Jak oživuje veřejný prostor Plzeň, zajímalo delegaci z partnerské Žiliny

Jak oživit veřejný prostor, dostat do něj kreativní umění, „rozžít“ jej pro obyvatele města a vytvořit z něj atraktivní místo pro setkávání. I o takových tématech v Plzni s vedením města jednali zástupci delegace z partnerské Žiliny. Oficiální návštěvu ze Slovenska přijali ve středu 8. června na radnici primátor Pavel Šindelář spolu s náměstkyní Eliškou Bartákovou, náměstkem Michalem Vozobule a radním Vlastimilem Golou. Přítomna byla i vedoucí magistrátního odboru kultury Květuše Sokolová. Z Žiliny přijela náměstkyně primátora Barbora Birnerová, ředitelka tamní městské knihovny Beáta Tamašiová a ředitel Bábkového divadla Žilina Peter Tabaček.

Přijetí na plzeňské radnici (fotografie: M. Pecuch)

Přijetí na plzeňské radnici (fotografie: M. Pecuch)

„Od Plzně se máme mnoho co učit. Byli jste pro nás inspirací jako Evropské hlavní město kultury 2015. I my jsme se dva roky snažili jako kandidátské město, ale nakonec jsme neuspěli. Nicméně jsme mnohé projekty nachystali. Žilina je technické město, ale chceme využít ten potenciál, věříme, že po malých krocích a menších projektech se nám podaří nastartoval oblast kultury ve větším rozsahu, než je tomu dnes,“ uvedla Barbora Birnerová.

Na dotaz primátora Pavla Šindeláře, jaký byl investiční highlight neboli hlavní projekt Žiliny pro kandidaturu na Evropské hlavní město kultury, náměstkyně zmínila revitalizaci centrálního náměstí, nastartování institucí podobných plzeňskému DEPO2015, podněcování komunit, podporu kulturních domů. „Velmi nám chybí umění ve veřejném prostoru pro lidi, kteří nejsou klienty institucí, jako jsou galerie, muzea. Chceme barevné hravé prvky po městě, dostat do ulic hravost, radost ze života, chceme umění užívané a vnímané dětmi, rádi bychom dostali vizuální umění do denní konzumace,“ dodala Barbora Birnerová. Město chce usilovat o založení centrální instituce Kreativní Žilina, která propojí kulturní domy, instituce a další subjekty.

Podle náměstkyně Elišky Bartákové mohou pomoci dostat umění do veřejného prostoru také dotace. „V Plzni máme například dotační tituly na rezidenční pobyty, kdy právě díky nim umělci z různých zemí světa v našem městě vytváří zajímavější veřejný prostor. Funguje nám také projekt Živá Plzeň neboli festival v ulicích, jenž se propojil i s Plzeňskou filharmonií,“ uvedla. Zmínila také, že se v Plzni v těchto dnech koná Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň a Plzeň jako jedno z nejdůležitějších loutkářských měst světa hostí zasedání exekutivního výboru Světové unie loutkového divadla UNIMA.

„Soutěž na Slovensku jsem sledoval. Zajímá mě, jak kandidatura ovlivní dál vaše plány, jak se poperete s tím, že jste neuspěli. Je to velká příležitost realizovat alespoň část z připraveného. Titul přitáhne pozornost, ale přináší i potenciální problémy, kdy u nás například vzniklo obrovské očekávání ze strany podnikatelů a podobně. Ne vždy mohou být všechna očekávání naplněna. Možná tak může být vaše cesta o to jednodušší, může přinést menší zklamání,“ řekl náměstek primátora Michal Vozobule. Jako možnou formu oživení veřejného prostoru zmínil streetartový festival, jehož třetí ročník se v Plzni uskuteční od 13. do 18. června 2022 za účasti umělců z různých zemí světa.

Podle primátora Pavla Šindeláře zesílila po roce 2015 v Plzni své aktivity také komunita kolem architektů, jež spustila i určitou osvětu a vzdělávání Plzeňanů v oblasti veřejného prostoru, posílily i další občanské aktivity. „Navedli nás k festivalům, jako jsou Landscape Festival, festival umění ve veřejném prostoru Sculpture line a další. Touto cestou se možná můžete také vydat,“ uvedl Pavel Šindelář.

Text: Eva Barborková