Zemědělství v Jihočeském kraji podle Integrovaného šetření 2020 - Během dvaceti let došlo k úbytku orné půdy (-16,5 %) a ovocných sadů (-34,7 %)

Řadu zajímavých poznatků o jihočeském zemědělství přineslo zpracování výsledků pravidelného plošného šetření v zemědělství, které pod názvem Integrované šetření v zemědělství (IŠZ) probíhalo na podzim roku 2020.

Při šetření byly osloveny subjekty splňující určité prahové hodnoty[1], které celorepublikově pokrývaly 98 % celkové obhospodařované zemědělské půdy a 98 % z celkového počtu dobytčích jednotek. V Jihočeském kraji splňovalo prahové hodnoty stanovené pro zařazení do tohoto šetření celkem 3 158 zemědělských subjektů (11 % z celorepublikového počtu). Většinu z nich tvořily subjekty fyzických osob (83 %).

Ve srovnání s výsledky šetření, které probíhalo v roce 2000, přepočtenými podle prahových hodnot platných pro IŠZ 2020, se počet zemědělských subjektů v kraji snížil o 22 % vlivem úbytku subjektů fyzických osob (-29 %). Naproti tomu subjektů právnických osob, kterých je menšina, za stejnou dobu výrazně přibylo (+50 %).

Tab. 1 Zemědělské subjekty, pracující v zemědělství a obhospodařovaná zemědělská
 půda v Jihočeském kraji v roce 2000 a 2020 (stav k 30. 9.)

Subjekty fyzických osob byly převážně (z 90 %) zastoupeny fyzickými osobami evidovanými v Registru ekonomických subjektů (RES). Nejvíce subjektů právnických osob, které byly zařazeny do šetření, tvořily společnosti s ručením omezeným.

Výměra zemědělské půdy, na které jihočeští zemědělci hospodařili, se oproti roku 2000 zmenšila o 6,3 % (-28 tis. ha). Vzhledem k ještě hlubšímu poklesu počtu podniků narostla průměrná výměra zemědělského subjektu v Jihočeském kraji ze 110 ha na 133 ha. Největší výměru zemědělské půdy v přepočtu na 1 podnik obhospodařovala v roce 2020 družstva a akciové společnosti (v průměru více než 1 tis. ha), naproti tomu na nejmenší výměře (v průměru 7,6 ha) hospodařili soukromí zemědělci neevidovaní v RES.

Během dvaceti let došlo k úbytku orné půdy (-16,5 %) a ovocných sadů (-34,7 %) a naopak rozšíření plochy trvalých travních porostů (+13,6 %). Orná půda přitom i nadále tvořila větší část obhospodařované zemědělské půdy. Tzv. stupeň zornění zemědělské půdy se v kraji snížil z 65,4 % na 58,3 %. Naproti tomu vzrostl podíl trvalých travních porostů na zemědělské půdě z 34,1 % na 41,4 %. Vyšší stupeň zornění byl zjištěn v podnicích právnických osob (64,4 %). V podnicích fyzických osob, kde zornění v roce 2020 představovalo pouze 44,3 %, zaujímaly většinu zemědělské půdy trvalé travní porosty (55,2 %).

Z pohledu vlastnických vztahů k půdě došlo k významnému posunu. Zatímco v roce 2000 subjekty téměř výhradně hospodařily na pronajaté půdě a podíl vlastní obhospodařované zemědělské půdy činil 8,5 %, v roce 2020 již vlastnily 26,5 % celkové výměry zemědělské půdy. Na vlastní půdě v roce 2020 nejčastěji hospodařili soukromí zemědělci neevidovaní v RES (56,0 %). Naopak převážně na propachtované půdě (zhruba 83 %) hospodařily v největší míře akciové společnosti a družstva, tedy obecně největší subjekty.

Tab. 2 Zemědělské subjekty podle právních forem v Jihočeském kraji k 30. 9. 2020

Z hlediska základního rozdělení podle právních forem na subjekty fyzických osob a subjekty právnických osob většinu půdy obhospodařují subjekty právnických osob. Z obhospodařované zemědělské půdy to bylo téměř 70 % a z obhospodařované orné půdy 77 %. Z plochy trvalých travních porostů ale na subjekty právnických osob připadalo již jen necelých 60 % a z výměry ovocných sadů a ostatních trvalých kultur dokonce méně než polovina.

Pokud jde o využití orné půdy, tak struktura plodin na orné půdě v subjektech právnických osob a subjektech fyzických osob byla v roce 2020 méně či více rozdílná. Shodoval se např. podíl pšenice (30,8 % orné půdy), ječmene (12,5 %) a žita (cca 1,9 %), ale lišil se podíl ploch ovsa (3,9 %, resp. 5,2 %) a tritikale (2,7 %, resp. 5,7 %), častěji byly pěstovány v podnicích fyzických osob. Řepka byla více rozšířena v podnicích právnických osob (16,7 % oproti 12,6 %), zatímco mák se více objevoval na polích fyzických osob (0,8 % oproti 1,2 %). Z pícnin na orné půdě byly v osevu právnických osob jednoleté pícniny častější než víceleté (17,0 %, resp. 8,5 %), v subjektech fyzických osob tomu bylo naopak (11,0 %, resp. 12,2 %).

Počet hospodářských zvířat chovaných k 30. 9. 2020 v kraji po přepočtu na dobytčí jednotky (DJ) činil téměř 200 tis. kusů DJ, většina z nich patřila subjektům právnických osob (73,3 %). Z celkového počtu dobytčích jednotek tvořil 80 % skot, v subjektech právnických osob byl jeho podíl nižší (76,6 %), kdežto v subjektech fyzických osob vyšší (88,9 %). Na 100 ha obhospodařované zemědělské půdy připadalo v kraji 47,7 kusů dobytčích jednotek, což bylo v porovnání s ČR poněkud více. V subjektech právnických osob dosahoval tento podíl 50,3 kusů DJ na 100 ha zemědělské půdy, v subjektech fyzických osob jen 41,7.

V podnicích, které se zúčastnily šetření, bylo v kraji k 30. 9. 2020 sečteno 225 tis. kusů skotu, 94 tis. prasat, téměř 25 tis. ovcí, necelé 3 tis. koz a 1,8 mil. kusů drůbeže. Většina z těchto chovů připadala na podniky právnických osob – 93 % počtu prasat, 85 % chovu drůbeže a 70 % chovu skotu. Většina z dojených krav byla ustájena v podnicích právnických osob 87 %, ale z ostatních krav to bylo necelých 49 % – větší počet ostatních krav byl tedy v podnicích fyzických osob. Tyto subjekty se také z větší části podílely na chovu ovcí a koz v kraji (83 %, resp. 73 %).

Tab. 3 Zemědělská a orná půda, plochy vybraných plodin a chov hospodářských zvířat
 v Jihočeském kraji v roce 2020 celkem a se zaměřením na ekologické zemědělství

Výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy se v kraji za 20 let rozšířila téměř na pětinásobek a v roce 2020 již tvořila bezmála 20 % z celkové výměry (v roce 2000 necelá 4 %). Na ekologické hospodaření se častěji zaměřovaly menší podniky. Jihočeské subjekty fyzických osob ekologickým způsobem hospodařily na 27 % zemědělské půdy, ještě vyšší podíl ekologicky obhospodařované půdy uvedly společnosti s ručením omezeným (36 %). Relativně nejméně půdy v režimu ekologického zemědělství obhospodařovaly akciové společnosti (3 %).

Většinu (90 %) z ekologicky obhospodařované půdy v kraji tvořily v roce 2020 trvalé travní porosty. Z jejich celkové výměry bylo ekologicky obhospodařováno 42,0 %. V ovocných sadech představoval podíl půdy v ekologickém zemědělství 11,4 %. Nejméně se ekologicky hospodařilo na orné půdě (3,3 % její výměry).

Z plodin na orné půdě byly v režimu ekologického zemědělství v kraji nejčastěji pěstovány luskoviny na zrno (11,2 % jejich výměry) a pícniny na orné půdě celkem (5,5 %). Relativně nejméně obvyklé bylo v jihočeských zemědělských subjektech bio pěstování v případě brambor, obilovin a zeleniny.

Pokud jde o hospodářská zvířata, byl v kraji ekologický způsob chovu relativně nejrozšířenější u koz (40,9 % celkového počtu), ovcí (36,0 %) a skotu celkem (18,6 %). Jen výjimečně se ekologický chov týkal prasat a drůbeže.

Tab. 4 Pracující v zemědělství celkem v Jihočeském kraji (období říjen 2019 až září 2020)

V jihočeských zemědělských subjektech bylo od října 2019 do září 2020 pravidelně zaměstnáno celkem 13,1 tis. fyzických osob, což představovalo 3,1 fyzických osob v přepočtu na 100 ha obhospodařované zemědělské půdy. Ve srovnání se šetřením před dvaceti lety se počet pravidelně zaměstnaných osob snížil celkem o 27 %, po přepočtu na 100 ha obhospodařované půdy tento úbytek představoval zhruba 1,5 osoby (před dvaceti lety 4,7 fyzických osob na 100 ha).

Mimo tyto pravidelně zaměstnané osoby pracovaly v zemědělství ještě i nepravidelně zaměstnané osoby (pracující na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti) a osoby nepřímo zaměstnané podnikem (osoby samostatně výdělečně činné a osoby přidělené agenturou práce). Po jejich započtení se počet pracujících v zemědělství zvýšil na 17,8 tis. fyzických osob, což v přepočtu na plně zaměstnané znamenalo 10,6 tis. osob. Na 100 ha obhospodařované zemědělské půdy v jižních Čechách připadalo 2,5 plně zaměstnaných osob (viz tab. 2).

Z dalších informací o jihočeském zemědělství, které šetření přineslo, lze dále zmínit:

- Z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy představovala hnojená plocha více než 76 %. V subjektech právnických osob byl její podíl vyšší, dosahoval 80 %.

- Ze způsobů ustájení převažovalo u dojených krav ze 75 % ustájení volné či boxové stelivové. Tento typ u ostatního skotu převládal z 55 %, druhý nejčastější byl způsob ustájení celoročně venku (27 %).

- Prasata (kromě chovných prasnic) byla v kraji nejčastěji ustájena na kompletně nebo částečně zaroštované podlaze (46 % a 32 %).

- V chovu slepic v kraji převládal klecový systém s trusnými pásy (88 %).