Vyšší úrokové sazby v eurozóně? Frontová linie v ECB se dramaticky mění

Evropská centrální banka je možná pomalejší, pokud jde o nápad se zvedáním úrokových sazeb, veřejná diskuze o tom, jak prudce by měla zakročit, se ale najednou vyvíjí neskutečně rychle, napsala agentura Bloomberg.

Teprve před třemi týdny tvůrci měnové politiky začali kroužit kolem myšlenky, že úrokové sazby v eurozóně by se mohly zvýšit v červenci – poprvé po deseti letech. Teď už se otevřeně debatuje o tom, zda je nezvýšit rovnou o půl procentního bodu, zda už letos skončit se situací, kdy jsou výpůjční náklady v záporu, a kam potom jít dál.

Rychlost, s jakou se debata změnila, předesílá potenciálně ostřejší diskuzi, ke které by mohlo dojít ještě před nadcházejícím zasedáním 9. června. Na něm by ECB měla definitivně skoncovat s nákupy dluhu a oficiálně investory připravit na červencový posun sazeb.

ECB více než deset let sazby nezvedala:

„Ta diskuze je o tom, zda jsou za inflací v Evropě vyšší ceny energií, nebo něco víc,“ domnívá se podle Bloombergu Pietro Reichlin z Luissovy univerzity v Římě. „Americká situace je přehlednější, tam inflaci vidíme. V Evropě se tímto směrem možná obíráme, takže obava je zde více na místě.“

A tenze mezi představiteli ECB už jsou možná na místě. Prezidenta ECB v pondělí ve svém blogu načrtla harmonogram dvou čtvrtbodových zvýšení v červenci a září. V ECB jsou však podle obeznámených zdrojů i monetárně agresivnější činitelé, kteří by ponechali alespoň prostor pro ještě větší hike, tedy zvýšení sazeb. Minimálně tři z nich – Nizozemec Klaas Knot, Lotyš Martins Kazaks a Rakušan Robert Holzmann - už do éteru vypustili přání či potenciální možnost půlbodového zvýšení.

Do případného zvýšení sazeb, které připadá v úvahu na zasedání dne 21. července, zbývá zhruba osm týdnů, a za tu dobu se může ještě mnoho změnit. “Do té doby dostaneme inflační data dva následující měsíce,” podotkl Carsten Brzeski, ekonom ING ve Frankfurtu. “Jestliže bude jádrová inflace i nadále výrazným způsobem zrychlovat, 50 bazických bodů je možností.”

Jenomže proti proudu hlasů volajících po smělém hiku jdou měnové umírněnější představitelé ECB, podle kterých by centrální banka eurozóny měla nadále opakovat svoji mantru o pozvolném postupu. Patří k nim Ital Ignazio Visco či Fin Olli Rehn. Podle Francouze Francoise Villeroy de Galhau teď 50bodové zvýšení není součástí konsensu. Člen výkonné rady Fabio Panetta vidí konec záporných sazeb jako opodstatněný, normalizace však musí být pozvolná a zavázat se k něčemu dopředu by bylo “nemoudré”. Prostor k nadechnutí dodala ECB nakonec i sama Lagardeová , podle které není inflační šok v eurozóně poháněný poptávkou.

“Určitě to je inflace, kterou pohání nabídková strana ekonomiky,“ prohlásil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

I šéfka ECB se ale možná nechala strhnout prudkostí celého názorového sporu, třeba prohlášením, že do konce třetího čtvrtletí je možností “pozitivní teritorium”. To by implicite znamenalo zvednout sazby do září o 50 bodů. ECB však bude podle ní své kroky řídit na základě svých projekcí.

Úrokové sazby zvedlo naráz o minimálně půl bodu letos přes 40 centrálních bank po celém světě:

Jasné je, že debata se posunula od toho, zda jednat a kdy, k hlasitému uvažování o tom, kde sazby pravděpodobně skončí. Villeroy de Galhau z francouzské centrální banky tak v úterý vesele navázal na pondělní vyjádření Lagardeové o “progresivní další normalizaci úrokových sazeb směrem k neutrální sazbě” tím, jak by tento časový rámec mohl vypadat. Neutrální sazba, tedy taková úroveň, kdy měnová politika ani neomezuje ani nestimuluje, podle guvernéra francouzské centrální banky leží mezi 1 a 2 procenty. Do příštího roku bychom tedy podle něj pravděpodobně k této neutrální sazbě mohli jít. Tempo však bude záviset na aktuálních datech o inflaci a aktivitě.

Už dnes hlavní ekonom ECB Philip Lane prohlásil, že ECB by ve třetím čtvrtletí měla začít zvyšovat úrokové sazby. Tato cesta je však po konci září zastíněna válkou na Ukrajině a jejím dopadem na inflaci.

Zdroje: Bloomberg, Reuters