou sazeb a případně nějakým mírným nárůstem.“ Signály „ jsou v posledních týdnech spíše na té straně, která velí k opatrnosti před dalším zvyšováním.“ Nicméně „v žádném případě nevylučuju, že by sazby dál rostly, ať již teď nebo někdy v brzkém horizontu.“

Ohledně kurzu uvedl: „Se současnými úrovněmi kursu koruny jsem skutečně spokojen. Musím říci, že mi to docela konvenuje. (...) Nejsem velký zastánce dlouhodobějšího intervenování, ale ve specifických situacích, kdy je šok do platební bilance, je určitá přítomnost na trhu normální.“

Nejsem si úplně jistý, jestli Honzovi správně rozumím, nicméně pokud vím, tak intervenovat (tj. uměle zasahovat do dění na devizovém trhu) v případě, že se dané zemi zhorší bilance běžného účtu (BÚ), pro centrální banky úplně normální není, a to hned ze dvou důvodů:

(a) Pragmatický důvod: Většina centrálních bank nemá devizových rezerv zdaleka tolik jako ČNB.

(b) Principiální důvod: V případě zhoršení BÚ (tj. v podstatě zhoršení konkurenceschopnosti dané ekonomiky) je následné oslabení kurzu přirozenou reakcí ekonomiky vedoucí zpět k nastolení konkurenceschopnosti (slabší kurz podporuje vývoz) a k samovolnému opětovnému vyrovnání běžného účtu. Zkrátka deficity BÚ samy sebe ničí skrze oslabení kurzu, které způsobují, podobně jako přebytky BÚ mají tendenci samy sebe ničit skrze svůj tlak naopak na posilování kurzu.

Ještě poznámka ad (b): Honza to zřejmě myslel tak, že dává smysl používat devizové intervence jako přechodné opatření v reakci na zhoršení BÚ v případě, že očekáváme brzký návrat situace zpět k původním, před-šokovým poměrům (intervence ekonomice oslabení kurzu jaksi „zatají“, aby se ekonomika zbytečně nezačala přizpůsobovat slabšímu kurzu, jehož příčiny brzo zase pominou, načež by se ekonomika musela přizpůsobovat zase zpátky). Jenomže klíčovým důvodem nynějšího zhoršení českého BÚ je zvýšení cen dovážených energetických surovin – a to je faktor, který bude do značné míry nejspíš trvalý.

Michal Skořepa, analytik České spořitelny

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz