Makedonské volné zóny mohou být alternativou k ruskému trhu

MAKEDONSKÉ VOLNÉ ZÓNY MOHOU BÝT ALTERNATIVOU K RUSKÉMU TRHU

České firmy zažívají období bezprecedentní nejistoty. V důsledku ruské agrese přichází o ruský a ukrajinský trh, stejně jako o své výrobní a zpracovatelské závody v těchto zemích. Alternativou pro přesun výroby mohou být makedonské volné zóny, jejichž štědré podmínky nemají v Evropě obdoby.

Foto: Directorate of Free Zones

Republika Severní Makedonie, která sousedí se Srbskem, Bulharskem, Řeckem, Albánií a Kosovem, je v posledních letech pro investice velmi stabilní a zajímavá země. Od roku 2020 je členem NATO a ve stejném roce s ní byla zahájena přístupová jednání pro vstup do Evropské unie. Země je členem regionálních sdružení pro volný obchod EFTA a CEFTA a má také s mnoha zeměmi, včetně České republiky, uzavřenou dohodu o ochraně investic. Regionálně je také součástí iniciativy „Open Balkan initiative“, v rámci které byly nově mezi členy této iniciativy zřízeny tzv. rychlé zelené průjezdové pruhy pro nákladní dopravu přes hranice.

EKONOMIKA ZEMĚ

Stabilitu a potenciál země lze jednoduše doložit několika ekonomickými daty. Roční růst země se pohybuje kolem 3 % HDP. Růst exportu kolem 15 % a přímé zahraniční investice oscilují dlouhodobě od 2 % do 5 % ročního HDP. Inflace je jedna z nejnižších v regionu, dlouhodobě za posledních 18 let kolem 2 %. Měna je makedonský denár, který je již 26 let navázaný na euro. HDP na hlavu je 6600 eur a průměrná čistá mzda se pohybuje kolem 250 eur. Na základě těchto faktů lze tedy bez obav říci, že potenciál pro investice je v zemi velmi dobrý.

VOLNÉ EKONOMICKÉ ZÓNY

Nejzajímavější pro české investory mohou být tzv. volné ekonomické zóny. Těch je v Republice Severní Makedonie aktuálně celkem 14 a působí v nich 34 investorů z různých zemí, jako jsou Německo, Švýcarsko, Belgie, Itálie, USA, Turecko, Jižní Korea a další. V roce 2021 dosahoval export z těchto zón výše 3 miliardy eur, což je přibližně 47 % celkového makedonského exportu. Počet zaměstnanců se u investorů pohybuje od 200 až do 6 tisíc.

Podmínky v těchto zónách dané makedonskou vládou jsou bez přehánění jedny z nejlepších, ne-li nejlepší v Evropě. Cílem Makedonců je totiž především získat zaměstnání pro své občany a ne vydělat na investující společnosti co nejvíce peněz. Stačí se podívat na několik základních výhod:

• 10 let osvobození od korporátní daně a daně z příjmu fyzických osob (při reinvestici na dalších 10 let), osvobození od daně při importu do volných zón a osvobození od placení cla při dodávkách do volných zón,
• osvobození od místních daní,
• zdarma přípojky na plyn, vodu a odpad,
• v některých zónách návrat až 50 % financí z učiněné investice,
• zdarma vypracování byznys plánu a individuální přístup.

Přestože zóny obecně spadají pod generální ředitelství, které se zodpovídá vládě, lze v některých zónách získat ještě další úlevy, například v zóně Tetovo investorovi navíc mohou zdarma postavit halu pro stroje. Při jednáních o investici je možné získat i další výhody, které se odvíjejí od konkrétní povahy investice a potenciálního počtu zaměstnaných lidí. Více informací je k dispozici v přiložených prezentacích k tomuto článku na webu Velvyslanectví ČR ve Skopji. V případě zájmu kontaktujte zastupitelský úřad, který může zprostředkovat kontakt jak s ředitelem volných zón, tak s poradcem vlády pro investice.

PŘÍLEŽITOSTI ZÁPADNÍHO BALKÁNU

V současnosti dochází k přesunu některých amerických a švýcarských výrobních závodů z Ukrajiny do makedonských volných zón a makedonská strana je připravena pomoci s veškerou logistikou, včetně dopravy strojů. Celkem probíhají jednání s 30 novými investory, kteří chtějí ve volných zónách investovat až 500 milionů eur a vytvořit tak 8500 nových pracovních míst.

Na tom lze doložit, že investovat v Severní Makedonii je výhodné. Aktuálně největší exportní položkou jsou katalyzátory a za jugoslávských dob se v zemi dokonce vyráběli letecké motory. Vzdělanost a know-how tedy v zemi je, jen čeká na svou příležitost.

Jak říkával Tomáš Baťa, každá krize přináší příležitosti a toto je příležitost pro české firmy uvědomit si, že i Západní Balkán je významným trhem, navíc nám kulturně blízkým a s podmínkami, které jen tak jinde ve světě investor nedostane. Ať půjde o průmyslovou výrobu, například přesun výroby z oblasti automobilového průmyslu, či o zpracovatelský průmysl, především pak zpracování levného ovoce a zeleniny, potenciál je obrovský. Mimo jiné i díky tomu, že na základě dohod o ochraně investic, o volném obchodu a různým lokálním iniciativám, musíme investici vnímat v regionálním kontextu a to už je slušné odbytiště, aniž by firma musela vždy vyvážet do EU.

David Černohorský, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Skopji