MU: Interaktivní mapy zpřehlednily svět neziskovek

V České republice působí zhruba 126 tisíc neziskových organizací. Lépe se vyznat ve světě neziskových organizací pomáhají mapy neziskového sektoru, které vznikly díky odborníkům z Ekonomicko-správní fakulty MU.

Před pěti lety na interaktivních mapách začali pracovat lidé z Centra pro výzkum neziskového sektoru, které působí na této fakultě. Nejen jim totiž chyběla relevantní, ověřitelná a komplexní data o neziskových organizacích. Naše základní přesvědčení, které bylo praxí mnohokrát potvrzeno, je založeno na vizi, že pouze transparentní neziskové organizace mohou být rovnocenným a vítaným partnerem při řešení společenských či sociálních problémů. Pouze čitelný neziskový sektor, který má důvěru, dokáže efektivně reagovat na potřeby společnosti, zdůraznila hlavní řešitelka projektu a proděkanka Ekonomicko-správní fakulty MU pro prezenční studium Marie Hladká.

Řada informací o neziskových organizacích samozřejmě již před lety existovala, nebyla však v uživatelsky přívětivé formě a zveřejňovala se odděleně v různých rejstřících. Většina neziskových organizací, mnozí zástupci veřejné správy ani veřejnost se tak nebyli schopni v těchto datech orientovat.

Cesta k výsledkům v podobě map a datových souborů ale nebyla tak jednoduchá, jak výzkumníci očekávali. Museli vytvořit a nastavit nástroje pro automatický sběr dat ze třinácti velmi různorodých veřejných registrů a rejstříků, nastavit klasifikaci, třídění a číselníky získaných dat, vytvořit software pro opakované automatizované čištění a klasifikaci údajů, nastavit filtry zobrazení pro každou interaktivní mapu na webovém rozhraní, nastavit obsah výstupů a mnoho dalšího.

Jako zásadní překážku bych označila velkou chybovost některých dat, kterou jsme s jejich poskytovateli museli společně napravovat, podotkla Hladká.

Centrum v projektu usilovalo o vybudování komplexního portálu, který je založený na poskytování oficiálních veřejných dat a na možnosti agregovat požadované údaje podle vlastního zadání, například podle odvětví nebo finančních zdrojů organizací.

Vizualizace získaných dat skrze interaktivní mapy je pak podle řešitelky projektu jen jedním z výstupů. Nejen pro výzkumníky mají totiž velkou hodnotu především datové exporty, které je možné využít pro další analýzy a které jsou v rámci republiky ojedinělé.

Pro nás jako výzkumníky je fascinující vidět neziskový sektor seshora, komplexně. Nasbírali jsme díky práci na interaktivních mapách velké množství výzkumných témat. Díky provázání dat z jednotlivých oborových registrů s daty o finančních tocích či s jinými sociodemografickými daty jsme získali informace, které dosud nejsou propojeny a jsou prezentovány izolovaně, dodala Hladká.

Mapy a sesbíraná data však mají sloužit především veřejnosti - jednotlivcům i organizacím. Třeba při živelních katastrofách nebo při aktuální situaci, kdy je třeba se v řádu dní postarat o desítky tisíc lidí prchajících před válkou. Z map se totiž dá mimo jiné rychle zjistit, zda jsou v regionu neziskovky, které mohou v této situaci pomoci.

Ze sesbíraných údajů lze vyčíst celou řadu dalších informací, které hledají zástupci veřejného sektoru, poskytovatelé dotací či samy neziskové organizace. Posledně jmenované mohou například zjistit relevantní informace o tom, jak vypadá jejich trh, kdo jsou jejich potenciální partneři či konkurenti. Mnohé neziskové organizace se dokonce díky naší mapě dověděly, co o nich eviduje veřejné správa, a byly tak i upozorněny na potřebu aktualizovat data v rejstřících a registrech, dodala Hladká.

Veřejná správa pak může díky projektu identifikovat aktuální nabídku poskytovaných služeb a statků v daném odvětví či v daném regionu, a to například ve vazbě na svoji dotační politiku či sociodemografické ukazatele. Veřejnost pak zjistí, na jaké projekty jsou vynakládány veřejné finance.

Data na webové stránce mapaneziskovek.cz využijí podle Hladké i běžní lidé. Může jít o reálné či potenciální klienty neziskových organizací, ale také o dárce.

Potřeby lidí jsou pak podle Hladké dvojí. Jedná se zejména o potřebu znát trh poskytovatelů, tedy vědět, které organizace mohou uspokojit jejich potřeby v daném regionu, v dané oblasti, jaká je jejich základní charakteristika. Stejně důležitá je také potřeba znát nezbytné informace klíčové pro dárcovské chování. Lidé řeší především to, které organizace pořádají veřejné sbírky na vybrané téma nebo jak velké příjmy z veřejných rozpočtů má organizace, které chci poskytnout dar.

Práce na portálu s koncem projektu neustaly, momentálně jsou v dostupných mapách informace staré i několik let. Naším záměrem je informace pravidelně aktualizovat na základě automatického stahování. Nicméně tento proces spojený s kontrolou dat je dosti obtížný a hledáme cesty, jak ho urychlit a zefektivnit, vysvětlila hlavní řešitelka. Dodala, že obsah portálu vytvářejí lidé, které jejich práce opravdu baví a jejichž snahou je, aby byl neziskový sektor maximálně a jednoznačně transparentní a srozumitelný.

Výzkumníci tak připravili i několik takzvaných storymap, které přibližují základní informace o neziskovém sektoru. Zájemci tak na webu najdou třeba přehled vývoje tohoto sektoru za posledních třicet let, podrobnosti o různých typech neziskových organizací nebo přehled o tom, jak je to vlastně s dotacemi pro neziskovky.

Jde spíš o vedlejší produkt celého projektu. Storymapy představují ukázku toho, jaké souvislosti a příběhy lze v neziskovém sektoru vyprávět, podotkla Hladká. Dodala, že jakákoliv reakce uživatelů, možnost účastnit se různých soutěží týkajících se otevřených dat, zájem datového týmu města Brna o shromážděné podklady, spolupráce na projektu s Radou vlády pro nestátní neziskové organizace, portálem GIVT a jakýkoliv jiný zájem o tento projekt je pro odborníky ekonomicko-správní fakulty velmi důležitý, protože dává jejich práci smysl.