Hádka o platy ve státní sféře

Proběhla další schůzka mezi zástupci odborářů a vlády ohledně platů (tj. odměňování ve státní sféře). Popsat srozumitelně výsledky jednání není úplně legrace, protože státní a veřejná správa zaměstnává stovky tisíc lidí v různých kategoriích. Pro základní představu uveďme, že zaměstnanci ve státní a veřejné správě se dělí do čtyř skupin (každá skupina podskupina má svou platovou tabulku, spočívající v kombinacích platové třídy, obvykle závisející na vzdělání, a platového stupně, obvykle závisejícího na délce praxe):
(A) vojáci,
(B) příslušníci bezpečnostních sil (hasiči, policisté, celníci, vězeňská služba, BIS, ...),
(C) ostatní zaměstnanci ve služebním poměru (ministerstva, Úřad práce, ČSSZ, ...),
(D) ostatní zaměstnanci.
Poslední uvedená skupina je zdaleka největší (celkem hodně přes půl milionů lidí) a dál se dělí na pět skupin:
(D1) základní (cca 300 000 lidí) (nepedag. pracovníci, kultura atp.),
(D2) sociální služby,
(D3) zdravotníci,
(D4) lékaři,
(D5) učitelé.

Letos v lednu se platy zvýšily o 700 Kč ve skupinách A, B, D2 a D3 v nižších platových třídách 1-6; o 6 % se zvýšily ve zbytku skupiny D3 a ve skupině D4. D5 dostala přidáno 2 %, C a D1 nedostaly zhola nic.

Vláda teď navrhuje přidat od září skupině D1, a to 10 % (což ovšem pro letošní celorok značí přidání jen lehce přes 3 %; dopad do veřejných rozpočtů letos v řádu jednotek miliard korun).

I nadále se ale vláda brání tabulkovému (tj. plošnému) přidávání v poslední letos neřešené skupině, tedy C, protože jsou v ní obsaženi i ministerští úředníci, u kterých je vláda přesvědčena, že mají po přidávání v minulých letech platy vysoké až dost. Ve skupině C tedy vláda řeší přidávání selektivním stylem: vyplácí mimořádné odměny těm, kteří si to podle ní zaslouží (například zaměstnanci Úřadů práce).

Odboráři ovšem trvají na tom, že by vláda měla co nejdřív (třeba už od srpna) přidat i těm skupinám (D2-D5), které letos nějaký nárůst platů už zažily. 

Michal Skořepa