Dopad konfliktu na Ukrajině na rozšiřování EU o země západního Balkánu

Ruská invaze na Ukrajinu má nesmírně ničivý dopad nejen na Ukrajinu, ale také na celou Evropu, nevyjímaje země západního Balkánu. Kvůli této situaci se Ukrajina stala přednostním kandidátem pro vstup do EU a mnoho zemí západního Balkánu se domnívá, že jsou v tomto procesu opomíjeny.

V diskuzi o tom, v jaké fázi je proces rozšiřování členů EU o státy západního Balkánu, se v rámci nadcházejícího českého předsednictví sešli koordinátor BiEPAG a ředitel Centra pro studia jihovýchodní Evropy na univerzitě v Grazu Florian Bieber a náměstek pro evropské záležitosti Ministerstva zahraničních věcí ČR Aleš Chmelař. Vzhledem k tomu, že v případě Kosova, jako potencionálního kandidáta na vstup do EU, došlo k téměř nulovému pokroku a panuje zde velké znepokojení ohledně vztahu se Srbskem, připojila se k rozhovoru jako členka BiEPAG a občanka Kosova také Donika Eminiová.

Otázka rozšiřování Evropské unie

Přijetí zemí západního Balkánu do EU je po desetiletí předmětem zájmu, zatím ale nebylo dosaženo kýžených výsledků. Aleš Chmelař tvrdí, že pokud budou plněny všechny požadavky a politiky EU, je v její vůli země západního Balkánu přivítat mezi svými členy. Doposud ale nezaznamenala dostatek ústupků a ochoty vyřešit problematické politické nebo ústavní otázky ze strany zemí, jako jsou Severní Makedonie či Kosovo. Srbsko také zůstává v rozporu s mnohými politikami EU, zejména pokud jde o ruské sankce, které jsou v tuto chvíli klíčové.

Česká vláda tvrdí, že během předsednictví v Radě EU pro ni bude členství Ukrajiny prioritou, přesto hodlá být aktivní v úsilí o rozšiřování EU také na západním Balkánu, jelikož i zde existují obavy z iniciativ Ruské federace s cílem destabilizace vlivu EU. Aleš Chmelař se k nadcházejícímu předsednictví vyjadřoval v souvislosti s výrokem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona: „Nedovolím rozšiřování Evropské unie, dokud nezreformujeme její legislativní procesy.“ Česká vláda je v současné době otevřená vůči přijetí reformních opatření týkajících se procesu rozšiřování EU.

Situace v Kosovu

Napětí mezi Kosovem a Srbskem stále roste a vstup mezi členy EU je pro Kosovo důležitější než kdy předtím. Přestože od roku 2018 plní všechny podmínky členství, stále mu nebyl udělen status plnohodnotného kandidáta, jelikož doposud není uznáno jako nezávislý stát pěti členskými státy EU. Obavy ze zpomalení či pozastavení procesu přijetí v zemi panují od samotného počátku války na Ukrajině, která je nyní prioritním potencionálním kandidátem pro vstup.

Občanka Kosova Donika Eminiová zdůraznila obavu, že EU zasáhne pouze v případě krize, jako je nynější válka na Ukrajině. Dle jejích slov je nejlepším příkladem, jak Ukrajincům ukázat, že je jim Evropa nakloněna, předvést úspěch v zemích západního Balkánu, tak aby mohly sdílet společné úspěchy a pomáhat ostatním evropským partnerským zemím. Argumentovala také tím, že EU a Česká republika by se měly zaměřit na to, aby se se zeměmi západního Balkánu a Ukrajinou jednalo jako s rovnocennými partnery. EU se musí začít dívat na tyto země jako na důvěryhodné partnery a nechat je přispívat k evropské agendě, jelikož mají kapacitu i geografické předpoklady na to stát se plnohodnotným členy.

Za jakých okolností by se země západního Balkánu mohly stát členy EU?

Deset členských zemí se snaží prosazovat rozšiřování EU, a to především o kandidáty jako jsou Ukrajina a Severní Makedonie. Tento proces ovšem nemůže být urychlen, jelikož je nutné, aby každý stát EU byl plně funkčním členem, na kterého se lze spolehnout. Vzhledem k tomu, že počáteční kroky a podmínky procesu umožňují blokování ze strany členských států, Florian Bieber navrhl postupovat rychleji a přejít přímo k vyjednávání, aby bylo dosaženo správné dynamiky a zdravé konkurence mezi kandidátskými státy, jako tomu bylo v případě Slovenska. To v minulosti procházelo procesem vstupu do EU příliš pomalu a v návaznosti na to začaly být přijímány další státy. Slovensko následně začalo mít pocit, jako by zaostávalo za ostatními kandidáty, a začalo postupovat mnohem rychleji, aby splnilo požadavky k přijetí. Toto vytvoření dynamiky a zdravé konkurence by mohlo přimět také země západního Balkánu, aby rychleji uvedly svoje systémy do souladu s předpisy EU. Florian Bieber navíc tvrdí, že způsobem, jak poskytnout Ukrajině perspektivu budoucího členství v EU, je urychlit vstup zemí západního Balkánu, abychom Ukrajincům ukázali, že „existuje světlo na konci tunelu“.

Dle odborníků je nutné, aby vlády a politici vedli debatu pouze o tom, co přispívá k nalezení možných řešení situace. Vlády se většinou k rozšiřování staví skepticky kvůli stanoviskům veřejného mínění, ovšem evropští občané často nerozumějí geografii ani politické situaci západního Balkánu, což ztěžuje získávání konkrétních odpovědí. Namísto toho, aby se EU zaměřovala na veřejné mínění a na to, kolik lidí ji podporuje, měla by spíše zapojit odpůrce rozšiřování členů do debaty a využít jejich kritiku ke zlepšení evropské politiky a k pomoci vzdělávání veřejnosti.

Závěrem Aleš Chmelař představil požadavek ČR na větší ochotu k ekonomické integraci EU a západního Balkánu, jelikož toto sladění ekonomických zájmů by mohlo usnadnit také sladění zájmů politických, což by značně urychlilo proces vstupu do EU. I když by to byl správný krok kupředu, řešení ekonomické integrace nestačí. Státy jako např. Kosovo potřebují pomoc především s řešením problémů týkajících se ochrany právního státu. Tato debata poskytla představení konkrétních problémů a možných řešení na otázku vstupu zemí západní Balkánu do EU, a také představila užitečné návrhy pro nadcházející české předsednictví v Radě EU.

Autor: Jessika Reilly (do češtiny přeložila Lucie Hejnová), psáno pro Euroskop; zdroj fotografie: Evropská komise