Úsporný energetický tarif jako reakce na inflaci
Inflace v Česku láme nové rekordy a vláda i proto představila první obrysy speciálního úsporného energetického tarifu.
Inflace v Česku láme nové rekordy a vláda i proto představila první obrysy speciálního úsporného energetického tarifu. Ministr Síkela hovoří o tom, že vláda na něj vynaloží až 50 miliard korun a detailnější informace bychom měli dostat během nejbližších týdnů (nasazen bude na nadcházející topnou sezónu). Podle dostupných informací se jedná o politický kompromis, který nakonec bohužel necílí na nejvíce ohrožené nízko-příjmové skupiny, ale má motivovat celou českou populaci k energetickým úsporám - 15 až 20procentní sleva bude platit pro spotřebu do určité výše a nad ní bude účtován domácnostem klasický tarif (limit pravděpodobně bude stanoven na základě historické spotřeby odběrného místa). Těžko v tuto chvíli jednoznačně nový záměr vlády hodnotit - ďábel bude ukryt v detailech. Jasné už ovšem je, že z pohledu sociální situace občanů půjde o plošné/nezacílené opatření, které bude relativně drahé. Přesto může dávat v dnešní mimořádné situaci smysl. Čistě adresné nástroje (jako příspěvek na bydlení) jsou sice správné z morálního hlediska (nepomáháte těm, co to nepotřebují), z hlediska veřejných financí (stát se chová hospodárně) i z hlediska dalšího působení na inflaci (plošné nástroje udržují poptávku v chodu, i když nabídka nestíhá, a tím pádem tlačí inflační očekávání vzhůru). Adresné nástroje však mají jednu velkou nevýhodu - jsou pomalé a řada českých domácností potřebuje pomoc rychle. Dnešní energetická krize a vysoká inflace navíc zasahuje kriticky skutečně velkou část české populace - nemluvíme pouze o nejnižších příjmových skupinách, ale o celé nižší střední třídě (domácnosti s příjmem mediánovým a nižším). Na řešení takovýchto situací nebyly dávky jako příspěvek na bydlení navržené a zavedení dočasného, administrativně jednoduchého a rychlého schématu navázaného na spotřebu energií může dávat smysl. Navíc aspekt motivace k energetickým úsporám velice dobře propojuje krátkodobou pomoc domácnostem s dlouhodobými cíli vlády na poli ekologie a energetické bezpečnosti (což je v českém případě skoro unikátní). Tím, že se dotovaná elektřina bude týkat jen určitého minima spotřebované energie se navíc snižuje pravděpodobnost, že nové peníze budou mít výrazný pro-inflační efekt. Na druhou stranu se nelze ubránit dojmu, že nejvyšší příjmové skupiny by v schématu nemusely participovat vůbec. Mají v průměru velmi vysoké úspory a schopnost vyrovnat se s dnešní inflační vlnou bez jakékoliv pomoci a z tohoto důvodu na ně nemusí sociální tarif mít ani kýžený motivační efekt (k energetickým úsporám). Je pravda, že dodatečné testování “odběrných míst” podle příjmů by asi celý systém hodně zkomplikovalo a zpomalilo. Možná by ale stačilo jednoduché čestné prohlášení všech odebírajících úsporný energetický tarif, že nejsou členy domácnosti, kde se roční příjem na osobu v uplynulém roce pohyboval v nejvyšších patrech.Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři