V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2021 hlášeno 305,3 tisíce nových případů dočasné pracovní neschopnosti, což znamenalo meziročně nárůst o 26,6 tisíce případů.

V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2021 hlášeno 305,3 tisíce nových případů dočasné pracovní neschopnosti, což znamenalo meziročně nárůst o 26,6 tisíce případů. Na druhou stranu došlo ke zkrácení průměrné doby trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti o 4,2 dne na hodnotu 38,7 dne. Denně stonalo v průměru 32,4 tisíce osob.

V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2021 v průměru evidováno celkem 465,5 tisíce nemocensky pojištěných osob, což je o 1,1 tisíce osob (o 0,2 %) méně než v roce 2020. Počet pojištěnců v kraji představoval přibližně 10% podíl na republikové hodnotě. Ve srovnání s ostatními kraji to byl 3. nejvyšší podíl za hlavním městem Prahou (26,7 %) a Jihomoravským krajem (10,9 %). Velmi vysoký počet pojištěnců v Praze byl zapříčiněn zejména skutečností, že data v krajském třídění jsou zpracována podle sídla zaměstnavatele, resp. jeho mzdové účtárny, a není výjimkou, že velký počet firem má své sídlo v Praze a působí v jiných regionech či dokonce republikově. Svou roli zde bezesporu sehrála i dojížďka Středočechů za prací do hlavního města, o čemž svědčí až čtvrtá příčka Středočeského kraje s 462,5 tisíci nemocensky pojištěnými osobami (podíl 9,8 %). V rámci okresů Moravskoslezského kraje se meziročně zvýšil počet pojištěnců v Novém Jičíně (o 0,7 %), v Opavě (o 0,5 %) a v Ostravě (o 0,3 %). 

Celkový počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz vzrostl v Moravskoslezském kraji z 278,7 tisíce v roce 2020 na 305,3 tisíce v roce 2021, tj. o 9,6 %. K navýšení nově hlášených případů došlo ve všech krajích Česka, nejvyšší meziroční nárůst nově hlášených případů (o 23,8 %) zaznamenali v Plzeňském kraji, naopak nejmenší navýšení vykázali ve Zlínském (o 5,8 %). Zásadním faktorem, který stál za nárůstem počtu nových případů mezi roky 2020 a 2021, byla bezesporu pandemie nemoci covid-19. Do počtu případů pro nemoc jsou kromě nemocí jako takových započteny i karantény (a izolace), při nichž splňovali pojištěnci nárok na dávku nemocenské. V celkovém počtu nově hlášených případů bylo v Moravskoslezském kraji 282,9 tisíce případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc (92,7 % všech případů pracovní neschopnosti), 4,5 tisíce případů pro pracovní úraz (1,5 %) a 17,8 tisíce případů ostatních úrazů (5,8 %).

Počet případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc v Moravskoslezském kraji meziročně vzrostl o 24,9 tisíce, tj. o 9,7 %. Nárůst byl evidován téměř ve všech okresech Moravskoslezského kraje, přičemž nejvyšší zaznamenali v okrese Bruntál (21,4 %). Výjimku tvořil pouze okres Karviná, kde došlo k meziročnímu poklesu o 1,6 %. V případě pracovních úrazů došlo také k meziročnímu nárůstu ve většině okresů, výjimkou byly okresy Karviná (pokles o 6,9 %) a Frýdek-Místek (pokles o 1,3 %). Rostoucí trend byl zřejmý i v případě ostatních úrazů, jejichž počty se oproti roku 2020 navýšily ve všech okresech.

V Moravskoslezském kraji v roce 2021 připadlo na 100 pojištěnců 65,58 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, zatímco v roce 2020 to bylo 59,72 nově hlášených případů. Z pohledu územního členění bylo v roce 2021 nejvíce případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců hlášeno v Libereckém kraji (72,86), naopak nejméně případů bylo v Praze (43,62). Hodnoty tohoto ukazatele v roce 2021 meziročně vzrostly ve všech krajích. Stejná situace nastala i ve všech okresech Moravskoslezského kraje, přičemž nejvyšší meziroční nárůst vykázal okres Bruntál (o 12,35 případu). Nejméně případů bylo v roce 2021 hlášeno v okrese Ostrava-město (59,98) a nejvíce v okrese Karviná (72,71). Podle druhu dočasné pracovní neschopnosti bylo relativně nejvíce případů pro nemoc právě v okrese Karviná (67,57 případu na 100 pojištěnců), pro pracovní úraz v okrese Bruntál (1,46 případu na 100 pojištěnců) a pro ostatní úraz v okrese Frýdek-Místek (4,50 případu na 100 pojištěnců).

Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v kalendářních dnech v kraji meziročně klesla o 4,2 dne na 38,7 dne. Šlo tak o druhou nejdelší průměrnou neschopenku za pojištěnci ze Zlínského kraje (39,0 dne). Nejkratší průměrná doba dočasné pracovní neschopnosti byla zaznamenána v Královéhradeckém kraji (32,2 dne). V okresech Moravskoslezského kraje se průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti pohybovala v intervalu od 33,4 dne v Bruntálu do 40,7 dne ve Frýdku-Místku.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se v Moravskoslezském kraji meziročně snížilo z 6,996 % v roce 2020 na 6,956 % v roce 2021. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti udává, kolik ze 100 pojištěnců bylo průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají). V porovnání s ostatními kraji bylo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v Moravskoslezském kraji v roce 2021 zcela nejvyšší. Nejnižší hodnotu si udržovala Praha s hodnotou 3,897 %. V okresech Moravskoslezského kraje se hodnota ukazatele pohybovala od 6,293 % v okrese Bruntál do 8,016 % v okrese Karviná.

V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2021 denně v průměru 32 381 práceneschopných osob (o 259 osob méně než v roce 2020), z toho 28 473 osob pro nemoc, 834 osob pro pracovní úraz a 3 074 osob pro ostatní úrazy.

Poznámka: Základní ukazatele statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz jsou zpracované z dat administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení.

Rozdíly výskytu dočasné pracovní neschopnosti dle územního členění jsou značně ovlivněny strukturou zaměstnanosti, charakterem převažující ekonomické činnosti a mírou nezaměstnanosti v daném regionu. Je nutno zohlednit též metodiku zpracování dat, kdy rozlišení dle krajů a okresů vychází z údaje o sídle útvaru, který vede evidenci mezd u zaměstnavatele osoby, která je v pracovní neschopnosti.