Debata o euru v ČNB

Je Česká republika připravena vstoupit do eurozóny? Co může změnit negativní postoj Čechů k přijetí eura a vstoupí ČR nakonec do eurozóny „ze zoufalství“? Neměli bychom pod vlivem událostí na mezinárodní scéně v posledních týdnech a z nich plynoucích obav z národní bezpečnosti změnit náš náhled na eurozónu? Tyto a další otázky byly předmětem debaty s názvem Covid, inflace, válka na Ukrajině: nastal čas na novou debatu o euru?, kterou uspořádala Česká národní banka ve spolupráci s Českou společností ekonomickou.

Hostitelem a moderátorem debaty, která se konala 24. května 2022 ve zcela zaplněném velkém sále Kongresového centra ČNB, byl viceguvernér České národní banky Marek Mora. Ten ve své úvodní řeči připomněl změny, kterými Evropská unie i eurozóna prošly po finanční krizi v roce 2008, dále v souvislosti s pandemií koronaviru a nejnověji v důsledku války na Ukrajině. „Evropa a celý svět čelí od února tohoto roku nové geopolitické situaci vyvolané válkou na Ukrajině. Zaznívají hlasy, že Evropa by se měla stát z geopolitického hlediska silnější, kompaktnější, možná směřovat k federaci, a to včetně společné měny. Proto jsem tuto debatu nazval Covid, inflace, válka na Ukrajině: Nastal čas na novou debatu o euru?,“ zahájil diskusi Marek Mora.

Účastníkem debaty o euru byl profesor ekonomie na London School of Economics a světově uznávaný odborník na evropskou integraci a eurozónu Paul De Grauwe. Ten hned v úvodu debaty uvedl, že podle jeho zkušeností by vstup Česka do eurozóny neměl přinést příliš velký skok z pohledu dlouhodobého výkonu jeho ekonomiky. „Neměli byste si myslet, že se vstupem do eurozóny přijde „nirvána“ ekonomického růstu,“ uvedl Paul De Grauwe. Na finální rozhodnutí vstoupit do eurozóny budou podle něj mít nakonec vliv spíše neekonomické faktory, jako jsou otázka národní bezpečnosti, národní identity, vliv médií a také popularita vlády, která uspořádá případné referendum o přijetí eura.

Dalším diskutujícím byl Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér ČNB, který v debatě připomněl, že Češi jsou v otázce přijetí eura nejskeptičtější ze všech zemí EU, které ho dosud jako svou měnu nezavedly. Zároveň se zamyslel nad tím, co by mohlo tento postoj změnit. Podle něj by mohl obrat přijít v momentě, kdy by se České republice nepovedla stabilizace vlastní fiskální a měnové politiky. „Jenže když do nějakého klubu vstupujete ze zoufalství, a toto by byl vstup ze zoufalství, tak je to ve stavu, kdy vás za prvé v tom klubu nikdo nechce a za druhé svým vstupem nijak neposilujete stabilitu toho klubu,“ řekl Mojmír Hampl. Zároveň upozornil, že tato motivace by byla nejhorší ze všech možných, ale z jeho pohledu je pro Českou republiku jediná relevantní.

Česká republika se zavázala přijmout jednotnou evropskou měnu euro při vstupu do Evropské unie. V souladu se Strategií přistoupení České republiky k eurozóně (pdf, 192 kB) Ministerstvo financí ve spolupráci s ČNB pravidelně hodnotí připravenost České republiky na přijetí eura. Závěry tohoto hodnocení shrnuje dokument Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pdf, 836 kB). Rozhodnutí o přijetí jednotné evropské měny a stanovení data pro vstup do eurozóny přísluší vládě ČR.