Rozhodnutí bankovní rady ČNB - rada zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 5,75 %, tedy o 0,75 procentního bodu

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 5,75 %, tedy o 0,75 procentního bodu. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 4,75 % a lombardní sazby na 6,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Se základním scénářem jarní prognózy je konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb. V základním scénáři centrální banka nastavuje úrokové sazby za účelem plnění dvouprocentního cíle na standardním horizontu měnové politiky.

Bankovní rada ale rozhodla zpřísnit měnovou politiku mírněji. V kontextu výrazných a obousměrných rizik a nejistot přitom mimo jiné přihlédla k vyznění scénáře se vzdálenějším horizontem měnové politiky oproti jeho standardnímu nastavení v prognostickém aparátu České národní banky.

Invaze Ruska na Ukrajinu vede ke zpomalení růstu světové ekonomiky. Ta bude navíc po delší dobu vystavena silným inflačním tlakům daným zejména prudkým zdražením komodit. Výhled hospodářského růstu v efektivní eurozóně tak je pro letošní i příští rok přehodnocen níže, k čemuž přispějí i déletrvající obtíže v dodavatelských řetězcích. Prudké zdražení naprosté většiny komodit a problémy v globálních výrobních řetězcích vedly obzvláště pro letošní rok ke zvýšení výhledu cen výrobců a v menší míře i spotřebitelských cen. Očekává se, že na tento vývoj bude Evropská centrální banka reagovat zpřísňováním své měnové politiky v letošním i příštím roce.

Výhled ceny ropy Brent se zejména vlivem dopadu uvalení sankcí na Rusko výrazně zvyšuje a je přitom zatížen mimořádnou nejistotou. Totéž platí pro světové ceny plynu. Očekávaný kurz eura vůči dolaru je o něco slabší z důvodu relativně většího očekávaného dopadu válečného konfliktu na Evropu než na USA a výraznějšího zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech.

Růst hrubého domácího produktu během letošního roku výrazně zpomalí a ve druhé polovině roku ekonomická aktivita dokonce meziročně mírně poklesne. Významně k tomu přispěje útlum spotřeby domácností. Těm letos vlivem rychlého růstu životních nákladů klesnou reálné příjmy a současně se zhoršil jejich sentiment. Podniky budou omezovat investice kvůli oslabení domácí a zahraniční poptávky i vlivem zhoršení jejich finanční situace v důsledku prudce rostoucích nákladů na energie i na další suroviny a materiály. Růst zahraniční poptávky nepříznivě ovlivňuje válka na Ukrajině, která navíc prohlubuje obtíže v globálních dodavatelských a výrobních řetězcích. Vývoz proto zůstane letos utlumený a podniky budou až do poloviny roku 2023 nuceny ke zvýšené tvorbě zásob. Příspěvek čistého vývozu k hospodářskému růstu bude však letos vlivem citelného zchlazení domácí poptávky mírně kladný. Růst hrubého domácího produktu v příštím roce oživí.

Celková inflace v nejbližších měsících dále vzroste a s přispěním všech svých složek dosáhne na přelomu jara a léta téměř 15 %. V jádrové inflaci se bude nadále projevovat silná dynamika výrobních cen v zahraničí a doznívající znatelné domácí nákladové i poptávkové tlaky. Růst cen surovin se projeví v dalším znatelném zrychlení růstu regulovaných cen a ve zdražování potravin. Silné nákladové tlaky kulminovaly počátkem letošního roku, když byly taženy růstem dovozních cen i přehřívající se domácí ekonomikou a trhem práce. Odeznívání uvedených faktorů povede ke zmírňování nákladových tlaků již v letošním roce, v příštím roce pak bude stejným směrem působit zastavení růstu a následný mírný pokles dovozních cen. Inflace, která bude letos dosahovat dvouciferných hodnot, se tak v první polovině příštího roku rychle sníží a na jeho konci se vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. Podstatným způsobem k tomu přispěje i dosavadní rychlý růst domácích úrokových sazeb.

Se základním scénářem jarní prognózy je konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny tohoto roku následovaný jejich postupným poklesem od letošního podzimu. V základním scénáři centrální banka nastavuje úrokové sazby za účelem plnění 2% cíle na standardním horizontu měnové politiky jednoho roku až roku a půl, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2023. V prognóze obsažený růst sazeb tak vyplývá z bezvýhradné reakce na souběh mimořádně silných cenových tlaků ze zahraničí a přetrvávajících domácích inflačních tlaků, které se promítají do zrychlujícího a plošného cenového růstu. Zpřísnění měnové politiky podpoří  žádoucí ochlazení tuzemských poptávkových tlaků a utlumí promítání dovezené inflace do domácích cen. To spolu s odezníváním současných extrémních zahraničních cenových tlaků povede k poklesu inflace do blízkosti cíle v druhé polovině příštího roku. Od letošního podzimu se tak úrokové sazby v prognóze pozvolna snižují.

Kurz koruny k euru ve druhém čtvrtletí zpevní k 24 korunám za euro v důsledku rozšíření úrokového diferenciálu vůči eurozóně. V příštím roce se dle prognózy bude pohybovat v širším intervalu mírně nad touto hodnotou. Většímu posílení koruny bude bránit stále zjitřený sentiment globálních finančních trhů spojený s válečným konfliktem na Ukrajině a pokračující obtíže v mezinárodním obchodě. Ty se spolu s vysokými cenami komodit odrazí ve výrazně záporném saldu běžného účtu platební bilance České republiky. K tomu se navíc přidá zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky při postupném poklesu domácích úrokových sazeb od konce letošního roku. ČNB v rámci odprodeje výnosů z devizových rezerv navyšuje objemy obchodů tak, aby omezila růst své bilance.

Ve srovnání se zimní prognózou došlo k výraznému zvýšení výhledu inflace, zejména pak pro letošní rok. Očekávaný ekonomický růst v letošním roce je naopak výrazně pomalejší než v předešlé prognóze a v celoročním úhrnu zůstane pod jedním procentem. Prognóza pro příští rok se naproti tomu přehodnocuje ve směru mírně rychlejší hospodářské dynamiky. Domácí úrokové sazby jsou pro letošní i příští rok znatelně výše ve srovnání se zimní prognózou. Kurz koruny k euru je pro příští rok slabší.

Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika základního scénáře jarní prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry. Proinflačními riziky jsou vyšší než prognózou předpokládané ceny energetických surovin a komodit, hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání dvouprocentním cílem a související riziko vyššího růstu cen a mezd ve střednědobém horizontu. Naopak protiinflačním rizikem jsou silnější než prognózované negativní poptávkové dopady války na Ukrajině. Nejistotami jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, budoucí nastavení zahraniční měnové politiky a délka trvání přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců.

V kontextu vysokého růstu cen, který v současnosti výrazně negativně dopadá do hospodaření firem i koupěschopnosti domácností, bankovní rada považuje za relevantní zároveň přihlédnout k tomu, že se z velké části jedná o dopad silných vnějších cenových šoků stojících mimo kontrolu domácí měnové politiky. Proto byla vedle základního scénáře připravena simulace se vzdálenějším horizontem měnové politiky. V ní centrální banka odhlíží od vývoje inflace, který je pod bezprostředním vlivem těchto silných vnějších cenových šoků projevujících se v inflaci v horizontu do roku až roku a půl. Důležitým předpokladem je, že i v této simulaci – podobně jako v základním scénáři – zůstávají inflační očekávání ukotvena na dvouprocentním cíli, a tím přispějí k návratu inflace do jeho blízkosti.

Ve scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky je trajektorie tržních úrokových sazeb oproti základnímu scénáři zejména v letošním roce nižší, přičemž sazby vystoupají na necelých 6 %. Kurz koruny je v důsledku podstatně méně rozšířeného úrokového diferenciálu slabší než v základním scénáři. Nižší úrokové sazby a slabší kurz vedou k vyšší inflaci. Inflace ale i v této simulaci klesne v příštím roce na jednociferné hodnoty, i když návrat k 2% cíli se odkládá až do roku 2024.