Konvergenční zpráva hodnotí připravenost členských států na vstup do eurozóny a otevírá Chorvatsku cestu, aby 1. ledna 2023 zavedlo euro

Evropská komise dnes dospěla k závěru, že Chorvatsko je připraveno přijmout 1. ledna 2023 euro, čímž se počet členských států eurozóny zvýší na dvacet.

Závěr je obsažen v letošní konvergenční zprávě, která hodnotí pokrok Bulharska, Česka, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska na cestě ke vstupu do eurozóny. Těchto sedm členských států mimo eurozónu se právně zavázalo euro přijmout. Zpráva konstatuje, že:

kritérium cenové stability splňuje pouze Chorvatsko a Švédsko,
kritérium veřejných financí plní všechny členské státy s výjimkou Rumunska (to je jediným členským státem, na který se vztahuje postup při nadměrném schodku),
kritérium směnného kurzu splňuje Bulharsko a Chorvatsko,
kritérium dlouhodobých úrokových sazeb plní Bulharsko, Chorvatsko, Česko a Švédsko.

Ve zprávě se uvádí, že Chorvatsko splňuje všechna čtyři nominální konvergenční kritéria a jeho právní předpisy jsou plně slučitelné s požadavky Smlouvy a statutu Evropského systému centrálních bank a ECB.

Hodnocení Komise doplňuje konvergenční zpráva Evropské centrální banky (ECB), která byla rovněž zveřejněna dnes.

Zavedení eura v Chorvatsku

Na základě svého posouzení a s přihlédnutím k dalším faktorům významným pro hospodářskou integraci a konvergenci (mezi něž patří vývoj platební bilance a integrace výrobkových a finančních trhů a trhu práce) se Komise domnívá, že Chorvatsko splňuje podmínky pro zavedení eura. Přijala proto rovněž návrhy rozhodnutí Rady a nařízení Rady o zavedení eura v Chorvatsku.

Konečné rozhodnutí v této věci vydá Rada v první polovině července, po projednání v Euroskupině a v Evropské radě a po vyjádření Evropského parlamentu a ECB.

Zpráva proto představuje zásadní a historický krok na cestě Chorvatska k přijetí eura.

Celkové posouzení připravenosti

Zpráva rovněž konstatuje, že ze všech posuzovaných členských států stojících mimo eurozónu má pouze Chorvatsko měnové předpisy, které jsou plně slučitelné s legislativou v oblasti hospodářské a měnové unie a se statutem Evropského systému centrálních bank a ECB.

Komise rovněž vyhodnotila další faktory uvedené ve Smlouvě, které by měly být zohledněny při posuzování toho, nakolik je konvergence udržitelná. Z této analýzy vyplývá, že posuzované členské státy jsou z ekonomického i finančního hlediska v EU obecně dobře integrovány. Některé z nich však stále vykazují makroekonomickou zranitelnost anebo řeší problémy týkající se podnikatelského prostředí a institucionálního rámce, které mohou udržitelnost konvergenčního procesu ohrožovat.

Hlavní makroekonomické výzvy lze řešit účinnou realizací reforem a investic obsažených v jejich národních plánech pro oživení a odolnost. Plány Maďarska a Polska v současné době Komise vyhodnocuje. Cílem je zajistit, aby byla splněna všechna posuzovací kritéria.

Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Chorvatsko dnes učinilo významný krok k přijetí eura, naší společné měny. Po necelých deseti letech od vstupu do EU je nyní připraveno stát se od 1. ledna členem eurozóny. Zavedení eura posílí chorvatskou ekonomiku a bude přínosem pro občany, podniky i celou společnost. Také euro tím získá na síle. Dvacet let po zavedení prvních bankovek se euro stalo jednou z nejsilnějších měn na světě a příznivě se promítlo do života milionů občanů v celé Unii. Je symbolem evropské síly a jednoty. Blahopřeji Chorvatsku.“

Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis k tomu uvedl: „Chorvatsko projevilo obrovské odhodlání, píli a vytrvalost, aby splnilo všechny podmínky a mohlo euro zavést od 1. ledna 2023. Přijetím společné evropské měny završí země svou integraci do Evropské unie, a to necelých deset let poté, co se stala jejím členem. To je vynikající úspěch. Přinese reálné výhody tamním občanům a podnikům a zvýší odolnost chorvatské ekonomiky. Dokazuje to také, že euro zůstává atraktivní a úspěšnou globální měnou. Naše měna je symbolem síly, jednoty a solidarity Evropy v době, kdy jsou tyto vlastnosti zkoušeny válkou, která zuří jen kousek od nás.“

Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni řekl: „Dnešek je historickým milníkem na cestě Chorvatska do Evropy. Je výsledkem úsilí, které chorvatské orgány vynaložily ke splnění kritérií pro vstup do eurozóny. Chorvatští občané se nyní mohou těšit, že se připojí k více než 340 milionům občanů, kteří již euro – záruku stability v těchto neklidných dobách – jako svou měnu používají. A v roce, kdy jsme oslavili dvacáté výročí zavedení hotovostního eura, se nyní může eurozóna těšit na přivítání svého dvacátého člena.“

Souvislosti

Při rozhodování o tom, zda určitý členský stát splňuje podmínky ke vstupu do eurozóny, vychází Rada EU právě z konvergenční zprávy Evropské komise.

Kromě Evropské komise vypracovává svou vlastní konvergenční zprávu také ECB. Obě zprávy se zveřejňují současně.

Konvergenční zprávy se vydávají každé dva roky nebo na zvláštní žádost členského státu o posouzení jeho připravenosti ke vstupu do eurozóny, jako tomu bylo v případě Lotyšska v roce 2013.

Právní závazek přistoupit k eurozóně mají všechny členské státy s výjimkou Dánska, které si vyjednalo v Maastrichtské smlouvě výjimku, a proto se na něj zpráva nevztahuje.

Zatímco pandemie covidu-19 a následné hospodářské oživení v roce 2021 měly na zjištění letošní konvergenční zprávy velmi významný vliv, dopad nevyprovokované ruské invaze na Ukrajinu, zahájené v únoru 2022, na historické údaje použité při přípravě zprávy byl omezený. Míra, do jaké jsou ukazatele hospodářské konvergence ovlivněny krizí vyvolanou ruskou vojenskou agresí a aktuálním ekonomickým vývojem v dalších oblastech, je plně zohledněna v hospodářských prognózách na roky 2022 a 2023, které Komise zveřejnila dne 16. května 2022 (letošní jarní hospodářská prognóza Komise) a které jsou použity k posouzení udržitelnosti konvergence.