ČSÚ: Odlišné světy makro a mikrostatistik

Ekonomická prosperita domácností sledovaná národními účty je odlišná od finanční situace domácností měřené sociálními statistikami.

Letos v únoru byly poprvé v České republice uveřejněny údaje o distribuci disponibilního důchodu a výdajů na konečnou spotřebu mezi vybrané skupiny domácností v národních účtech. Hlavním důvodem sestavení makroekonomických údajů o ekonomické situaci různých skupin domácností bylo poukázat na příjmové nerovnosti ve společnosti a na ekonomickou zranitelnost určitých skupin domácností, které se nemusejí nutně projevovat pouze v rovině peněžních příjmů či výdajů.

Podrobné rozdělení zejména peněžních příjmů a výdajů soukromých domácností je sledováno sociálními statistikami (mikrostatistikami). Jedná se zejména o statistiku životních podmínek domácností (EU-SILC) a statistiku rodinných účtů. Ačkoliv distribuce výstupů národních účtů za domácnosti závisí na kvalitě vstupních údajů z mikrostatistik, výstupy obou systémů (makro- i mikrostatistik) se liší v úrovni i trendech pro jednotlivé ukazatele ekonomického chování domácností.

Makro- i mikro- mezery

Výsledkem posouzení vzájemné provázanosti výstupů národních účtů a sociálních statistik je identifikace makro- mikro- mezer pro jednotlivé komponenty disponibilního důchodu a výdajů na konečnou spotřebu domácností, a to na stejném vzorku domácností (soukromé domácnosti hospodařící v bytech).

Příčiny existence těchto makro- mikro- mezer hledejme už ve vstupních informacích, se kterými oba systémy pracují. Zatímco národní účty kombinují různé zdroje dat včetně administrativních zdrojů a expertních odhadů, sociální statistiky jsou postaveny na výběrových šetřeních u domácností, a některé aktivity (například nelegální činnosti osob) tak nemohou být prostřednictvím nich dostatečně vyšetřeny. Rovněž sledování finanční situace nejbohatších domácností může být pro mikrostatistiky obtížné.

Užívání nelegálních drog v posledních 12 měsících (%) Makro- a mikro- mezery disponibilního důchodu a spotřeby soukromých domácností (mld. Kč, běžné ceny, 2019)

Makrodůchod není jen mikropříjem

Ekonomická situace domácností popsaná jejich disponibilními zdroji nabývá jiné úrovně v případě sledování disponibilního důchodu v národních účtech a disponibilního příjmu mikrostatistikou EU-SILC. V roce 2019 dosáhl čistý disponibilní příjem soukromých domácností měřený statistikou EU-SILC úrovně 76 % čistého disponibilního důchodu soukromých domácností v národních účtech. Velikost makro- mikro- mezery na straně zdrojů domácností přesáhla v roce 2019 hodnotu 677 mld. Kč.

Rozsah této mezery vysvětlují ze 65 % specifické složky disponibilního důchodu domácností v národních účtech, které nejsou součástí disponibilního příjmu domácností ve statistikách EU-SILC. Týká se to započítání imputovaného nájemného a individuální bytové výstavby, podchycení nelegální ekonomiky, výpočtu FISIM a sledování vybraných důchodů z investic a mezd bohatých skupin domácností. Celková hodnota těchto makroekonomických jevů v roce 2019 činila 439 mld. Kč. Pokud imputujeme specifické složky makrodůchodu soukromých domácností k mikropříjmu EU-SILC, zvýšíme míru pokrytí makrodůchodu ze strany mikropříjmu na 92 %. Zbylá makro- mikro- mezera důchodu soukromých domácností (8 % nepokrytí) je dána zejména rozdílným pojetím zaměstnanosti v obou systémech, koncepčními úpravami v národních účtech a v neposlední řadě pak rozdílnými vstupními zdroji informací obou systémů.

Odlišné koncepty makro- a mikrostatistik sledujících ekonomické chování soukromých domácností se promítají ve vývoji čistého disponibilního důchodu a čistého disponibilního příjmu domácností v čase. Zatímco mikropříjem EU SILC vykazuje v čase plynulý rostoucí trend, v případě makrodůchodu soukromých domácností můžeme pozorovat skokový nárůst mezi roky 2016 a 2017 a mírně klesající trend v dalším období. U makrodůchodu je tento vývoj silně ovlivněn výší důchodů z investic do kapitálového majetku.

Komponenty makrodůchodů neobsažené v mikropříjmech

Jiné úrovně ekonomické disparity

Nesmíme zapomínat, že distribuce čistého disponibilního důchodu mezi vybrané skupiny domácností v národních účtech se úplně neshoduje s výší čistých disponibilních příjmů stejných skupin domácností v mikrostatistikách. Jevy nepodchycené mikrostatistikami mají v národních účtech na jedné straně tlumicí účinek na nerovnosti v příjmech skupin domácností (imputované nájemné, vybrané sociální transfery), na druhé straně ale také nerovnosti zvyšují (důchody z vlastnictví kapitálového majetku). Při měření celkové ekonomické disparity ve společnosti získáme jiné úrovně nerovností mezi domácnostmi s nejvyššími příjmy a domácnostmi s nejnižšími příjmy v závislosti na použití makrodůchodu, nebo mikropříjmu a záleží na uživateli, zda se rozhodne hodnotit finanční situaci domácností (mikrostatistiky), nebo ekonomické postavení domácností, které je v souladu s jinými makroagregáty (národní účty).

Meziroční nominální růst čistého disponibilního důchodu a čistého disponibilního přijmu soukromých domácností (%)

Životní úroveň versus spotřební výdaje

Spotřební výdaje skupin soukromých domácností na materiální statky a služby jsou popsány statistikou rodinných účtů. V makroekonomickém kontextu výdajů na konečnou spotřebu soukromých domácností jsou tyto spotřební výdaje doplněny o další náklady domácností, které nemají peněžní charakter (zemědělské samozásobení, naturální mzda), nemohou být ze své podstaty šetřeny přímo u domácností (spotřeba drog, nelegálního alkoholu a tabáku, prostituce, spotřeba zboží nakoupeného podnikateli na náklady firmy) nebo neodpovídají metodice mikrostatistik (imputované nájemné, FISIM, pojištění). V roce 2019 dosáhla míra pokrytí výdajů na konečnou spotřebu soukromých domácností spotřebními výdaji statistiky rodinných účtů 61 % a makro- mikromezera na výdajové straně přesáhla 1 017 mld. Kč.

Více než z poloviny je tato mezera způsobena rozdílnou metodikou obou systémů, tj. zachycením nepeněžních nebo specifických výdajů domácností na straně národních účtů. Pro národní účty není statistika rodinných účtů jediným zdrojem informací o peněžních výdajích domácností. Národní účty sledují také údaje o maloobchodních tržbách nebo využívají expertní odhady pro určení spotřeby vybraných položek (nelegální ekonomika, energie, doprava). Významnou roli při měření životní úrovně domácností na makroekonomické úrovni hraje imputované nájemné. Celková výše imputovaného nájemného soukromých domácností hospodařících v bytech dosáhla v roce 2019 hodnoty 386 mld. Kč a tvořila 38 % celkové makro- mikro- mezery na výdajové straně. Imputované nájemné odráží kvalitu bydlení soukromých domácností ve vlastním obydlí a podle vybraných skupin domácností je tak významným indikátorem jejich životní úrovně.

Makro- a mikroekonomická disparita ve společnosti – koeficienty příjmové nerovnosti pro čistý disponibilní důchod a čistý disponibilní příjem (soukromé domácnosti na osobu)

Imputované nájemné a placené nájemné – kvitily soukromých domácností podle ekvivalizovaného příjmu (národní účty, mld. Kč, běžné ceny, 2019)

Závislost makrostatistik na mikrostatistikách

Satelitní účet domácností poskytuje informace nejen o ekonomickém chování vybraných skupin domácností v makroekonomickém kontextu, ale sleduje také makro- mikro- mezery na podrobné úrovni, a to od roku 2015. Kvalita výstupů národních účtů v oblasti ekonomické prosperity skupin domácností závisí v určité míře na věrohodnosti vstupních údajů z mikrostatistik. Nejde přitom o pouhé sledování struktur příjmů a výdajů různých skupin domácností mikrostatistikami, ale cenné jsou také sociodemografické informace za skupiny domácností, které mohou mikrostatistiky poskytnout.

Je dobré vědět

Definice nezaměstnanosti

Odlišné definice zaměstnanosti v národních účtech a mikrostatistikách implikují rozdíly v ekonomických statusech osob obou systémů. EU-SILC z podstaty svého zaměření uvádí počty pracujících osob. Jejich převažující ekonomické statusy jsou ovlivněny počtem odpracovaných měsíců v daném roce a dále pak rozsahem pracovní činnosti (alespoň 20 odpracovaných hodin v týdnu) a zdrojem příjmu (hrubý výdělek ve výši alespoň poloviny minimální mzdy). Národní účty vycházejí při odhadu zaměstnanosti z výsledků Výběrového šetření pracovních sil, v nichž je ekonomický status pracujícího definován prací alespoň po dobu jedné hodiny v referenčním týdnu. Získaná data jsou v národních účtech s ohledem na metodiku dále upravována (ESA2010). Úpravy v národních účtech zahrnují jednak koncepční rozdíly (klasifikace pracujících majitelů firem ze sektoru nefinančních a finančních podniků jako zaměstnanců v sektoru domácností) a dále úpravy orientované na úplnost ekonomiky (pracující „načerno“, nelegální podnikání, drobní zemědělci, domácí personál).

Imputované nájemné

Je to hypotetické nájemné, které by majitelé obydlí, v nichž bydlí, inkasovali v případě, že by je pronajímali.

FISIM

FISIM je platbou za finanční zprostředkování, kterou nejen domácnosti platí v rámci úrokových sazeb komerčních bank. Banky o FISIM navyšují úrokové sazby z úvěrů a naopak redukují sazby u vkladů, čímž realizují zisk.

Nelegální ekonomika

Jedná se o nelegální činnosti, jako jsou prostituce, výroba drog či nelegálních tabákových a alkoholických výrobků a obchodování s nimi, prodej kradených aut či zboží bez ochranné známky.

Článek si můžete přečíst také v dubnovém čísle časopisu Statistika&My.