V závěru týdne se vedení ČNB ujme nový guvernér A. Michl (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Trhy budou pozorně sledovat první kroky nového guvernéra A. Michla a obměněné bankovní rady, vlády se ujme v pátek 1. července. Tuzemský ekonomický kalendář přinese sektorové účty za úspěšný první kvartál, červnové PMI a státní rozpočet pak odhalí, jak moc vážný je dopad války na Ukrajině a vysoké inflace. Historicky nejvyšší meziroční dynamiky spotřebitelských cen se dočkáme za červen z eurozóny. Sentiment indikátory z Evropy i USA hlavně kvůli rychlému zdražování dále slábnou.

Historicky nejvyšší inflace v eurozóně

Inflace v eurozóně zůstává robustní a široce založená. Červnová data ukážou na další vysokou meziměsíční dynamiku (stejně jako v květnu čekáme +0,8 %, o desetinu procentního bodu více než činí tržní konsensus). Z meziročního pohledu to bude znamenat další akceleraci na rekordních 8,7 %. Nejvyšší v historii časové řady bude i jádrová inflace, která podle nás zrychlila na 4,0 %. Inflační tlaky jsou široce založené, podílí se na nich ceny potravin, zboží i služeb; do značné míry kvůli nárůstu cen energií, které významně zdražují výrobní vstupy. Bohužel se celkové zdražování podepisuje na náladě producentů i spotřebitelů, jak naznačila data publikovaná v minulém týdnu (viz dále). A indikátory, které budou zveřejněny v tomto týdnu, to potvrdí (zhoršení čekáme jak od GfK německé spotřebitelské důvěry, té americké od Conference Boardu, tak i od sady ukazatelů důvěry z dílny Evropské komise). Nejenom vzlínající inflační očekávání, ale i situace na trzích práce či nemovitostí, potíže v subdodavatelských řetězcích a riziko fragmentace na trzích vládních dluhopisů – to je stručný výběr témat výroční konference ECB, která začíná v portugalské Sintře dnes večer. Hlavním jednacím dnem je zítřek, kdy vystoupí šéfové ECB i Fedu.

ECB přistoupí již na nejbližším svém zasedání v červenci ke zvýšení depozitní sazby. Půjde o počátek cyklu zpřísňujících se měnových podmínek. To je podle nás jeden z hlavních argumentů, proč předpokládat pro druhou polovinu roku zmírňování nadhodnocenosti dolaru vůči euru. Na konci roku tak vidíme kurz eura vůči dolaru na 1,10 USD/EUR.

České ekonomice se v prvních měsících tohoto roku dařilo, což potvrdily statistiky HDP za Q1 22. Jako celek zaznamenalo tuzemské hospodářství mezičtvrtletní růst o silných 0,9 %. A díky extrémně nízké statistické základně to znamenalo meziroční vzestup o robustních 4,8 % (detailně jsme HDP za Q1 22 diskutovali zde https://bit.ly/3z99b9v). Tento týden přinese finální data z národních účtů včetně sektorového pohledu. Tady bude důležité sledovat především míru úspor domácností. Ve světle rostoucí inflace totiž již od konce loňského roku spotřeba domácností klesala. Spotřebitelé zřejmě čerpali z úspor nakumulovaných během pandemie.

Q1 22 je však hluboká minulost, Q2 22 již byl poznamenán dalším šokem – válkou na Ukrajině a dramatickým zdražením energetických a potravinářských komodit. Červnové PMI ukáže, jak se to odráží na náladě tuzemských průmyslníků. Očekáváme mírný pokles ukazatele na 52,0 bodu, stále bychom se tak měli držet v pásmu zvyšující se aktivity. 1. červenec pak přinese informace o tom, jak na tom česká ekonomika je pohledem výsledku hospodaření státního rozpočtu ke konci června.

V pátek se též ujme otěží výrazně obměněná bankoví rada v čele s novým guvernérem A. Michlem. Ten v současném cyklu zvyšujících se úrokových sazeb ani jednou nehlasoval pro jejich zvýšení. Z rady navíc odchází velká část jestřábů. Ve světle přetrvávajících výrazných inflačních tlaků se tak trhy obávají, zda bude v boji s inflací nová rada dostatečně razantní. Otázka pak visí nad intervencemi, pomocí kterých dosud ČNB úspěšně brání oslabení koruny. Riziko oslabení naší měny v souvislosti s příchodem nové bankovní rady jsme podrobněji diskutovali v tomto příspěvku https://bit.ly/3Nh7TwL. My vidíme riziko, že koruna bude ve druhé polovině roku slabší a přehoupne se nad 25 CZK/EUR.

Pouze díky ČNB koruna neoslabuje

Závěr uplynulého týdne byl na devizových trzích nezajímavý. Nejobchodovanější měnový pár na světě se v závěru týdne držel stabilní u 1,055 USD/EUR a navázal tak na klidný kurzový vývoj z celého týdne. Zveřejněná data v průběhu minulého týdne se týkala především sentiment indikátorů. PMI z průmyslu i ze služeb na obou stranách Atlantského oceánu zklamaly, když se růst aktivity v těchto sektorech významně zpomalil. Hlavním důvodem je samozřejmě obava z dostupnosti a vysokých cen energetických komodit a zvyšující se riziko recese. Tyto obavy dopadají hlavně na spotřebitelský sektor, zatímco průmyslníci se stále relativně drží. To potvrdil i v samotném závěru týdne publikovaný německý Ifo index. Ten v případě hodnocení současné situace dokonce lehce pozitivně překvapil.

Koruna ve druhé polovině minulého týdne stagnovala u hladiny 24,75 CZK/EUR a nic na tom nezměnilo ani páteční obchodování a zveřejnění červnového konjunkturálního průzkumu. Ten ukázal na zhoršení nálady prakticky ve všech segmentech ekonomiky, velmi nízko zůstává zejména spotřebitelský sentiment (podrobněji jsme se červnovému konjunkturálnímu průzkumu věnovali zde https://bit.ly/3QKK5nH). V první polovině týdne ale byla koruna o něco silnější, když trh spekuloval na výraznější zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB. Bankovní rada se nakonec rozhodla zvýšit klíčovou úrokovou sazbu na 7 %, finanční trh však čekal o něco víc (podrobně jsme jednání bankovní rady a implikace pro budoucí vývoj úrokových sazeb diskutovali v tomto reportu https://bit.ly/3xJxGYx). Důvodem pro velmi stabilní kurz koruny s největší pravděpodobností zůstává přítomnost ČNB na trhu. Ta svými intervencemi brání oslabování české měny. A podle nás tomu tak bylo po celou druhou polovinu minulého týdne.