Sazby ČNB jdou nahoru o 125 bb a nelze vyloučit jejich další zvýšení (Tématické reporty)

ČNB na svém červnovém zasedání rozhodla o zvýšení základní repo sazby o výrazných 125 bb na 7 %. To bylo zhruba v souladu s očekáváním analytiků, avšak o něco méně, než čekal finanční trh. Důvodem pro další výrazné navýšení úrokových sazeb jsou přetrvávající silné a plošné tlaky na růst cen. Meziroční inflace podle naší prognózy ještě poroste a svého vrcholu dosáhne v létě kolem 18 %. Tlak na další zvýšení úrokových sazeb tak přetrvává. Přispívá k tomu i slabá koruna. To podle nás novou bankovní radu přinutí v srpnu ke zvýšení sazeb o 50 bb. Pokračovat bude muset také s intervencemi na devizovém trhu.

Česká národní banka dnes opět výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní repo sazbu zvedla z 5,75 % na 7 %. To je o něco méně, než očekával finanční trh. Ten ve svých cenách zahrnoval růst úrokových sazeb o 150 bb. Odhady analytiků nejčastěji uváděly zvýšení o 100 či 125 bb. Další nárůst sazeb ČNB podpořilo pět členů bankovní rady, zbylí dva hlasovali pro jejich stabilitu. Podíl hlasů tak zůstal oproti předchozím zasedáním beze změny.

S výrazným zvýšením sazeb se obecně počítalo, otázkou bylo jen to, jak moc to nakonec bude. Inflace se totiž v uplynulých měsících pohybovala výrazně nad prognózou ČNB. V květnu dosáhla v meziročním vyjádření rovných 16 %, zatímco centrální banka čekala 14,9 %. Kolem 15 % měla navíc podle poslední prognózy ČNB inflace vrcholit. My však čekáme vrchol až kolem 18 %. Toho by mělo být dosaženo v průběhu léta a ještě na konci roku by se inflace měla pohybovat poblíž 17 %. Detailněji naši aktuální prognózu inflace popisujeme zde https://bit.ly/3HAsXwS.

Výrazný nárůst úrokových sazeb předem indikovala i vyjádření většiny členů bankovní rady. Pokračující silné a plošné tlaky na růst cen byly zřejmě důvodem pro to, aby bankovní rada nakonec opustila alternativní scénář poslední prognózy ČNB, na který se na minulém zasedání odvolávala. Podle toho by úrokové sazby neměly přesáhnout 6 %, zatímco základní scénář květnové prognózy ČNB ukazuje na potřebu zvýšit je nad 8 %.

Optikou základního scénáře prognózy ČNB tak dosavadní zvýšení sazeb, včetně toho dnešního, ještě není dostatečné na to, aby inflaci zkrotilo. Tento scénář navíc nezohledňuje překvapení ve formě vyšší inflace v dubnu a květnu. V souladu s tím je i vyjádření bankovní rady, která „vyhodnotila rizika a nejistoty jarní prognózy ve světle aktuálně dostupných informací v souhrnu jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky“.

Vývoj úrokových sazeb v dalších měsících je v důsledku červencové obměny velké části bankovní rady značně nejistý. Nový guvernér Aleš Michl oponoval každému zvýšení úrokových sazeb, ke kterému současná bankovní rada od loňského června přistoupila. O názorech tří nových členů v bankovní radě na měnovou politiku ČNB toho moc nevíme. Nečekáme však, že by nová bankovní rada ve druhém pololetí přistoupila ke snižování úrokových sazeb. Naopak je možné, že vývoj spotřebitelských cen novou a více holubičí bankovní radu nakonec přiměje k tomu, aby sazby ještě dále zvýšila.

Klíčové bude také to, jak se nová bankovní rada postaví k intervencím na devizovém trhu. Pokud by se je rozhodla ukončit, koruna by pravděpodobně oslabila, což by ještě přiživilo již tak silný cenový růst. O to silnější by pak byl tlak na další růst úrokových sazeb. Guvernér Rusnok na tiskové konferenci uvedl, že mandát pro provádění kurzových intervencí není v rámci ČNB časově omezený. Řekl navíc, že strategie centrální banky se v tomto ohledu nemění. Ta tak zůstává na devizovém trhu, aby bránila oslabení koruny. Z důvodu trvajícího tlaku na slabší korunu čekáme, že intervence zůstanou v platnosti i po nástupu nové bankovní rady v červenci.

Na srpnovém zasedání ČNB čekáme zvýšení úrokových sazeb o 50 bb a poté jejich stabilitu do prvního čtvrtletí příštího roku. Naše očekávání je založeno na fundamentálních ekonomických faktorech. Bankovní rada bude mít na srpnovém zasedání, které se koná 4.8., k dispozici inflaci za červen. Ta by však v meziročním vyjádření měla dále zrychlit a meziměsíční dynamika bude zřejmě nadále indikovat silné a plošné cenové tlaky. Centrální bankéři navíc dostanou novou prognózu. Ta, s ohledem na výše uvedené, bude pravděpodobně obsahovat ještě vyšší vrchol úrokových sazeb než ta současná. K tomu přispěje i slabší kurz koruny. Ten je stále přilepený poblíž 24,75 CZK/EUR, zatímco květnová prognóza ČNB čekala jeho průměr za druhé čtvrtletí na 24,00 CZK/EUR. Z tohoto úhlu pohledu bychom viděli šanci i pro vyšší zvýšení než o 50 bb.

Pokles sazeb zpět k politicky neutrální úrovni může být poměrně rychlý. První snížení čekáme v květnu příštího roku a k dosažení neutrální hranice 3 % by mělo podle naší prognózy dojít v březnu 2024. Vše je však podmíněno tím, že meziměsíční inflace bude od letošního druhého pololetí vykazovat známky zpomalení, tak jak s tím počítá naše prognóza.

Autor: Martin Gürtler