Ministerstvo financí zveřejnilo Zprávu o vývoji finančního trhu v roce 2021

Ministerstvo financí zveřejnilo v pořadí již sedmnáctou Zprávu o vývoji finančního trhu, která shrnuje vývoj a nejdůležitější změny v jednotlivých sektorech finančního trhu v uplynulém roce včetně zhodnocení dlouhodobějších trendů. Zpráva rovněž podrobně informuje o hlavních legislativních aktivitách na finančním trhu, a to na národní i evropské úrovni.

Český finanční trh pokračoval ve svém dlouhodobém růstu i v roce 2021, když celkový objem prostředků alokovaný v produktech finančních institucí či držený v hotovosti vzrostl o 7,9 % na 8,1 bil. Kč. Významný růst nastal také u finančních úspor domácností, jejichž celkový stav se meziročně zvýšil o 7,4 % a dosáhl téměř 5,4 bil. Kč. „Domácnosti měly své úspory nadále uloženy převážně ve formě netermínovaných vkladů, které tvořily 53 % jejich celkových finančních úspor. Nejvyšší a vysoce nadprůměrný meziroční růst nicméně vykázaly v roce 2021 prostředky domácností umístěné v investičních fondech, a to o téměř 26 %,“ říká Jiří Georgiev, náměstek pro řízení sekce Mezinárodní vztahy a finanční trhy. Celkové zadlužení domácností u bank a nebankovních finančních institucí vzrostlo na historicky nejvyšší hodnotu 2,1 bil. Kč, z níž téměř 76 % tvořily úvěry na bydlení.

Bankovní sektor již tradičně potvrdil svoje dominantní postavení na českém finančním trhu, když zaznamenal růst aktiv o 7,3 % na 8,6 bil. Kč. Obdobným tempem vzrostly i klientské vklady a úvěry, které taktéž dosáhly nových maximálních hodnot ke konci roku. „Nové hypoteční úvěry domácnostem na bytové nemovitosti loni vzrostly o téměř 70 % na rekordních 368 mld. Kč a celkový objem nesplacených hypoték dosáhl již 2,4 bil. Kč. To je od roku 2016 zvýšení o 60 % v segmentu bytových nemovitostí a o dvojnásobek v případě nebytových nemovitostí,“ dodává Jiří Georgiev. Celkový kapitálový poměr, jakožto klíčový faktor odolnosti sektoru setrval poblíž dlouhodobě nejvyšších hodnot, a to 23,5 %. Podíl nevýkonných úvěrů na celkových klientských úvěrech meziročně klesl na 2,4 %, tj. nejnižší úroveň od roku 2002. Hlavní český akciový index PX meziročně vzrostl o 38,8 % na 1 426 bodů, tj. více než obdobný hlavní index akcií eurozóny. Růst cen aktiv na světových finančních trzích a rovněž čistý přítok investic klientů se promítly do téměř 21% růstu objemu obhospodařovaného majetku v investičních fondech, který dosáhl rekordních 889,5 mld. Kč.

Pojistný sektor navázal na vzestupný trend započatý před 5 lety, když vykázal meziroční růst hrubého předepsaného pojistného o 6,9 %. Zvýšení bylo taženo pouze segmentem neživotního pojištění, naopak životní pojištění pokračovalo v sestupném trendu.

Objem prostředků účastníků III. penzijního pilíře se zvýšil o 7,4 % na 566,7 mld. Kč, přičemž průměrný měsíční příspěvek účastníka vzrostl na 781 Kč v rámci penzijního připojištění a na 829 Kč v případě doplňkového penzijního spoření. Celkový počet účastníků III. penzijního pilíře se mírně zvýšil o 0,4 % na 4,44 mil. osob.

Zpráva vedle analytické části obsahuje také přehled legislativních aktivit Ministerstva financí, které měly, nebo teprve budou mít vliv na fungování finančního trhu.

Byly přijaty novely zákona o ČNB, zákona o bankách a zákona o ozdravných postupech a řešení krize.

Na evropské úrovni byly schváleny předpisy týkající se řešení krize ústředních protistran, benchmarků, oživení kapitálových trhů, řešení rizik spojených s úvěry v selhání a panevropského osobního penzijního produktu. Projednávanými tématy byl balíček pro oblast digitálních financí, spotřebitelské úvěry, evropské zelené dluhopisy, balíček zahrnující revizi směrnice Solventnost II a nastavení ozdravných postupů a řešení krize u pojišťoven a zajišťoven, implementace standardu Basel III a balíček dalších návrhů k unii kapitálových trhů. Nejen v těchto souvislostech se Zpráva o vývoji finančnímu trhu podrobněji věnuje také zastupování České republiky v pracovních skupinách a výborech na evropské i globální úrovni.