Válka na Ukrajině z ekonomického pohledu: Mnoho (VELKÝCH) poražených, málo (SKUTEČNÝCH) vítězů

Po více než třech měsících od začátku ruské invaze na Ukrajinu se vyhlídky na rychlé řešení války zdají být stále méně pravděpodobné. Vzhledem k tomu, že sankce proti Rusku se stále hromadí, návrat k předválečné situaci se zdá být iluzorní, a to i v případě brzkého ukončení konfliktu. „Společnost Coface zvýšila svůj odhad nákladů pro světovou ekonomiku na přibližně jeden procentní bod v roce 2022. Důsledky konfliktu se však projeví hlavně od druhé poloviny roku 2022 a dále pak v roce 2023 a později. Politické riziko, které se na globální úrovni výrazně zvýšilo už v souvislosti s pandemií, je ještě umocněno prudkým růstem cen potravin a energií. Žádný region nebude skutečně ušetřen ekonomických dopadů této války a po postupných otřesech v roce 2020 zůstává naše vnímání stejné: Svět se změnil a nic už nebude jako dřív,“ uvedl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.

Z ekonomického pohledu bude mít válka na Ukrajině jen málo vítězů a mnoho poražených. Význam bojujících stran – především Ruska, ale také Ukrajiny a Běloruska - v produkci řady komodit a obavy z přerušení dodávek vedly k prudkému nárůstu cen, které i přes nedávný pokles některých z nich zůstávají na velmi vysoké úrovni.

Inflační tlaky, které již ve většině regionů převládají, se tak ještě prohlubují, což vede k poklesu disponibilních příjmů domácností a v konečném důsledku i spotřeby. Současné prostředí vyvolávající obavy a velmi vysokou nejistotu bude s největší pravděpodobností podporovat úspory domácností „na horší časy“. Volatilita a nejistota budou mít velký vliv také na investiční rozhodování podniků, jejichž finanční situace se i přes rekordně vysoké hotovostní rezervy pravděpodobně také výrazně zhorší, protože výrobní náklady se budou nadále zvyšovat.

Kromě středoevropských a východoevropských ekonomik, které jsou s Ruskem významně ekonomicky propojeny a mají s ním značné obchodní toky, jsou nejvíce ohroženy západoevropské země kvůli své vysoké závislosti na ruských fosilních palivech. Ačkoli se nárazová vlna projeví v různých částech světa různě a v různou dobu, žádný region nebude ušetřen importované inflace, narušení dodavatelského řetězce a z toho plynoucího zpomalení globálního obchodu.

Zranitelná střední a východní Evropa

„Zatímco v různých částech světa se tato vlna projeví různě a v různou dobu, země střední a východní Evropy již nyní pociťují důsledky války. Závislost zahraničního obchodu na Rusku je obzvláště vysoká u pobaltských zemí (například celkový vývoz a dovoz s Ruskem představoval v loňském roce 15,1 % litevského HDP), které by měly být ruským útlumem přímo postiženy. Navzdory vládním opatřením k omezení dopadů zaznamenalo několik zemí střední a východní Evropy dvoucifernou inflaci: Estonsko, Litva, Česká republika, Polsko a Rumunsko. Centrální banky zemí střední a východní Evropy ve snaze omezit inflaci pokračovaly v utahování měnové politiky,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.

Růst sociálního napětí

Odhadujeme, že válka bude mít výrazný negativní dopad také ve Spojených státech, kde bude Fed nucen provést více zvýšení úrokových sazeb, než se původně očekávalo, což bude mít masivní důsledky pro zbytek světa. Stejně jako při každém výrazném zpřísnění měnové politiky ze strany Fedu bude muset většina rozvíjejících se trhů skutečně následovat jeho příkladu, aby se vyhnula odlivu kapitálu a znehodnocení měny – zejména ty, které mají velké deficity běžného účtu a/nebo vysoký krátkodobý zahraniční dluh. Kromě toho se už s předchozí pandemií COVID-19 výrazně zvýšilo politické riziko: tato otázka bude i nadále aktuálnější než kdykoli předtím, protože potíže se zásobováním a prudký růst cen potravin pravděpodobně podnítí sociální napětí.

Je třeba připomenout, že rovnováha rizik je jednoznačně vychýlena směrem dolů, protože se hromadí další rizika – především opětovný výskyt případů COVID-19 v Číně, který bude podněcovat jak globální inflační tlaky, tak narušení dodavatelského řetězce. V takovém kontextu je rozhodování, před kterými měnové orgány v současné době stojí, stejně obtížné jako zásadní, a to v prostředí kombinujícím desítky let vysokou inflaci, potřebu fiskální volnosti a velmi vysokou úroveň veřejného i soukromého dluhu.

„Vzhledem k tomu, že ekonomické důsledky války na Ukrajině se projeví především od druhé poloviny roku 2022, budou mít zřejmě vliv na údaje o růstu HDP nejen v roce 2022, ale ještě více na údaje za rok 2023 a další roky. Jinými slovy, jizvy budou pravděpodobně hluboké a kromě lidských obětí budou ekonomické důsledky pociťovány ještě několik let po skončení této nové války na evropské půdě. I když je ještě příliš brzy na to, abychom předpovídali, jak se světová ekonomika změní po všech otřesech, které mají počátek již na startu pandemie v roce 2020, je však již nyní jasné: svět se změnil a nic už nebude jako dřív,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.