ČNB potvrdila nastavení limitů pro hypoteční úvěry, proticyklickou kapitálovou rezervu ponechala na 2,5 %
- Bankovní rada ČNB ponechala v platnosti nastavení limitůukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů, které platí od 1. dubna 2022.
- Limit ukazateleDTI (celkový dluh žadatele o úvěr vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu) bude nadále činit 8,5 (9,5 pro žadatele mladší 36 let).
- Limit ukazateleDSTI (poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem) zůstává na úrovni 45 % (50 % pro žadatele mladší 36 let).
- Horní limit ukazatele LTV (poměr úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) setrvá na 80 % (90 % pro žadatele mladší 36 let).
- Poskytovatelé mohou až na 5 % objemu hypotečních úvěrů nadále aplikovat výjimku z plnění limitů.
- Ceny bytů v ČR byly ke konci roku 2021 o cca 40 % vyšší, než by odpovídalo úrovni příjmů mediánové domácnosti a požadovaným výnosům z pronájmu nemovitosti.
- Bankovní rada ČNB dnes rozhodla také o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 2,5 %, kterou budou banky povinny dodržovat od 1. dubna 2023.
- Finanční sektor v ČR zůstává vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji.
- Bankovní sektor je dostatečně kapitálově vybaven pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží.
- Nebankovní finanční sektor (pojišťovny, penzijní fondy aj.) zůstává rovněž odolný.
- Počínaje zápisem z tohoto jednání, který bude zveřejněn 4. července 2022, bude ČNB publikovat hlasování jednotlivých členů BR o otázkách finanční stability a rovněž jejich jmenovité argumenty.
Bankovní rada České národní banky dnes projednala Zprávu o finanční stabilitě – jaro 2022, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Tento podklad byl pro bankovní radu východiskem pro nastavení tzv. makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou proticyklická kapitálová rezerva bank a limity ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů.
Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o ponechání horních hranic ukazatelů LTV, DTI a DSTI u hypotečních úvěrů na úrovni platné od letošního dubna. Toto rozhodnutí bylo založeno na posouzení indikátorů vývoje finančního cyklu, zranitelnosti bankovního sektoru a ostatních faktorů, které ovlivňují jeho odolnost. Banky tak nadále budou moci poskytovat úvěry s ukazatelem LTV do 80 % hodnoty zastavené nemovitosti (90 % pro žadatele mladší 36 let). Banky budou současně povinny dodržovat horní hranici příjmového ukazatele DTI (celkové zadlužení žadatele o úvěr k jeho čistému ročnímu příjmu) na úrovni 8,5násobku ročního příjmu a ukazatele dluhové služby DSTI maximálně na 45 % čistého měsíčního příjmu žadatele (9,5násobku, resp. 50 % pro žadatele mladší 36 let). Hranice pro žadatele do 36 let se vztahují pouze na úvěry, které slouží k nákupu jejich vlastního bydlení. Limity jsou nastaveny v souladu s novelou zákona o ČNB, která od srpna 2021 dává centrální bance pravomoc stanovovat závazné hranice těchto tří ukazatelů.
„Nastavení limitů ukazatelů LTV, DTI a DSTI je v současné výjimečně nejisté době zcela nezbytné. Nelze přehlížet přetrvávající vysoké nadhodnocení cen bydlení ani skutečnost, že v prvních měsících letošního roku dále narůstal podíl úvěrů se značně rizikovými charakteristikami,“ uvedl po dnešním jednání bankovní rady k otázkám finanční stability guvernér ČNB Jiří Rusnok.
ČNB nadále upravuje další podmínky poskytování hypotečních úvěrů, které nejsou ošetřeny zákonem o ČNB, prostřednictvím podzákonné normy, tzv. Doporučení. Jedná se např. o maximální délku splatnosti úvěrů, testování schopnosti žadatelů o úvěr ustát případný nárůst úrokových sazeb nebo neposkytování úvěrů s nestandardním průběhem splácení, které by vedlo k přesunu zatížení žadatele na pozdější období.
Zpráva o finanční stabilitě – jaro 2022 shrnuje rovněž výsledky zátěžových testů jednotlivých segmentů domácího finančního sektoru i sektorů reálné ekonomiky. Výsledky dokládají jejich schopnost ustát delší období silně negativního vývoje. Došlo by však k značnému nárůstu úvěrových selhání a ztrát z finančních aktiv, což by u některých finančních institucí vyžadovalo dílčí doplnění kapitálu, finančních zdrojů či aktiv.
„Bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní limity kapitálového i pákového poměru i v tzv. nepříznivém scénáři, který v historickém srovnání patří k výjimečně zátěžovým. Nicméně dopad tohoto scénáře do kapitálového vybavení bank by byl velmi citelný. Současná situace a rizika proto vyžadují od bank vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu včetně dividendové politiky,“ upozornil ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait.
Bankovní rada dnes rovněž rozhodla o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 2,5 %, kterou budou banky povinny dodržovat od 1. dubna 2023. Do té doby bude sazba proticyklické kapitálové rezervy postupně narůstat ze současné úrovně 0,5 % v souladu s dříve učiněnými rozhodnutími. Bankovní rada v tomto rozhodnutí zohlednila vysoký objem dříve přijatých rizik v bilanci bankovního sektoru i přijímání dodatečných rizik prostřednictvím rychlé úvěrové dynamiky. Ta v hlavních úvěrových segmentech v prvním čtvrtletí 2022 výrazně převyšovala historické průměry. Bankovní rada rovněž přihlédla k současným geopolitickým a makroekonomickým nejistotám, které vytváří prostor pro náhlou a silnou materializaci dříve přijatých rizik.
Postupné navyšování rezervy dává ČNB prostor pro flexibilní přístup v případě neočekávaných nepříznivých šoků.
„V případě zhoršení ekonomické situace a vzniku významných neočekávaných úvěrových ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu rezervy snížit, případně rezervu zcela rozpustit s cílem podpořit schopnost bank plynule úvěrovat reálnou ekonomiku,“ zdůraznil guvernér Rusnok.
CelouZprávu o finanční stabilitě – jaro 2022 zveřejní ČNB 4. července 2022. Ve stejný den bude vydán také písemný záznam z dnešního jednání bankovní rady k otázkám finanční stability. V něm bude poprvé zveřejněno hlasování jednotlivých členů bankovní rady o opatřeních makroobezřetnostní politiky a rovněž jejich jmenovité argumenty. Tento krok, který dále zvyšuje již tak vysokou transparentnost České národní banky, následuje praxi zápisů z měnových jednání.
Markéta Fišerová
ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB
Zprávy a články k hypotékám
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun
Iva Grácová, Bezvafinance
Inflace a její dopad na osobní finance: Jak se připravit na rok 2025?
Richard Bechník, Swiss Life Select