Co když dojde plyn… Česko patří k nejzranitelnějším - Rozbřesk

Všechny naše výhledy na rok 2022/23 leží na jednom jednoduchém, avšak zásadním předpokladu - do Evropy v nejbližších kvartálech dál poteče plyn z Ruska a další zima nebude narušená nedostatkem energií. Pokud by tento předpoklad neplatil, znamenalo by to, že naše odhady inflace půjdou dál vzhůru a především odhady ekonomického výkonu výrazně dolů.

Kritická z pohledu plynu je podle většiny mezinárodních institucí včetně Evropské komise právě zima 2022/23 - i přes výrazné úsilí (doplnění zásobníků, nahrazení ruského plynu alternativami) se pravděpodobně minimálně třetinu ruského plynu do nadcházející zimy nahradit nepodaří. Pak by muselo dojít na racionalizaci spotřeby plynu.

Naše simulace s použitím input-output tabulek ukazují, že pokud by došlo k poklesu nabídky energií (elektřina a plyn) pro nekritická odvětví (vše kromě zemědělství, potravinářského průmyslu, zdravotnictví a školství) napříč celou Evropskou unií, bude Česko patřit k nejzasaženějším regionům. Čistě v důsledku nedostatku energií by přímé nebo zprostředkované omezení výroby způsobilo kumulativně pokles HDP o více než 2,3 %. Hůře v EU by na tom bylo už jen Chorvatsko, Estonsko a Slovensko. Zásadní pro vyšší citlivost Česka přitom není větší závislost na dodávkách plynu z Ruska. Předpokládáme, že dodávky energií by solidárně zasáhly všechna “nekritická” odvětví napříč celou EU rovnoměrně. Česko je citlivější kvůli relativně vyšší závislosti ekonomiky, zejména pak průmyslu na plynu.

Celkový efekt vypnutí ruského plynu na českou ekonomiku by pak byl bezesporu výrazně vyšší. Kromě přímého a zprostředkovaného dopadu na produkci by se vypnutí plynu na české ekonomice podepsalo minimálně prostřednictvím dvou dalších kanálů. Nedostatek energií by se odrazil v dalším nárůstu inflace a propadu reálných příjmů domácností - to by ve finále vedlo k poklesu agregátní poptávky. A kromě vyšší inflace by poptávku tlumila a vyšší nejistota a rizikové prémie na trzích - ty by zchladily zejména investiční poptávku. Celkově by tak mohl být efekt dopadu vypnutí plynu do české ekonomiky až více než dvojnásobný (kumulativně 5-6 %). To není daleko od odhadů ECB pro sousední německou ekonomiku, která by mohla v případě zastavení dodávek plynu vykázat v letošním roce HDP nižší přibližně o 5 %.

*** TRHY ***

Koruna

Česká koruna zůstává sevřená nejistotou spojenou s obměnou bankovní rady. Komentář nového guvernéra Aleše Michla trhům v uplynulém týdnu příliš důvěry nevrátil a česká měna se pohybuje v těsném pásmu pod 24,70 EUR/CZK, kde ji s vysokou pravděpodobností občasnými intervencemi musí udržovat sama ČNB. Předpokládáme, že minimálně v nejbližších dvou týdnech ještě bude prezident Zeman držet finanční trhy v nejistotě. I proto bude pro korunu složitější zaznamenat výraznější plusové body.

Eurodolar

Pracovní týden sice začíná v USA svátkem, ale jinak bude vcelku hektický. V jeho první polovině se eurodolar může zaměřit na inflační data přicházející z eurozóny s tím, že pozitivní překvapení nejsou vyloučena. Pokud by například dnes odpoledne německá inflace dále (meziročně) zrychlila, tak spekulace na červencové zasedání ECB dále vzrostou (+50bps) a eurodolar to může posunout výše.

Regionální Forex

Zlotý na konci minulého týdne významně zpevnil, což může odrážet naději na zlepšování vztahů s EU. Sejm totiž minulý čtvrtek schválil zrušení sporné disciplinární komory nejvyššího soudu, což byla jedna z hlavních výtek EU na adresu Polska v otázce dodržování práva zákona. V důsledku ustanovení této komory mělo Polsko platit jako penalizaci 1 milion eur denně do rozpočtu EU. Kromě toho byla jedním z důvodů, proč byly Polsku blokovány transfery z post-pandemického fondu Obnovy. I zde by se teoreticky mohly prolomit ledy, neboť tento týden by do Polska měla přijet předsedkyně Evropské komise a o odblokování pomoci jednat.