Lesy Vysočiny v roce 2021 – rekordní zalesňování

Lesní pozemky na Vysočině představují 7,8 % z celkové výměry lesů v České republice, mezi kraji je to čtvrtý největší podíl. V souvislosti s obnovou lesních porostů po rozsáhlých kalamitách z posledních let došlo k výraznému nárůstu zalesňované plochy. Zalesňování v roce 2021 bylo rekordní. Objem vytěženého dřeva se naopak na Vysočině meziročně snížil. V mezikrajském srovnání jsou zalesňování i těžba dřeva na Vysočině nejvyšší.

Podle údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále ČÚZK) se v roce 2021 lesy na Vysočině rozkládaly na výměře 207 742 hektarů, to je 30,6 % z celkové rozlohy kraje. Porostní půda tvořila 98,2 %, což je třetí nejvyšší hodnota v rámci ČR (po Zlínském a Plzeňském kraji). Lesní pozemky na Vysočině představují 7,8 % z celkové výměry lesů v České republice, mezi kraji je to čtvrtý největší podíl. Nejrozsáhlejší lesy se nachází v Jihočeském kraji (14,2 % z ČR), Plzeňském (11,5 % z ČR) a v kraji Středočeském vč. Prahy (11,4 % z ČR). Naopak nejmenší podíl lesních pozemků je evidován v Pardubickém kraji (5,0 % z ČR).

V posledních třech letech sledujeme na Vysočině značný nárůst zalesňování. V roce 2021 byla zalesněna rekordní plocha 9 310 hektarů, tedy plocha o 50,4 % větší než v roce 2020. Mírně převažovala plocha nově zalesněná listnatými dřevinami. Listnaté dřeviny byly použity k zalesnění 4 741 hektarů (50,9 %). Z listnatých dřevin bylo na Vysočině vysázeno nejvíce buku (21,9 % zalesňované plochy) a dubu (14,6 %). Jehličnaté dřeviny byly vysázeny na 4 569 hektarech, což tvoří necelou polovinu z nově zalesněné půdy. Smrk, nejvíce při zalesňování používaná dřevina, byl vysazen na 3 227 hektarech (tj. 34,7 %) zalesňované plochy. Z porovnání podílů dřevin použitých při zalesňování na Vysočině v průběhu posledních třech let je však patrný pokles v jeho použití. Borovice byly vysazeny na 372 hektarech (4 %). Přirozenou obnovou les regeneroval na ploše 1 191 hektarů.

Objem těžby dřeva v Kraji Vysočina je v mezikrajském srovnání stejně jako zalesňování nejvyšší v celé republice – na Vysočině se vytěžila téměř čtvrtina celkové těžby. V roce 2021 se v kraji vytěžilo celkem 7 446 tisíc m³ dřeva (bez kůry). Proti roku 2020 se těžba dřeva snížila o 14,5 %, a to zejména v důsledku snížení těžby nahodilé, která tvoří podstatnou část těžby dřeva (v posledních 4 letech dokonce 98 – 99 %).

Nahodilá těžba je těžba dřeva prováděná za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených v důsledku působení škodlivých činitelů (abiotické a biotické příčiny jako např. vítr, sníh, námraza, škodlivý hmyz, houbové choroby). Objem zpracované nahodilé těžby dřeva (bez kůry) se v Kraji Vysočina meziročně snížil o 15,5 % a představoval 7 320 tisíc m³. Nejčastějším důvodem pro nahodilou těžbu byly na Vysočině v roce 2021 kalamity způsobené hmyzem (81,9 %). Další významnou příčinou byly živelní pohromy, převážně v polomech a vývratech bylo vytěženo 11,2 % zpracované nahodilé těžby.

Jehličnaté dřeviny se na vyprodukované dřevní hmotě podílely 99,4 %, z nich převládal smrk (6 975 tisíc m³, tj. 94,2 % z celkové těžby dřeva jehličnatých stromů). Listnaté dřeviny představovaly zbývající 0,6 % těžby. Především se jednalo o buk (téměř 17 tisíc m³, tj. 39,7 % z celkové těžby listnatých stromů).

Výchovné zásahy byly v uplynulém roce provedeny v lesích Vysočiny na ploše 1 442 hektarů, tj. na ploše o 283 hektarů (24,4 %) větší než v roce 2020. Prořezávky, jako výchovné zásahy v mladých porostech, jejichž účelem je snížení hustoty porostu a úprava zdravotního stavu, se uskutečnily na ploše 987 hektarů. Probírky slouží k usměrnění vlastností předmýtních porostů, zejména k úpravě porostní skladby a zpevnění porostu. Probírky byly provedeny na ploše 455 hektarů a při této činnosti bylo vytěženo přes 20 tisíc m³ dřeva. V roce 2021 se na Vysočině oproti předchozímu roku výrazně zvýšila (o 40,3 %) plocha lesní půdy ošetřená chemickými a biologickými přípravky, a to na 7 546 hektarů. Jedná se o ochranu před škůdci, chorobami a nežádoucí vegetací.