Microsoft: České firmy podceňují kybernetické hrozby, softwarové vybavení je přitom základ

Podle výsledků Indexů digitální budoucnosti se Česko v zavádění digitálních technologií pohybuje zhruba v průměru zemí střední a východní Evropy. V posledních letech přitom soukromý i státní sektor přesunuje řadu svých činností do digitálního prostředí. Ať už ve smyslu B2B a B2C služeb, nebo v rámci vnitřního fungování jako je například využití cloudu. S digitalizací však musí přicházet zcela nové uvažování nejen nad vnitřními procesy každé firmy i instituce.

Zaměstnanci jsou nejzranitelnějším a nejrizikovějším článkem v rámci kybernetické bezpečnosti. „Elementární znalost digitálního prostředí a rizik dokáže zabránit podle našich dat až 98 % rizikových situací. Stále se ukazuje, že přestože řada firem kvapně digitalizuje, zapomíná přitom na komplexní řešení zabezpečení,“ vysvětluje Petr Váša, manažer divize Microsoft 365.

Dobrým startem pro digitalizaci je komplexní cloudové řešení. Její součástí jsou obvykle i bezpečnostní technologie, které dokážou ochránit před řadou rizik a díky pravidelným aktualizacím mohou reagovat na proměňující se hrozby v kybernetickém prostoru.

Podle výsledků studie IDC mají české firmy možná o něco lepší výchozí pozici v tom, že si své bezpečnostní nedostatky častěji uvědomují. Zatímco napříč zkoumanými zeměmi je se svým IT zabezpečením spokojeno 86 % firem, v Česku je takových společností 76 %. „Z naší praxe bohužel známe i řadu případů, kdy firmy snažící se snížit své výdaje na software, jej pořizují za nejnižší cenu z neoficiálních zdrojů, tzn. mimo oficiální výrobce a distributory. Jde například i o operační systém. Ten je přitom úplným základem a pokud je aktualizovaný, dokáže odvrátit řadu potenciálních hrozeb,“ říká Petr Váša.

Zastaralý software jako riziko

Mnohé firmy přešly poněkud živelně na hybridní systém práce (kombinace práce z domova, kanceláře i odkudkoli). Softwarové vybavení řady z nich je však nejen zastaralé, ale dokonce od svých výrobců již nemá podporu ve formě aktualizací, které by systémy chránily před bezpečnostními riziky. Právě nyní je tak ve společnostech vhodná doba zhodnotit, jaký je v tomto směru stav a provést takový bezpečnostně-digitální audit.

I vláda si uvědomuje klíčovou roli rozvoje digitální infrastruktury v podnikatelském sektoru. Letos byl například vyhlášen dotační program s názvem Digitální podnik v rámci Národního plánu obnovy, kde jsou alokovány dohromady 2 miliardy korun. Peníze jsou určeny na zvýšení digitální úrovně všech typů firem a zavádění pokročilých digitálních technologií. Touto cestou lze získat prostředky například na služby zvyšující zabezpečení existujících nebo nových firemních systémů, automatizaci nebo řešení související s hybridní a digitální prací. Jedno je totiž již nyní jasné - kdo bude chtít být v budoucnu konkurenceschopný, musí přemýšlet nad digitalizací své firmy a být otevřen moderním řešením. Digitalizace totiž není jen aktuální trend, ale nový standard.