Poslanci navrhují nová pravidla pro volby do EP s celoevropským volebním obvodem - Tisková zpráva

V úterý přijal Evropský parlament návrh nového nařízení, podle něhož by se měly napříště konat evropské volby. Návrh nařízení byl přijat 323 hlasy (262 poslanců hlasovalo proti a 48 se zdrželo hlasování). Pro doprovodné usnesení hlasovalo 331 poslanců, 257 hlasovalo proti a 52 se zdrželo hlasování.

Podle nového systému by měl každý volič dva hlasy: jeden by dával stejně jako dosud kandidátům v národních volebních obvodech, druhý pak 28 kandidátům ucházejícím se o zvolení ve zvláštním celounijním volebním obvodu. Na kandidátních listinách v tomto novém celounijním obvodu by však měly být vyváženým způsobem zastoupeny všechny členské státy. To by měl zajistit zvláštní postup pro jejich sestavování – jednotlivé státy budou rozděleny do tří skupin podle počtu obyvatel a kandidáti z těchto tří skupin budou na listině umístěni podle pevně daných pravidel. Kandidátní listiny v celounijním volebním obvodě by předkládaly takzvané „evropské volební subjekty“ – koalice národních politických stran, sdružení voličů nebo evropské politické strany.

Důležitým aspektem voleb je také genderová vyváženost. V posledních volbách do EP sice došlo k určitému zlepšení, přesto však nebyla v některých státech zvolena ani jediná žena. Poslanecký návrh proto stanovuje, že na kandidátních listinách v celounijním obvodu musí být zaručeno rovné zastoupení mužů a žen, ať už pomocí „střídavých seznamů“ (kdy se v pořadí kandidátů střídají muži a ženy), nebo pomocí kvót. Přitom je nutné pamatovat i na práva nebinárních osob.

Přijatý text obsahuje i další návrhy na posílení evropského charakteru voleb:

Volby by se měly ve všech státech konat ve stejný den (9. května).
Právo ucházet se o zvolení by měli mít všichni evropští občané starší 18 let.
V národních volebních obvodech s více než 60 mandáty by měla platit uzavírací klauzule ve výši nejméně 3,5 % odevzdaných hlasů.
Možnost volit musí mít všichni občané, tedy i zdravotně postižení, a musí existovat možnost korespondenčního hlasování.
Na celounijních volebních listinách budou figurovat takzvaní „spitzenkandidáti“, tedy kandidáti na předsedu Evropské komise.
Na volební proces a dodržování předpisů bude dohlížet nově vytvořený Evropský volební úřad.

Další postup

Podle článku 223 Smlouvy o fungování EU je nyní na Radě, aby parlamentní návrh schválila jednomyslně. Návrh se poté vrátí do Parlamentu, kde o něm budou poslanci znovu hlasovat, a poté je předložen ke schválení všem členským státům, které postupují podle svých vlastních ústavních pravidel. Počítá se s tím, že jakmile Rada zaujme svůj postoj, budou mezi Radou a Parlamentem zahájena vyjednání o konečné podobě textu.

Prohlášení zpravodaje

Zpravodaj Domenec Ruiz Devesa (S&D, ES) uvedl: „Tato reforma zviditelní evropské politické strany a umožní jim (a zejména jejich kandidátům na celoevropských kandidátních listinách) vést kampaň v celé EU. Vznikne tak skutečná celoevropská diskuse. Lidé budou vědět, že volí evropské politické subjekty a hlavní kandidáty na předsedu Komise. Parlament vyslal Radě jasný signál, že je nejvyšší čas změnit volební právo EU, abychom mohli uspořádat volby, které budou náležitě odrážet dnešní politickou realitu.“

Souvislosti

Volby do EP se řídí Aktem o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, který pochází z roku 1976 (v letech 2002 a 2018 byl novelizován, ale změna z roku 2018 dosud nenabyla účinnosti). Tento akt stanovuje určitá společná pravidla, která musí každý členský stát dodržovat, nepožaduje však, aby volby probíhaly v celé EU jednotným postupem.