Ranní okénko - Fed vysílá jestřábí signály, to prospívá dolaru

V závěru týdne dorazí dubnové PMI indexy z Evropy i USA. Blíží se také francouzské prezidentské volby – vítěze budeme znát v neděli. Marine Le Pen tak už nezbývá moc času uzavřít náskok současného francouzského prezidenta Macrona, na který ukazují poslední průzkumy. Z pohledu finančních trhů by vítězství Macrona mělo uklidňující efekt.

PMI indexy v Německu i v eurozóně během dubna patrně zaznamenaly mírné ztráty, i nadále by se ale měly s přehledem udržet v pásmu označující expanzi (tedy nad 50 body). S ohledem na nákladový charakter ekonomických dopadů války na Ukrajině, v podobě nejen vyšších nákladů na výrobu, ale i chybějících výrobních komponent, by měl být pokles PMI v průmyslu o něco silnější než ve službách. Celkově lze ale z očekáváného relativně mírného poklesu PMI pro průmysl eurozóny usuzovat, že respondenti nepočítají s embargem na ruské komodity včetně ropy a zemního plynu. V takovém případě se existující studie, jež modelují ekonomické dopady embarga, shodují, že by se průmyslový sektor propadl do recese.

Šéf Fedu Powell potvrdil, že zvýšení sazeb o 50bb na příštím zasedání je reálné. Přidává se tím k některým dalším členům FOMC, kteří upozorňují na potřebu agresivního navyšování úrokových sazeb na pozadí zvýšených inflačních tlaků. James Bullard dokonce nedávno zmiňoval i možnost hiku o 75bb. Očekávání agresivního cyklu zvedání úrokových sazeb a z historického pohledu i plánované svižné snižování bilance Fedu má dopady na finanční trhy již dnes. Jak akcie tak dluhopisy se tím dostávají pod tlak a zhoršující se odhady na světovou ekonomiku situaci jen zhoršují. Daří se naopak americkému dolaru, jelikož ostatní z globálního pohledu významné centrální banky s Fedem nestíhají držet krok. Americký dolarový index tak v posledních dnech dosáhl na několikaletá maxima. Oproti euru se drží na 1,08 – zatímco Fed vysílá jestřábí signály, ECB na svém posledním zasedání z hlediska zpřísňování měnové politiky komunikovala jen minimum toho, co se od ní čekalo.

Podle našeho zaktualizovaného výhledu se hlavní úroková sazba USA letos dostane na 2,50 % a první čtvrtletí 2023 zakončí na 3,0 %, přičemž většina členů FOMC vidí neutrální sazbu mezi 2,25-2,50 %. To by znamenalo, že Fed bude nejen normalizovat měnovou politiku, kterou kvůli covidu nastavil velmi uvolněně, ale bude šlapat i na brzdu za účelem tlumení inflačních tlaků, čímž ale bude na druhé straně zpomalovat ekonomickou aktivitu.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.