Zpátky do Evropy. Bosna a Hercegovina může těžit z reshoringu

Důsledky pandemie koronaviru vedou velké výrobce k přehodnocování strategií při vytváření dodavatelských řetězců a umisťování některých částí výrobního procesu blíže k zákazníkům v Evropě. Jedním z regionů, který by z procesu takzvaného reshoringu mohl profitovat, je západní Balkán. A díky své průmyslové tradici i Bosna a Hercegovina.

Bosna a Hercegovina nabízí jednodušší výrobu s vysokým podílem ruční práce. Příkladem je i tato textilka v Maglaji. Foto Shutterstock

Nárůst nákladů a potřebného času v mezinárodní kontejnerové přepravě, který je jedním z ekonomických důsledků pandemie nemoci covid-19, zvýšil atraktivitu zemí západního Balkánu v konkurenci s offshorovými výrobními destinacemi v jihovýchodní Asii. Firmy se snaží alespoň pro část výrobního řetězce nalézt dodavatele v geograficky méně vzdálených regionech nebo zde mít dodavatele alternativní. Západní Balkán, který leží na hranicích Evropské unie a jeho země jsou s EU vázány dohodami o volném obchodu a dalšími obchodními úmluvami, se pro ně může stát atraktivní volbou.

Již před pandemií se v Bosně a Hercegovině vyráběly oděvy, obuv či jejich polotovary pro velké západní značky. Místní firmy byly zámořským dodavatelům schopné konkurovat i v oblastech jako je výroba plastů. Obchodní statistiky ukazují, že během pandemie zapojení Bosny a Hercegoviny do mezinárodních dodavatelských řetězců ještě narostlo. Mezi lety 2019 a 2021 stoupl vývoz do EU o 24 %.

Přednostmi, které může Bosna a Hercegovina nabídnout, jsou vedle geografické blízkosti a napojení na evropskou dálniční síť zejména nízká cena práce, nízké přímé daně, tradice průmyslové výroby v řadě odvětví a bezcelní obchod s EU včetně zapojení do systému preferenčního původu.

Plast, ocel i nábytek

Význam Bosny a Hercegoviny by v příštích letech mohl narůst i v dodavatelských řetězcích českých firem. Místní producenti nabízí některé výrobní vstupy, kterých je na mezinárodních trzích v tuto chvíli nedostatek, jako je ocel, některé barevné kovy či produkty zbrojního průmyslu. Již dnes české firmy v Bosně a Hercegovině odebírají autodíly, strojní součástky nebo nábytek a jeho díly. Vzhledem k nedostatku kvalifikované pracovní síly v ČR a narůstající ceně práce bude pravděpodobně přibývat firem, které budou mít zájem zajistit jednodušší části výroby s vysokým podílem lidské práce u dodavatele nebo do takové výroby v Bosně a Hercegovině přímo investovat. Tím si také uvolní kapacity pro rozvoj výroby s vyšší přidanou hodnotou v České republice.

Aby Bosna a Hercegovina dokázala příležitosti, jež proces reshoringu nabízí, efektivně využít, bude důležité, aby zvýšila úsilí v oblasti reforem a přípravy na členství v EU. I vzhledem k decentralizovanému ústavnímu uspořádání země je podnikatelské a investiční prostředí poměrně složité. Za největší nedostatky považují zahraniční investoři nízkou kvalitu výkonu veřejné správy, zdlouhavé a komplikované procedury či zastaralé pracovní právo. Řada zahraničních firem však v zemi podniká úspěšně a podle statistiky Rady zahraničních investorů Bosny a Hercegoviny plánuje 65 % členů této organizace znovu investovat během následujících tří let.

Ondřej Picka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Sarajevu