Nový guvernér dostal žlutou kartu. Pomohlo by ujištění trhů, že inflaci zkrotíme - Tomáš Holub z ČNB pro HN

Reakce koruny na jmenování Aleše Michla novým guvernérem ČNB směrem oslabení byla prudká. „Situace je jasná. Finanční trh, jakožto jakýsi nestranný rozhodčí, ukázal novému kapitánovi týmu žlutou kartu ještě dřív, než nastoupil na hřiště,“ říká v neobvykle otevřeném rozhovoru pro HN člen bankovní rady ČNB a respektovaný ekonom Tomáš Holub. „Z hlediska uklidnění trhu by nepochybně pomohlo, kdyby nový guvernér dal prohlášení typu: Udělám cokoli, aby se růst cen zbrzdil. Tedy že bez ohledu na své dosavadní kroky a prohlášení podpoří použití všech nástrojů centrální banky, bude-li to situace vyžadovat. K tomu by mohl napomoci i pan prezident. Kdyby třeba vyslal trhům signál, že bude nějakým způsobem zachována kontinuita v měnové politice i fungování centrální banky,“ odpovídá dále Holub v rozhovoru.

Ohledně červnového měnového jednání ČNB Holub očekává, že centrální banka bude muset sazby dále zvýšit, protože to bude situace vyžadovat. K vývoji inflace a odpovědi centrální banky říká: „Jsme v situaci pacienta, který má horečku blížící se 42 stupňům. A teď se objevil faktor – pod dojmem posledních událostí oslabující koruna –, který ji může dále zvýšit. Potřebujeme tedy onoho „pacienta“ rychle zchladit, i když víme, že tím léčíme symptom, a ne příčinu problému.“

Podle Tomáše Holuba se ČNB snaží zvrátit oslabení kurzu nebo toto oslabení alespoň zmírnit, aby nezdražilo zboží z dovozu a inflační očekávání se úplně neutrhla ze řetězu. „Nehodláme připustit turecký scénář spirály mezi kurzem, cenami, inflačními očekáváními a mzdami,“ uvedl Holub v rozhovoru. Na vysvětlenou tureckého scénáře: tamní prezident Erdogan brzdil růst sazeb a dokonce tvrdil, že zvyšování úrokových sazeb je další podporou růstu inflace. Ta při tlaku na uvolněnější měnovou politiku v dubnu vystřelila o řádově 70 procent.

Aleš Michl už nyní veřejně prezentoval úmysl prosazoval od července stabilní úrokové sazby ČNB po nějakou dobu. Tomáš Holub v rozhovoru pro HN odpovídá i na otázku, co se může dít, pokud tento názor v bankovní radě zvítězí: „S trochou štěstí by se mohlo ukázat, že další zvyšování sazeb už nebude potřeba. To koneckonců ukazuje i naše prognóza, že by naše sazby mohly dosáhnout svého vrcholu v polovině letošního roku. Nová bankovní rada by si mohla vydechnout, že tu „černou práci“ za ni odvedl někdo jiný, a situaci „vyčekat“ až do jasných známek poklesu inflace. Velký problém by nastal, kdyby se objevily další proinflační faktory – například včetně opětovného oslabení kurzu koruny – a centrální banka by na ně nebyla ochotná reagovat dalším zpřísněním měnové politiky. Nebo kdyby dokonce začala v takové situaci sazby snižovat. Nechci nijak strašit, ale opravdu jsem se již setkal s lidmi z trhů, kteří mají před očima turecký scénář a zdá se jim, že naše situace s ním začíná mít společné rysy.“

Podle Tomáše Holuba jsou v nynější bankovní radě „ kolegové, kteří se nebáli hlasovat pro nepopulární, ale z hlediska zkrocení inflace absolutně nezbytná rozhodnutí, i když věděli, že je to může stát jejich další působení v centrální bance. To je projev osobní statečnosti a profesionality, který není v našem veřejném prostoru zdaleka běžný a samozřejmý.“ Ač nevyslovil konkrétní jméno, dvěma členům bankovní rady a to Vojtěchu Bendovi a Tomáši Nidetzkému končí letos v červnu první funkční období, prezidentem Zemanem by mohli být opětovně zvoleni.