Trh již zvažuje možnost, že Fed hikne o 100bb - Ranní okénko

Bilance běžného účtu ČR během května pravděpodobně prohloubila deficit do blízkosti 25 mld. Kč (medián odhadů). V deficitu ji drží především vývoj obchodní bilance, jejíž saldo je na pozadí vysokých cen komodit od února záporné.

V USA naváže na data o spotřebitelské inflaci statistika cen výrobců, od které se čeká stejné meziměsíční tempo (0,8 %) jako v květnu. V přenesení do meziročního srovnání se dynamika nepatrně snižuje z 10,8 % na 10,7 %.

Evropská komise dnes zveřejní novou makroekonomickou prognózu. Kromě navýšení predikce inflace pro letošek i příští rok se dá očekávat snížení odhadu růstu HDP, především pak pro rok 2023. Odhady by se tak měly posunout blíže k naší prognóze, která počítá s nižším růstem příští rok než letos, a to jak v ČR, tak eurozóně.

Ekonomický kalendář pro dnešek už další data nenabízí, trh tak bude mít čas vstřebat včerejší data o červnové inflaci.

V ČR se vyšplhala z 16 % na 17,2 % (očekávání 17,1 %), v USA z 8,6 % na 9,1 % (očekávání 8,8 %). Meziměsíční tempo celkové inflace v USA zesílilo z 1,0 % na 1,3 % a jádrové inflace z 0,6 % na 0,7 %.

Finanční trh se již začíná připravovat na to, že Fed tento měsíc zvýší sazby rovnou o 100bb. Prozatím jsou sázky trhu rozdělené zhruba 50:50 mezi 75bb a 100bb.

Pohled zpět:

V Česku inflace dosáhla meziročně 17,2 %, jen o desetinku více, než trh očekával (17,1 %). Dobrou zprávou je, že meziměsíční tempo inflace se snížilo z 1,8 % na 1,6 %. Otázkou je, zda tento vývoj vydrží i během července, kdy dojde k dalšímu navýšení cen za energie pro domácnosti. Stejně jako v květnu popoháněly červnovou inflaci energie a potraviny. Potraviny zdražily v souladu s naším očekáváním (přes 2 % m/m), překvapilo nás ale svižnější tempo v oddíle bydlení, které vysvětluje téměř třetinu celkového meziměsíčního tempa 1,6 %. I když ceny potravin a energií opět dominovaly, i nadále přetrvávají cenové tlaky pramenící z domácí poptávky. Například ceny v rekreaci a kultuře se proti květnu zvýšily o 3,2 %, ceny v pohostinství a ubytování pak o 1,8 %. Jádrová inflace se tak vyšplhala z 13,9 % na 14,6 %, náš odhad počítal s 14,3 %. Robustní poptávková inflace zrcadlí utažený trh práce a napjatou situaci na trhu s nemovitostmi, kde ale už dochází k oslabování poptávky v důsledku vyšších sazeb hypoték.

Na podzim bychom již měli vidět zvolnění dynamiky jádrové inflace – propad spotřebitelské nálady a snížení výdajů zmenšují prostor pro zdražování. I tak ale k němu bude patrně v menší míře docházet, protože inflační očekávání firem jsou velmi vysoko nad 2% inflačním cílem ČNB a očekávání o budoucím vývoji ovlivňují rozhodování o nastavení dnešních cen.

Trh od ČNB očekává další zvyšování sazeb během třetího kvartálu kumulovaně o 50bb. Pro ČNB ale situace není tak přímočará. Utažený trh práce, inflace nad prognózou a odpoutávání inflačních očekávání jdou jasně ve směru dalšího navyšování sazeb. Na druhé straně je ale třeba zohlednit již teď nalomenou spotřebu domácností a zvyšující se riziko recese v ČR i eurozóně. Pokud ČNB sazby nezvýší, bude se jí muset podařit trh přesvědčit, že poptávkově tažený růst cen zvolní a že zbudou jen externí cenové tlaky (energie a potraviny). Háček je ale v tom, že pro inflační očekávání nemusí hrát roli, co inflaci žene vzhůru, ale jak vysoká nakonec je. Více v komentáři zde: https://bit.ly/3O7ssw2