Ranní okénko - Zvýšená volatilita na trzích, další pokles PMI a platební neschopnost Ruska
Předstihové ukazatele zveřejněné během minulého týdne ukazují na ekonomické zpomalení během druhé poloviny letošního roku. Peněžní trh reagoval mírným snížením sázek na agresivní utahování měnové politiky – očekávání sazeb Fedu na konci roku 2022 trh během pátku snížil z 3,6 % na 3,4 %. K přecenění docházelo i v eurozóně. Slabé výsledky předstihových indikátorů se podle nás i trhu nevyhnuly ani tuzemské ekonomice, jak v pátek ukáže PMI pro zpracovatelský sektor. Inflace v eurozóně nepolevuje. Podle našeho odhadu v červnu vystoupala na 8,4 % z předchozích 8,1 %. Nicméně u komodit na globálních trzích dochází k obratu a ceny klesají. Pokud bude tento vývoj pokračovat, může se to posléze projevit ve snížení inflačních očekávání. To by snížilo tlak na centrální banky. Z USA dorazí řada důležitých dat v čele s osobními příjmy a výdaji. Rusko se poprvé od roku 1918 ocitlo v platební neschopnosti, když zahraničním investorům nedorazilo dohromady 100 milionů dolarů (úroky z dluhu). Důvodem je zpřísnění sankcí, které zamezily toku peněz.
Datový kalendář otevřou dnes odpoledne údaje z americké ekonomiky. Objednávky dlouhodobé spotřeby měly pokračovat v růstu o 0,2 % po 0,5 % v dubnu. Zpomalení tempa dle předstihových indikátorů pokračovalo během druhého čtvrtletí. To indikuje i nižší objem investic.
V úterý dorazí z Německa index GfK měřící spotřebitelskou náladu. Čeká se další mírný pokles z -26 na -27 bodů. Nejnižší bod během pandemie byl -23. Také v USA Conference Board index odhalí zhoršení spotřebitelské nálady. Důvodem je kombinace vysokých cen, vyšších úroků a nejistého ekonomického výhledu.
Ve čtvrtek se dozvíme míru nezaměstnanosti v eurozóně. Pravděpodobně stagnovala na 6,8 %. V USA by měla data o osobních výdajích vykázat zpomalení indikující slábnutí hlavní složky tamního HDP – spotřeby domácností.
Týden zakončí český PMI a inflace v eurozóně za červen. Očekáváme meziměsíční růst o 0,6 %, meziročně o 8,4 %. Hlavními zdroji dalšího zvýšení inflace jsou potraviny a energie. Jádrová inflace se měla zvýšit jen marginálně z 3,8 % na 3,9 %. Po zbytek roku očekáváme inflaci v eurozóně stabilní, kdy pokračující cenové tlaky v energiích a potravinách budou kompenzovány srovnávací základnou. Energetický šok se v cenách začal projevovat od druhé poloviny 2021, což bude tlačit mechanicky dolu ceny energií v meziročním srovnání.
PMI pro český zpracovatelský sektor podle našeho odhadu sklouzl na 50,9 bodů, blíže k 50bodové hranici, která rozděluje růst sektoru od poklesu.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Ondřej Vacek, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun