Benzín v ČR je poprvé od začátku invaze dražší než nafta, řidiči červnové snížení spotřební daně ani nepoznají. Hrozí i proto, že Česko bude mít letos větší inflaci než Rusko

Benzín stojí poprvé od začátku března, tedy od prvních dní ruské invaze na Ukrajinu, více než nafta. Včera se prodával ze 46,21 koruny za litr, zatímco nafta vyšla na 46,19 koruny za litr. Za uplynulé dva týdnu tak benzín zdražil o takřka dvě korun na litr.

V celé historii ČR se benzín prodával dráže než včera pouze v šesti dnech, a to právě v období před polovinou letošního března, kdy jeho cenu vyhnala k historickým rekordům panická situace vzniklá v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a souvisejících sankcí.

Tempo zdražování benzínu je tedy opět mimořádné. Od 1. června přitom začíná platit čtyřměsíční snížení spotřební daně z pohonných hmot o 1,50 Kč/l. To však řidiči nakonec nemusí vůbec pocítit. Právě proto, že rozsah snížení daně se příliš neliší, jak nyní vidíme, od rozsahu několikadenního pohybu tržní ceny pohonných hmot. Navíc, čerpací stanice nepromítnou snížení daně v celém rozsahu. Opatření bude stát český stát miliardu korun měsíčně, přitom je poměrně pravděpodobné, že cena pohonných hmot bude v červnu, tedy po snížení daně, vyšší než teď. To vyvolá frustraci řady motoristů. Krok navíc s gustem napadne opozice.

Klíčovým tlakem na růst cen ropy, což je hlavní důvod zdražování benzínu v ČR, je nyní chystané embargo EU na její dovoz z Ruska. Embargo by zvýšilo cenu ropy na světových trzích, a tedy i pohonné hmoty v ČR. Bruselu se zatím embargo nedaří prosadit, neboť proti se staví Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán hrozí embargo vetovat. Orbánův postoj je poslední překážkou zavedení embarga. Lídři zemí EU se na společném summitu sejdou příští týden. Budou tak mít možnost na Maďarsko zatlačit a přimět jej k odkývnutí embarga. Pokud by se tak stalo, třeba v rámci nějakého politického obchodu Bruselu a Budapešti, cena ropy na světových stoupne okamžitě. A postupně budou proto také zdražovat pohonné hmoty v ČR, tedy hned v prvních červnových dnech. V době, kdy dojde ke snížení spotřební daně, tak mohou pohonné hmoty v ČR kvůli Orbánovu odkývnutí embarga přesto zdražovat, a to poměrně citelně.

Pozoruhodné je, že nafta v poslední době nezdražuje tak jako benzín. Nafta za uplynulé dva týdny naopak zlevnila, a to o 25 haléřů na litr. Tento vývoj je nezvyklý. Výpadek v dodávkách pohonných hmot, jenž souvisí s válkou na Ukrajině a sankcemi Západu proti Rusku, se nyní v Evropě palčivěji projevuje právě v oblasti zásobování benzínem.

Celkově k tlaku na růst cen pohonných hmot přispívá také právě růst cen ropy na světových trzích a citelné oslabování koruny proti dolaru, v němž se ropa a obchoduje. Růst cen ropy ve světě podporuje zlepšování pandemické situace v Číně, kde se díky němu obnovuje poptávka po ropných produktech. V příštích sedmi dnech je třeba počítat s dalším zdražením pohonných hmot, zejména benzínu. Zdražení by mělo být v rozsahu 50 haléřů na litr benzínu a deseti haléřů na litr v případě nafty.

Česku i kvůli drahým pohonným hrozí, že letos vykáže větší inflaci než Rusko. Dle ruského prezidenta Putina totiž tamní inflace nepřevýší 15 procent. V ČR se to ale stát může. Nový guvernér ČNB Aleš Michl proto vyzývá Fialovu vládu, aby inflaci krotila snížením svého schodku, ta ho ale i kvůli ekonomickému dopadu Ukrajině naopak prohloubí, zřejmě na 350 miliard korun.

Nově jmenovaný guvernér ČNB Michl dnes poskytl první větší rozhovor od svého jmenování. Inflace je dle něj ze dvou třetin dovezená a nemá proto prý teď cenu proti ní bojovat dalším zvyšováním úroků. Vyzývá naopak vládu, aby pomohla inflaci krotit snížením schodku. Jenže třeba právě snížení spotřební daně z pohonných hmot přispěje k prohloubení schodku.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank