Sociální politika Reykjavíku podporuje integraci cizinců a zlepšení služeb pro děti a jejich rodiny

Severské země patří obecně mezi příklady dobré praxe v rámci sociální péče, péče o ohrožené děti a v prorodinné politice. Výjimkou není ani Island, který navštívili zástupci Pardubického kraje. Ti se nejprve seznámili s fungováním sociální péče v rámci hlavního města Reykjavíku, jehož aglomerace představuje přibližně 60 procent obyvatel celého ostrova. Představitelé odboru sociálních věcí prezentovali zástupcům kraje stávající fungování sociální péče ve městě, ale představili také akční plán do roku 2030. 

„V rámci strategie welfare politiky do roku 2030, která byla schválena na podzim loňského roku, je snahou vedení Reykjavíku zajistit kvalitní a důstojné podmínky pro život všech občanů města včetně těch, kteří potřebují zvýšenou péči. Ve městě je přes 20 procent dětí do 18 let věku, zároveň je 20 procent občanů města první nebo druhou generací imigrantů z různých zemí, což klade specifické nároky na celý systém. Do něj je zapojeno 17 tisíc klientů využívajících různé typy služeb, a to včetně těch, které jsou zajišťovány online, což je jistě velkou výzvou také pro nás. Jedná se především o digitalizaci veškerých žádosti o finanční asistenci a nasmlouvání všech typů služeb,“ řekl hejtman Martin Netolický. 

„Výchozí motivací pro vytvoření strategického dokumentu města byla změna principu fungování sociálních služeb, kdy v původním režimu se lidé museli přizpůsobit nastavenému systému, který by však naopak měl být přizpůsoben potřebám lidí. Jedná se například o nutnost vyjít vstříc specifickým potřebám lidí cizího původu, a to včetně jazykové vybavenosti zaměstnanců, překladů všech potřebných dokumentů nejen do angličtiny, ale také do polštiny, ruštiny, němčiny či španělštiny,“ řekl krajský radní Pavel Šotola, který také seznámil islandskou stranu s krajským plánem transformace sociálních služeb a péče o ohrožené děti. Tyto transformační plány vznikly také díky podpoře fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska, do kterých přispívá také Island. 

Součástí jednání byla také prezentace strategie Lepší město pro děti, kterou vytvořilo Oddělení dětí a rodiny. Ta navazuje na nový zákon z ledna letošního roku, jehož cílem je integrace služeb podporujících blahobyt dětí. Cílem strategie je propojení a užší spolupráce všech odborů, organizací, škol a mimoškolního vzdělávání pro poskytování ucelených služeb dětem a jejich rodinám. „V islandském školském systému není docházka do mateřské školy povinná, ale využívá ji přes 96 procent dětí od tří do pěti let. Základní školství od 6 do 16 let je povinné a řídí se národním vzdělávacím plánem. Všechny školy v Reykjavíku mají přidružená volnočasová centra, tedy alternativu našich školních družin pro děti, která jsou otevřena po škole až do 17 hodin. Jen v samotném Reykjavíku je 63 mateřských a 36 základních škol,“ uvedl krajský radní pro oblast školství Josef Kozel, který se zajímal také o propojení systému v rámci základního školství, které je řešeno na úrovni měst a středního školství, které je státní.

Přečtěte si také