Rozvody v Libereckém kraji v roce 2021

V roce 2021 bylo v Libereckém kraji rozvodem ukončeno nejméně manželství za posledních 20 let. Návrh na ukončení manželství podali nejčastěji manželé společně a většinou se rozváděla manželství s jedním nezletilým dítětem.

V roce 2021 bylo v Libereckém kraji ukončeno rozvodem 929 manželství, meziročně o 62 manželství (6,3 %) méně. Jedná se o nejméně rozvodů za posledních 20 let. Ačkoliv počet rozvodů má v kraji dlouhodobě v zásadě klesající tendenci, úbytek v posledních dvou letech lze do určité míry přičíst také pandemii covid-19, resp. protipandemickým opatřením. Maximální počet rozvedených manželství bylo vykázáno v roce 2006 (1 548 ukončených rozvodových řízení).

V rámci celé České republiky bylo v loňském roce ukončeno 21 107 manželství, o 627 rozvodů (2,9 %) méně než v roce 2020. Na tomto výsledků se největší měrou podílel Středočeský kraj s 3 177 rozvody (15,1% podíl na celorepublikovém úhrnu). Následovalo hlavní město Praha (2 404 rozvodů, tj. 11,4% podíl) a dále Jihomoravský (2 392 rozvodů, tj. 11,3% podíl) a Moravskoslezský kraj (2 318 rozvodů a 11,0% podíl). Liberecký kraj se s podílem ve výši 4,4 % umístil na 3. nejnižší pozici. Nejméně rozvodů registroval kraj Karlovarský (633 rozvodů, tj. 3,0 %).

V přepočtu na 1 000 obyvatel bylo v České republice v roce 2021 evidováno 2,0 ‰ rozvodů. Nad tímto průměrem se umístily hodnoty za kraj Středočeský (2,3 ‰), Karlovarský (2,2 ‰) a Liberecký (2,1 ‰). Průměrná hodnota byla zjištěna v Ústeckém a Jihomoravském kraji. Nejnižší rozvodovost pak z tohoto pohledu vykázal Kraj Vysočina (1,7 rozvodů na 1 000 obyvatel).

V roce 2021 připadlo v Libereckém kraji na 100 sňatků 47,67 rozvodů. Po hodnotě z roku 2018 (tj. 44,15 rozvodů na 100 sňatků) je to za posledních 20 let druhá nejnižší hodnota. Nejvíce rozvodů na 100 sňatků připadalo v roce 2003, tj. 72,76 rozvodů. V porovnání s ostatními regiony České republiky je hodnota tohoto ukazatele za náš kraj v loňském roce 4. nejvyšší. Nejvyšší poměr mezi rozvody a sňatky byl zjištěn ve Středočeském kraji (56,13 rozvodů na 100 sňatků), nejnižší v Kraji Vysočina (38,15 rozvodů). Průměr za Českou republiku pak dosáhl 45,12 rozvodů na 100 sňatků.

Manželství v Libereckém kraji byla ve 46,9 % případů ukončena na základě společného návrhu manželů. V 35,0 % podala návrh na rozvod žena, zbývající část manželství byla rozvedena na základě návrhu ze strany muže (18,1 %). Většinu rozvedených manželství tvořily páry (tj. 61,6 %), které měly v době rozvodu alespoň jedno nezletilé dítě – 49,5 % párů mělo jedno, 42,3 % dvě a 8,2 % tři a více nezletilých dětí. Bezdětná manželství tvořila 38,4 % všech rozvodů. Počet mužů a žen, kteří se rozváděli poprvé, byl prakticky shodný – o první rozvod se jednalo u 725 mužů a 724 žen. Z hlediska okresů našeho kraje se nejvíce rozvodů uskutečnilo v okrese Liberec (350 událostí), nejméně v okrese Semily (147 událostí).

Nejmladšímu rozvádějícímu se muži bylo v roce 2021 v našem kraji 20 let a ženě 18 let. Naopak nejstarší rozvedený muž dosáhl 87 let a žena 79 let. Více než pětina rozvodů připadala na muže i ženy ve věku 41 až 45 let (22,3 % všech rozvodů u mužů a 23,7 % u žen), dalších 20,7 %, resp. 18,4 % rozvodů tvořili muži a ženy mezi 46 až 50 lety. Z pohledu jednoleté věkové struktury bylo nejvíce rozvodů evidováno u mužů ve věku 47 let (51 rozvodů) a u žen ve věku 42 let (56 rozvodů). Průměrný věk při rozvodu v případě mužů tak dosáhl 45,9 let a v případě žen 43,0 let.

V průměru se manželství v Libereckém kraji v loňském roce rozváděla po 14 letech soužití. V rámci okresů kraje se tento údaj pohyboval v rozmezí od 13,3 let v okrese Jablonec nad Nisou do 15,1 let v okrese Semily. Rozvod ještě ani ne po roce od sňatku řešily soudy v kraji sedmkrát, setkaly se však také s manželi, kteří se rozhodli pro rozvod po 60 společných letech. Absolutně nejvíce rozvodů bylo zaznamenáno v kategorii 2letých manželství (51 událostí). Do pěti let od sňatku se v kraji rozvedlo 207 párů.

Ženy a muži s českým státním občanstvím představovali 91,1 % rozvedených (tj. 846 rozvodů). V 83 případech (8,9 % rozvodů) se rozvádělo manželství cizinců nebo manželství českých státních příslušníků s cizinci – např. v 7 případech se rozvedli muž a žena s ukrajinským státním občanstvím, 4 rozvody se týkaly mužů a žen s vietnamským státním občanstvím. V případě smíšených manželství byly nejčastěji evidovány rozvody mezi mužem s českým a ženou se slovenským státním občanstvím a naopak (po 14 rozvodech). U 6 rozvodů byla žena ukrajinské a muž české národnosti, ve 4 případech se rozvádělo manželství Češky s mužem polského státního občanství.

Z hlediska příčiny rozvratu manželství páry nejčastěji uváděli obecné důvody, tj. rozdíl povah, názorů a zájmů. Oba partneři se na této příčině shodli u 488 rozvodů (52,5 % z 929 rozvodů). V případě 295 rozvodů (31,8 %) soud konkrétní příčinu nebo zavinění nezjistil, 61 rozvodů bylo zařazeno do kategorie „ostatní příčiny“. U 13 případů byl jako důvod rozvodu u obou partnerů označen nezájem o rodinu (včetně opuštění soužití), v 11 případech sehrála roli nevěra a 8 manželství se rozpadlo v souvislosti s alkoholismem. V jednom případě se manželé rozvedli z důvodu „neuváženého sňatku“. V řadě případů se však páry na příčině rozvratu manželství neshodly – např. nevěra jako důvod rozvratu manželství byla uvedena muži u 20 rozvodů a ženami u 23 rozvodů (shoda v již zmíněných 11 případech). U zbývajících rozvodových řízení uvedli buď muži nebo ženy jako příčinu rozdílnost povah názorů a zájmů nebo ostatní příčiny. Podobně tomu bylo také u alkoholismu, který byl jako příčina označen muži u 12 rozvodů a ženami u 10 rozvodů, (shoda v uvedených 8 případech), u zbývajících rozvodů druhá strana opět uvedla rozdílnost povah, názorů a zájmu nebo ostatní příčiny.

Vzdělanostní struktura rozvádějících se osob je poznamenaná skutečností, že je tento údaj uváděn dobrovolně. Z tohoto důvodu tak v případě 202 rozvodů nebylo možné vzdělání obou partnerů zjistit. Z hlediska dostupných údajů se pak nejčastěji rozváděli muži se středním vzděláním bez maturity včetně vyučení (319 rozvodů, tj. 34,3 % všech rozvodů), naopak rozvádějící se ženy měly především střední vzdělání s maturitou (289 rozvodů, tj. 31,1 %).