Diplomaté propojují vědce i byznysmeny - tykadla pro inovace

TYKADLA PRO INOVACE: DIPLOMATÉ PROPOJUJÍ VĚDCE I BYZNYSMENY

Smysl základního vědeckého výzkumu pro praktické využití nebývá předem jasný. Bez něj by ale nevznikly ani navazující projekty aplikovaného výzkumu a průmyslové inovace. S vědeckou a ekonomickou diplomacií to je často podobné. Když diplomaté pomáhají propojovat české vědce, inovátory a nadějné firmy se zahraničními partnery, nemohou přesně vědět, co se z jejich budoucí spolupráce zrodí.

Ilustrace: Shutterstock

Ekonomická diplomatka Generálního konzulátu ČR v Torontu Eva Libs Bartoňová připomíná misi českých výzkumníků a odborníků na umělou inteligenci do Kanady v roce 2018. Účastníci se v zemi javorového listu seznámili s tamním superklastrem a ekosystémem umělé inteligence. Brzy po návštěvě Kanady se zástupci české odborné komunity rozhodli založit obdobnou oborovou organizaci Prg.ai. „Byl to neočekávaný vedlejší efekt ekonomické diplomacie, který je velkým přínosem pro Česko nejen ve vztahu ke Kanadě,“ zdůrazňuje Eva Libs Bartoňová. Na organizaci tehdejší mise se kromě generálního konzulátu podílelo také Velvyslanectví ČR v Ottawě a agentura CzechInvest.

Základní poslání vědeckých a ekonomických diplomatů v oblasti výzkumu a inovací je viditelné na první pohled – jsou „tykadly české zahraniční sítě“ v různých koutech světa. „Těší mne, že se mi úspěšně daří propojovat české a tchajwanské výzkumné týmy nejen napříč ústavy Akademie věd, univerzitami či centry excelence, ale také high-tech firmami a startupy,“ uvádí Marie Leflerová, česká specialistka pro vědecko-technickou spolupráci v Tchaj-peji. „Navázaná spolupráce má již hmatatelné výsledky, například výzkum dysgrafie u pacientů s Parkinsonovou nemocí,“ dodává.

Roli Delany Mikolášové – vůbec první české vědecké diplomatky, která působí v Izraeli – velmi oceňuje například Martin Fusek, šéf technologického transferu proslulého pražského Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB), který je ve světě známý i díky profesorovi Antonínu Holému, objeviteli řady antivirotik. Martin Fusek vidí hlavní přednosti Delany Mikolášové právě v tom, jak pomáhá v navazování kontaktů a „otevírá dveře“ i tam, kam je jinak velmi těžké proniknout.

Eva Libs Bartoňová připomíná, že podporu spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích přirozeně, byť s menší intenzitou než vědečtí diplomaté, zajišťuje celá zahraniční síť včetně ekonomických diplomatů. Neustále se totiž zvyšuje důraz na aktivity, které se týkají pokročilých technologií a inovativních firem. „Univerzity a firmy tvoří propojený inovační ekosystém, podpora spolupráce univerzit se může přelít do byznysové roviny skrze spinoffy, širší konsorcia vysokých škol s firmami i osobní vazby výzkumníků na průmysl,“ dodává česká diplomatka v Torontu.

ŠIRŠÍ ZÁBĚR

Diplomacie má v oblasti vědy, výzkumu a inovací řadu dalších rozměrů, které jsou na první pohled viditelné méně. Rozhodně však nejsou méně významné. Cílem je nejen dát vědce a inovativní podnikatele dohromady, ale také například předat zahraničním partnerům informace o kvalitních výzkumných infrastrukturách v Česku, podnítit jejich zájem na financování českého výzkumu, propojovat české startupy s mezinárodními investory nebo rozšiřovat povědomí o možnostech využití finanční podpory národních i evropských institucí.

Diplomaté se snaží ukázat, že Česká republika má opravdu co nabídnout také v moderních technologiích, i když si ji lidé v zahraničí více spojují s jinými jejími přednostmi či lákadly. Příkladem může být loňská podnikatelská mise členů Asociace nanotechnologického průmyslu, včetně zástupců českého výzkumu a vysokých škol, do Atén. „Česká republika je v Řecku známá jako výrobce automobilů, skla, porcelánu a piva. Naším cílem bylo představit tu nové výrobky, špičkové výsledky aplikovaného výzkumu,“ vysvětluje zástupkyně velvyslance v Aténách Martina Kapounová. To bylo podle ní také přáním zmiňované asociace – překvapit Řecko a ukázat, že „Česko je nano“.

Pokud použijeme terminologii francouzského analytika Pierre-Bruna Ruffiniho, základní pojetí české vědecké diplomacie by bylo možné zařadit do kategorie „diplomacie pro vědu“. Cílem je podpora mezinárodní vědecké a výzkumné spolupráce, která má v konečném důsledku podpořit konkurenční schopnost české ekonomiky a její exportní potenciál. Akce podobné nanotechnologické misi do Řecka už ale mají dost společného i s další Ruffiniho kategorií „věda pro diplomacii“. Prezentace české vědy a výzkumu v zahraničí může přispět k šíření dobrého jména České republiky. Země tak slovy amerického politologa Josepha Nye ukazuje svou „soft power“ – „měkkou sílu“.

Čeští diplomaté v zahraničí mimo jiné upozorňují na potenciál českých výzkumných infrastruktur. Na snímku „velká laserová laboratoř“ ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Foto: ELI Beamlines

VĚDA A BYZNYS

Vědecká diplomacie se v mnoha ohledech prolíná s podporou byznysu. Delana Mikolášová považuje za největší úspěch svého působení v Izraeli to, jak přispěla k rozvoji spolupráce mezi prestižním Weizmannovým institutem věd (WIS) a Akademií věd ČR. WIS se pravidelně umisťuje mezi top deseti výzkumnými instituty světa na poli přírodních oborů a úzké kontakty s ním udržuje zejména pražský Ústav organické chemie a biochemie. Každoročně pořádá společně s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a izraelskými partnery mezinárodní letní školu pro mladé výzkumníky, kteří se zabývají vývojem léčiv. Už v roce 2018 navázal ÚOCHB těsnou spolupráci s Weizmannovým institutem v oblasti technologického transferu. Silnou stránkou obou těchto institutů je převod výsledků výzkumu do komerční praxe – v této disciplíně jsou národními přeborníky.

Velvyslanectví v Aténách nyní chystá další nanotechnologickou misi – tentokrát takzvanou incomingovou. Zástupci řeckých firem zavítají do Česka. „Naším následujícím cílem je, aby k sobě našly cestu podniky a český výzkum se zhodnotil,“ uvádí Martina Kapounová. V rámci některých akcí ekonomické a vědecké diplomacie může být vhodné připravit program zároveň pro podnikatele i výzkumníky jako loni v Aténách. Neplatí to ale vždy. V případě incomingové mise se podle zástupkyně velvyslance v Řecku ukázalo, že by to bylo obtížné – finančně i provozně.

Dalším příkladem akce na „pomezí byznysu a výzkumu“ může být projekt pro visegrádské inovátory v Izraeli s anglickým názvem „V4 Innovators Training in Israel“, na jehož startu se v roce 2019 podílela také Delana Mikolášová. Zástupci startupů a inovačních center mají možnost se detailně seznámit s izraelským inovačním ekosystémem v Haifě, Tel Avivu a Jeruzalémě.

ČESKÁ LÁKADLA

Marie Leflerová upozorňuje, že spolupráce s Českem je pro Tchaj-wan zajímavá také díky unikátním moderním infrastrukturám, které vědci z celého světa využívají pro specificky zaměřený výzkum. Patří mezi ně například „velká laserová laboratoř“ ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Spolupracovat s ní hodlá mimo jiné Tamkang University, která se snaží využít borovou neutronovou záchytovou terapii pro léčbu rakoviny kůže a prsu. Česká vědecko-technologická specialistka v Tchaj-peji se podílela na propojení s dalšími akademickými partnery v Česku, na Slovensku i s tchajwanskou soukromou firmou BNC Medicals. Vzniklo tak konsorcium, které žádalo o podporu z evropského výzkumného programu Horizont 2020.

České výzkumné infrastruktury jsou atraktivní také pro izraelské vědce. Aktuálním příkladem je podle Delany Mikolášové nově navázaná spolupráce Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) s Institutem nanotechnologií a pokročilých materiálů na Bar-Ilan University.

Ekonomičtí a vědečtí diplomaté rozšiřují povědomí o různých možnostech, jak financovat společné projekty se zahraničními partnery. To platí například i v Tchaj-wanu. Spolupráci s tchajwanskými institucemi podporuje Technologická agentura ČR (TAČR) i Grantová agentura ČR (GAČR). Marii Leflerové se díky dobré propagaci výzkumných soutěží a vhodně propojeným partnerům daří navyšovat počet podaných i podpořených česko-tchajwanských projektových návrhů do jednotlivých výzev.

Podobně se také ekonomičtí diplomaté snaží identifikovat různé příležitosti pro financování nadějných firem. „České inovativní společnosti mohou v některých případech využít také zahraničních výzkumných či inkubačních programů, nebo se zapojit do vhodných mezinárodních konsorcií,“ upozorňuje Eva Libs Bartoňová.

Příkladem propojení startupů s mezinárodními investory pak může být den startupů „Czech Startup Day“, který se uskutečnil letos v únoru na Velvyslanectví ČR ve Vídni a o němž informoval web Export.cz.

Jihokorejský kosmický program upoutal pozornost také českých firem. Foto: Shutterstock

RAKETOVÝ START

„Pohled do kuchyně“ české diplomacie na konkrétním příkladu nabízí ekonomický diplomat v Soulu Pavel Kalina. Start rakety Korea Space Launch Vehicle – II byl loni v říjnu milníkem jihokorejského kosmického programu. Zároveň se stal okamžitým podnětem pro českou diplomacii.

Pavel Kalina ve svém článku pro weby ministerstva zahraničí přidal ke zprávě o vesmírných ambicích jednoho z asijských ekonomických tygrů informace o příležitostech pro spolupráci Korejců s českými firmami i výzkumnými instituty. Brzy nato se mu prostřednictvím Regionální hospodářské komory v Brně ozval tamní vesmírný klastr – Brno Space Cluster se zájmem o zprostředkování spolupráce.

Loni v říjnu se v Soulu uskutečnil také veletrh obranného průmyslu a letectví ADEX. Úspěšně se zde prezentovala česká skupina PBS Group, která dodala turbohřídelový motor do Korejského výzkumného institutu pro letectví a vesmír. „Najednou jsme tu měli jak úspěšnou českou firmu, tak dalšího zájemce o spolupráci s korejským partnerem,“ poznamenává Pavel Kalina. Velvyslanectví ČR v Soulu okamžitě začalo pracovat na přípravě specializovaného semináře, jehož tématem má být právě kosmický výzkum.

Český ekonomický diplomat v Jižní Koreji se spojil s Marií Leflerovou. Vědecká diplomatka v Tchaj-peji již měla s organizací podobné akce zkušenosti a oslovila další české subjekty v oboru kosmických technologií. Ve spolupráci s PBS Group pak ambasáda v Soulu oslovila potenciální partnery.

VĚDA V DIPLOMACII

V Česku není neznámý ani třetí rozměr vědecké diplomacie, který Pierre-Bruno Ruffini označuje jako „vědu v diplomacii“.  Některé oblasti zahraniční politiky se podle Ruffiniho neobejdou bez vědeckých poznatků, což diplomaty vede k tomu, aby se obraceli na vědeckou obec.

Odbor ekonomické diplomacie ministerstva zahraničí například spolupracuje s týmem Katedry politologie a mezinárodních vztahů Západočeské univerzity na regionálně-sektorových analýzách pro české exportéry. Tyto analýzy vznikají s podporou TAČR v rámci projektu, jehož cílem je „zvyšování konkurenční výhody vnějších ekonomických vztahů ČR“.

JAN ŽIŽKA