RSM: Proč může stát při prodeji Budvaru významně prodělat nebo naopak získat násobek provozní hodnoty? Záleží na dohodách o značku

Když jde do tuhého, začínají se rozprodávat i rodinné šperky. Česko podobnou situaci již několikrát zažilo a nyní se opět ve veřejné diskuzi začíná skloňovat jméno Budějovického Budvaru, jediného pivovaru v rukou státu. Jenže zrovna v jeho případě není prodej tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. V cestě smysluplné privatizaci totiž stojí spory o ochrannou známku, které vytváří podstatnou část aktuální hodnoty pivovaru.

Je třeba si uvědomit, že Budějovický Budvar je stále národní podnik. Tedy nikoli akciová společnost ve vlastnictví státu, jako například pro každodenní život obyvatel důležitější společnosti Letiště Praha, ČEPS nebo České dráhy. Forma akciové společnosti vede k výrazně obvyklejší správě státního majetku díky běžnému corporate governance. A není to náhoda – důvodem je totiž uchování jeho hlavní hodnoty – značky.

Hodnota 8,8 miliardy anebo víc? Skutečnou cenu by odhalilo až rozkrytí detailů kolem sporů o značku

Budvar není z pohledu objemu produkce příliš velkou společností – z pohledu nadnárodních pivovarských celků se jedná spíše o regionální pivovar. Který vaří skvělé, chuťově zajímavé pivo, samozřejmě.

Pokud bychom ocenění odvíjeli od výhledu hospodaření a takzvaných násobitelů, dostali bychom se k hodnotě asi 7,5 miliard korun. K této částce však musíme přičítat ještě potenciál nárůstu distribuce v síti nabyvatele. Věřím, že na takový čtrnáctinásobek EBITDA by se standardní provozní hodnota Budvaru mohla dostat. Tím se dostáváme k částce kolem 8,8 miliard korun.

Jenže zde je třeba zmínit jedno podstatné ale. V současné právní formě národního podniku nemůže být Budějovický Budvar prodán, před prodejem by ho musel stát privatizovat, tedy přeměnit na akciovou společnost. Jenže v ten moment může být ovlivněna pozice Budvaru ohledně práv k vlastnictví a užívání jeho značek.

Jak je známo, Budvar vedl dlouhé roky rozsáhlé známkoprávní spory s americkým pivovarem Anheuser Bush – ten je klíčovou součástí jedné z hlavních nadnárodních pivovarských skupin InBev. Anheuser Bush nemůže pro svá piva využívat na části trhu označení „Budweiser“. Budějovický Budvar má například svoji značku registrovanou pro celou EU. Naopak český Budvar musí prodávat svá piva na trhu ve Spojených státech pod značkou Czechvar.

Privatizační projekt, tedy transformace Budvaru z národního podniku například na akciovou společnost by v rámci sporů kolem ochranné známky znejistila jeho pozici. S Anheuser Bush mohly být též uzavřené neveřejné mimosoudní dohody, které dávají opce na užívání značek v případě prodejů Budvaru některému z konkurentů či privatizace Budvaru. V takovém případě by mohl stát na prodeji paradoxně tratit právě kvůli právnímu riziku transformace z pohledu napadení jeho značek.

Pokud takováto dohoda neexistuje a privatizace by úspěšně proběhla, potenciál značek Budvar je pro nadnárodní skupiny – InBev a jeho konkurenty značný a měl by výrazný dopad na jeho reálnou hodnotu. Nárůst hodnoty Budvaru oproti indikaci 8,8 miliardy korun by tak byl enormní – mluvit o miliardách až desítek miliard navíc za to, že americky “Budweiser” (pokud by se o nákup zajímal právě InBev) může získat kontrolu nad značkou “Budweiser” pro EU a další trhy rozhodně není od věci.

Prodej s nejistým výsledkem

Samozřejmě těžko určovat cenu bez detailní znalosti pozice na trhu a rizik Budvaru v oblasti ochranných známek. Na druhou stranu už samotná podstata problému poukazuje na to, že prodej by v současné době mohl pro rozpočet přinést výrazně menší příspěvek, než se na první pohled mohlo zdát.